SLEDUJEME téma: STÁVKA
"Smíme do zákona napsat, že jedna skupina obyvatel smí vyvíjet na jiné skupiny nátlak, hraničící s násilím, v zájmu splnění nějakých požadavků, do kterých jiným třeba nic není," táže se Steigerwald. Uvedení stávkového zákona by podle něj v podstatě znamenalo přiznání dalšího politického práva - třeba práva zablokovat ulice - které by kolidovalo s právem hlasovat ve volbách. V extrémním případě by tedy podobná novela zavedla vedle zastupitelské demokracie také demokracii stávkovou.
Stávku využívají lidé, kteří jsou v demokracii nespokojení
Steigerwald míní, že stávka je zbraní, kterou používají lidé, kterým nestačí obvyklé demokratické prostředky. „Jsou to lidé, kteří nejsou spokojeni s obtížemi demokratického života, jehož podstatou je jednání, kompromis, dohody, výhry a ústupky podle pravidel," vysvětluje komentátor. Naopak stávka vymezená velmi obecně jako „něčí právo" dává protestujícím možnost pohybovat se libovolně, alibisticky manévrovat, číhat a taktizovat zcela mimo definici nějakého zákona.
I odbory přece mohou vytvořit politickou stranu, nebylo by to pro ně však výhodné. Podle Steigerwalda je pro ně lepší „pohybovat se v politické mlze, krýt se masami. Zvětšovat svou politickou váhu vyděračstvím a lapání spoluobčanů do zajetí".
„Stávky jsou nikoliv dělnické třídy, jak se říkalo, nýbrž opozice. Politický program mají totožný - co opozice nezmůže ve sněmovně, prosadí odbory na ulici," píše komentátor. Kdokoli tedy chce, může se prohlásit za odboráře a transformovat slovní bitky z parlamentu do jejich radikálnější podoby na ulici.
Čtěte také:
Vláda určí služby, které nesmí ochromit stávky. Zákonem
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: qot
