Na jednání rozpočtového výboru Evropského parlamentu upozornil 2. června poslanec Reimer Böge (EPP) na skutečnost, že rozhodnutí Evropské rady o poskytnutí případné pomoci v rámci Evropského finančního stabilizačního mechanismu má velmi chabé právní základy. Rozpočet je sdílenou pravomocí Rady a Evropského parlamentu a rozhodnutí bez parlamentu je za hranou současně platných pravidel. Pomoc má mít formu garancí a má tedy potenciálně rozpočtové dopady, které se mohou projevit jako reálné. To má dopad do rozpočtových výdajů mimo schválené rozpočty a rámce.
Rozpočtový výbor projednával Evropský stabilizační mechanismus, který 11. května přijala Evropská rada ve formě nařízení 407/2010. V jeho rámci se garantuje až 60 miliard eur rozpočtem EU na případnou pomoc úvěrování ohrožených zemí. Vedle toho se státy dohodly na dalším bilaterálně podloženém mechanismu úvěrování až do rozsahu 440 miliard eur. Kromě toho jsou další prostředky přislíbeny Mezinárodním měnovým fondem až do výše 250 mld. eur, celkově jde tedy o balík v rozsahu až 750 miliard.
Člen rozpočtového výboru Jiří Havel, který považuje výtky kolegy Bögeho za oprávněné, k této věci říká: "Parlament má snahu najít řešení, které je ekonomicky a politicky jistě potřebné. Nicméně role parlamentu byla v jednání opomenuta, stejně jako otázka dodatečných zdrojů pro případné plnění. Nalezení řešení je v zájmu všech. Rada si zřejmě neuvědomila, že sice postupuje podle precedentu, který byl již v minulosti použit pro pomoc některým zemím, avšak nyní se o svou pravomoc dělí s Evropským parlamentem."
Dále čtěte:
Havel (ČSSD): Nejde jen o pomoc Řecku, ale o celou budoucnost EU
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ČSSD
