Kalousek: Zákon o daních nebude bojem o stravenky

07.01.2011 10:48

Součástí reformního balíku Nečasovy vlády bude i nový zákon o dani z příjmu. Debatu o něm ale nehodlá ministr financí zahájit spory o tu či onu výjimku, uvádí Miroslav Kalousek v rozhovoru pro týdeník Ekonom.

Kalousek: Zákon o daních nebude bojem o stravenky

Od začátku roku platí nový daňový řád a následovat bude změna institucí, tedy jednotná inkasní místa. Nejpozději v průběhu března pak ministr financí Miroslav Kalousek předloží návrh nového zákona o dani z příjmů. „Určitě debatu nad zákonem nezahájím spory o tu či onu výjimku. Jeho smysl je přece mnohem hlubší," tvrdí Kalousek v rozhovoru pro týdeník Ekonom.

Podle ministra jde především o sjednocení daňového základu a přehlednost. Kromě celospolečenských priorit, jako je podpora rodin s dětmi, výzkumu či altruismu, by naprostá většina výjimek, které si prolobbovaly zájmové skupiny, měla být odstraněna. To by mělo platit i pro dosavadní zvýhodnění stravenek.

Boj o velikost přerozdělování tu bude vždy

„Podpora stravenek nemá v daňovém systému co dělat. Ale nemíním připustit, aby za celým zákonem viděla veřejnost jen boj o stravenky. Tak jako nedávno udělala rovnítko mezi Julínkovou zdravotní reformou a poplatky u doktora," říká Kalousek s tím, že kdyby mu při schvalování zákona všechno prošlo a prohrál jen stravenky, bylo by to ještě velké vítězství.

Je si vědom toho, že co bude demokracie demokracií, vždy budou existovat nějaké bolševické představy, že se má přerozdělovat více. „Vždy také bude nějaký pravičácký Kalousek, který zase bude tvrdit, že to má být méně. A každý bude mít svoji pravdu," přiznává ministr, že polemiku o tom lze vést donekonečna, ale rozhodují volby.

Nemůžeme mít rumunské daně a skandinávské veřejné služby

„Teď tu vládnou ti, kteří složenou daňovou kvótu nechtějí ani zvyšovat, ani snižovat. To znamená, že by poměr mezi daněmi a pojistným na jedné straně a hrubým domácím produktem na straně druhé zůstal mezi 33 a 34 procenty," vysvětluje Kalousek s upozorněním, že z jeho pohledu to je hodně.

Kdyby mohl o výši kvóty rozhodnout sám jako absolutní samovládce, nastavil by ji někde kolem 25 procent. Uznává přitom, že by se takové dramatické snížení přirozeně odrazilo v úrovni veřejných služeb. „Nemůžeme současně mít rumunské daně a skandinávské veřejné služby," přibližuje to Kalousek na nejmarkantnějších protikladech.

K věci:

Penzijní reforma: Teď, nebo až za dvacet let, varuje Kalousek 

Rok 2011 bude rokem reforem. Klíčová bude ta penzijní 

NERV se sejde a projedná reformu důchodů 

Foto - koláž: Hans Štembera

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: jih

Mgr. Ondřej Kolář byl položen dotaz

návrat Ukrajinců

Je podle vás fér někoho nutit jít válčit, když nechce, a lze takové lidi vůbec nějak motivovat? Jestli někdo před válkou utekl, myslíte, že je něco, co ho přiměje jít válčit? Vždyť není nic cennějšího, než život. A jelikož se válka pro Ukrajinu nevyvíjí vůbec dobře, není třeba řešit, co bude Ukrajin...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Chalífát, konečné řešení pro Evropany.“ Proč veřejnoprávní TV opět zamlčela? Analytik na nohou

5:00 „Chalífát, konečné řešení pro Evropany.“ Proč veřejnoprávní TV opět zamlčela? Analytik na nohou

TÝDEN V MÉDIÍCH Dokud byl Pavel Tuleja rektorem Slezské univerzity v Opavě, nikoho jeho publikační č…