„Pokud jde o členskou základnu, tak že by byl nějaký výrazný příliv, to není. Nárůst je standardní, to znamená mezi pěti až šesti sty lidmi ročně a i průběh je stejný jako jiné roky. Ale otázek od lidí, pokud jde třeba o poslanecké dny či dotazy na okresní výbory, těch je podstatně více, ta tendence se výrazně zvýšila," řekl pro ParlamentníListy.cz předseda KSČM Vojtěch Filip.
Chce to předčasné volby
Filip se za svou stranu cítí pevný v kramflecích a předčasné volby by považoval za nejčistší řešení dnešní politické situace. „Pokud by přišlo na jednání o nich, tak jsme samozřejmě připraveni. Samozřejmě bychom rádi, aby byly omezeny náklady na předvolební kampaň zákonem," dodal Filip.
Čtěte také:
Ransdorf má problém se svými komunisty. Vzdálili jsme se od kořenů
Proč třešně, komunisté? A proč ne, vzkázal Dolejš
Konečná: Vadí mi antikomunismus Štětiny. Přitom z KSČ profitoval
Zákaz komunistů: Důkazy jsou, ale... Štětina doufá
Jeho slova o růstu členské základny potvrdil i komunistický poslanec Jiří Dolejš. „Nové členy zaznamenáváme především v sociálně slabých regionech," sdělil redakci. Podle jeho slov je dnes také cítit, že obecně méně na lidi v rétorice pravicových stran zabírá antikomunismus. Přesto má pocit, že společensky se ještě nedá mluvit o radikalizaci nálad. „Spíš vidím naštvanost," dodal pro ParlamentníListy.cz Dolejš.
Je to normálka, stejně je pak nezvolí
To, že se sociální sítě plní výzvami k volbě KSČM, považuje politolog Zdeněk Zbořil za standardní jev, který doprovází víceméně všechny mezivolební období. ,,Dlouhodobě to však nevydrží, jelikož tito protestní voliči se nikdy neidentifikují s předrevoluční pověstí KSČM," myslí si politolog.
Ve finále si podle něj lidé stejně vzpomenou na srp a kladivo a všechna negativa s tím spojená a upustí od avizovaného záměru. „Proto také je vedení strany pravidelně překvapeno každým výsledkem voleb, kdy prvek očekávání je vystřídán prvkem zklamání. Nakonec stejně občané volí v iracionálním duchu: Je to sice zloděj, ale je náš," argumentuje pro ParlamentníListy.cz Zbořil.
Politolog však soudí, že by se obdobnou protestní stranou mohla stát jakákoli jiná, nejen komunisté. "Chybí zatím ale jednotící prvek a předně nějaký vůdce, který by si získal respekt i pozornost ostatních," dodal Zbořil.
Sledujeme téma KSČM a její zákaz
Klidná síla?
Optický růst sympatií ke KSČM vidí další politolog Jiří Koubek z FF UK v tom, co nazývá klidnou sílou. "KSČM by se dala charakterizovat vypůjčeným sloganem ,,Klidná síla". "V kontextu neustálých politických turbulencí se její politika vyznačuje střízlivostí a relativní čitelností," vysvětluje pro ParlamentníListy.cz.
"Příkladem za všechny je vystoupení V. Filipa v rozpravě k hlasování o nedůvěře vládě. Projev samotný samozřejmě byl ostrou kritikou koalice, nicméně jeho pointou byla deklarovaná obava o ústavní instituce, o osud parlamentní demokracie, vlastně starost o systém a jeho uchování. Poněkud zvláštní pro údajně antisystémovou stranu, že?" konstatuje Koubek.
Podceňovat se podle něj nemají byť relativně drobné výkyvy v preferencích stran. „Za nárůstem komunistů může být jistý kvas v ČSSD, akce různých jejích solitérů a podobně. Navíc bych se nedivil, kdyby právě ke komunistům přešla část tápajících stoupenců VV," uzavřel politolog.
Problém pro ně samotné
Že sympatie ke KSČM rostou, potvrdil ParlamentnímListům.cz i politolog Jiří Pehe. „Kolem sebe často poslední dobou slýchám názory typu: Horší než dnes už to být nemůže, tak proč nezkusit komunisty. Pomalu se to stává v dnešní době pravidlem," popisuje svoje dojmy Pehe. Současně ale dodává, že by této straně silnější, nebo dokonce vládní role neprospěla a mohla by vyvolat její rozkol. „Komunistům vyhovuje ta pozice protestní strany, která jen kritizuje a nenese za nic odpovědnost," myslí si Pehe.
Zajímavé jsou v této souvislosti i statistiky voleb, z nichž obecně vyplývá, že čím větší volební účast, tím nižší zisky komunistů, ovšem je třeba dodat, že pod deset procent se tato strana nedostala nikdy.
Čim míň voličů, tím lépe pro KSČM
Například v roce 1990 při volební účasti 76,4 procenta voličů získala KSČM hlas 11,3 procenta z nich. V předčasných volbách v roce 1998, kdy se zúčastnilo 74,3, byl zisk komunistů naprosta stejný, tedy 11,3 procenta.
Rekordním byl z tohoto pohledu pro KSČM rok 2002. Zde získali 18,5 procenta hlasů voličů, když volební účast klesla na 58 procent registrovaných voličů. Od tohoto roku KSČM ztrácí, zatímco volební účast překročila šedesátiprocentní hranici. V roce 2006 tak komunisté získali už jenom 12,8 procenta hlasů voličů a v loňském roce se v podstatě dostali na standardní volební zisk, když dostali 12,87 procenta hlasů.
Psali jsme:
Proč je ze mě komunista. Zpověď bývalého člena ODS
Název KSČM asi zůstane. Dolejš vysvětlil proč
Rozvraceč mítinků KSČM: Komunisté jsou rozlezlí všude
Dostat nás k soudu? To není dobrý nápad, brání se komunisté
Rozhodne jedno razítko o zrušení komunistů? Dolejš si klepe na čelo
Komunističtí mládežníci šíří Kaddáfího pravdy: Parlament je falešný
Zrušit komunisty? Řečtí soudruzi jsou šokováni: Machinace vlády!
TOP 09 trvá na zákazu KSČM, strany zločinné ideologie
John na KSČM nasadil tým, který zrušil Dělnickou stranu
Foto: Hans Štembera
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Pavel Kozdera, Ondřej Vaněk
