Komunista proti církvi: Nárokujete si majetek, který vám nepatří

09.07.2011 8:25

Veřejností je se zájmem očekávána vládní předloha zákona, na jejímž základě by mělo dojít k definitivnímu vypořádání církevního majetku, což by byl nutný krok například pro odluku církve od státu.

Komunista proti církvi: Nárokujete si majetek, který vám nepatří


V médiích i v politice se hovoří o církevním majetku, který byl ukraden komunisty. Ti se však urputně brání tvrzením, že církev si nárokuje majetek, který byl církvím (především římskokatolické), zabrán už pozemkovou reformou první republiky, se kterou komunisté nemají nic společného. Podle nich je majetek zabraný komunistickým režimem nesrovnatelně menší a církevní nároky tím pádem neoprávněné.

Vládní komise pro narovnání vztahu mezi státem a církvemi se dohodla, že by stát mohl církvím vrátit 56 procent jejich bývalého majetku - pole, lesy a rybníky v hodnotě 75 miliard korun a za majetek, který vrácen nebude, by měl doplatit 59 miliard. Celkem tedy 134 miliard. Hotovostní náhradu by stát vyplácel po dobu 30, 20 nebo 15 let. v úvahu by byla brána inflace.

Vzhledem k těmto nejasnostem se proto ParlamentníListy.cz obrátily na poslance Vladimíra Koníčka, experta pro církevní záležitosti v Komunistické straně Čech a Moravy (KSČM).


O církevním majetku ví veřejnost především to, že byl ukraden komunisty. Číselné údaje však tomu poněkud odporují. Co na to KSČM?

Zatím všechny vlády, které podobné návrhy předkládaly, je zdůvodňovaly tím, že „co bylo ukradeno - má být vráceno", a tvrdily, že byl ten církevní majetek ukraden komunisty. Pravdou ale je, že většina toho majetku, které vlády chtěly a chtějí vracet, byla zabrána na základě zákonů přijatých za první republiky v roce 1919, popřípadě těch, které vznikly hned po válce, tedy ještě před rokem 1948. A to se opravdu na komunisty svádět nedá.

Na stole teď už brzy takzvaně „přistane" návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Co vám na něm nejvíc vadí? Údajně má jít o 260 tisíc hektarů a zaznívají hlasy, že je to příliš nadsazené...

Ten rozsah je v případě uvedení částky jednoznačně nadsazený. Konkrétní návrh vlády jsem ale ještě žádný neviděl. Dokonce v minulém návrhu Topolánkovy vlády nebyl vůbec žádný číselný údaj. Vláda to musela doplnit až na základě požadavku opozice ve sněmovně. Nebyl tam jediný údaj o nějakých hektarech. Takže jestliže vláda přijde s údajem nad 200 tisíc hektarů, je ten údaj jednoznačně nadsazený. To byly právě ty lesy a pole zabrané na základě prvorepublikových zákonů.

A kdyby to šlo dokonce za rámec roku 1918....?

Vše, co spadá před rok 1948, je pro nás naprosto nepřijatelné.

Kolik majetku, alespoň procentuálně, podle vás do těch restitucí opravdu spadá?

Tak to zatím nedokázala vyčíslit ani vláda. Po válce, v roce 1945, byla situace v této záležitosti značně nepřehledná. Nikdo přece nepočítal s tím, že bude jakási hranice v únoru 1948, k níž se bude nějaká podobná záležitost vztahovat. Proto je to tak obtížné dohledávat. Vím jen, že podle té prvorepublikové pozemkové reformy byly například na Olomoucku děleny velkostatky ještě v lednu 1948.

Proslýchá se ale, že některé restituční nároky jdou dokonce před rámec roku 1918.

Tak to si snad ani tato vláda netroufne. Ale je tu i pozdější zajímavost. Ve 30. letech církev uzavírala se státem dohody o 30letém, popřípadě 50letém odkladu tehdejšího státního záboru. Takže ty majetky podléhaly záboru podle první majetkové reformy a církve uzavíraly se státem dohody o odkladu. Takže v 60. letech to mělo stejně podle tehdejších zákonů automaticky přejít na stát. No a v této záležitosti jsem přesvědčen, že je více otázek, než má vláda odpovědí.

Pak je ovšem nadsazená i ta částka.

No ta je zcela jistě nadsazená. Když svůj návrh předkládala Topolánkova vláda, tuším, že to předkládal pan ministr Václav Jehlička, ptal jsem se, jak k té částce došli. Odpověď mě fascinovala. Na té částce se prý dohodli. Takže. Nejprve byla dohoda o částce, a pak se vlastně hledalo, jak k té částce dojít. A tam vznikly ty nesmyslné částky za metr čtvereční a za hektar, celkem za 134 miliardy. (Podle cen Pozemkového fondu a Českých lesů byly ceny řádově nižší. U lesních pozemků byla stanovena cena 27,70 Kč za m2, přitom ve výročních zprávách Lesů ČR se dočteme, že Lesy ČR nakupují lesní půdu zhruba za 10 korun. Zemědělská půda by měla být nahrazena částkou 44,50 Kč za m2, přitom Pozemkový fond ČR obchoduje v cenách kolem 5 Kč za metr čtvereční. -Pozn. redakce).

A jak se došlo k úroku 4,85 procenta, také podobnou cestou?

Možná podobným způsobem. Oni si řekli, že je to třeba nějakou částkou úročit, tak se také dohodli. I tento údaj je pouze na základě dohody.

Arcibiskup Duka ovšem tvrdí, že zablokovaný majetek jim znemožňuje ho užívat, a že jim tím vznikla škoda nyní prý už ve výší téměř čtyř miliard.

No jo, ale to pan arcibiskup vychází z těch statisíců hektarů, z nichž byla většina zabrána už prvorepublikovou pozemkovou reformou. On vlastně počítá výnos z majetku, který jim nepatřil.

Proč vlastně došlo k prvorepublikové reformě? Proč byly zabírány pozemky?

První pozemková reforma byla v roce 1919, a to byly zabírány velkostatky a předávány drobným zemědělcům. Ty velkostatky byly státem zabrány a rozparcelovány mezi ty, kteří na nich pracovali. Už tak to pojímala první republika. Tam si samozřejmě přihřívala svou polívčičku tehdejší agrární strana, která si samozřejmě udělala dobře u svých voličů.

Obce ale naříkají, že zablokovaný majetek jim dělá problémy, protože nevědí vlastně, jak to dopadne.

Samozřejmě. Tam jde také o rozsah zablokovaného majetku. Nikde totiž není stanoveno, co se má zablokovat, takže na co církev ukáže, to se zablokuje. A teprve pak se bude zjišťovat, kdy a jak to bylo státem zabráno.

Proto první, co by měla tato zákonná norma vyřešit, je odblokování majetku, který je v současné době ve vlastnictví obcí, aby to nebránilo jejich rozvoji. To za prvé. Za druhé by se však mělo ihned dohodnout následné financování církví. Vždyť v podstatě se v drtivé většině jedná o majetek církve římskokatolické. Ty ostatní církve, se nejspíš vejdou do jednoho procenta.

Ale nějaké navracení církevního majetku tu už přece bylo?

A nejedno. Byly to tuším dva zákony a nějaká nařízení vlády. Tam šlo ale především o kultovní objekty, kostely, přilehlé fary, a podobně. To už se skutečně vracelo v 90. letech.

Bude se to již navrácené započítávat do celkového souhrnu majetku?

To jistě ne, to už bylo jednou vráceno, a do toho už je státu česky řečeno „houby". Tam bych si dokonce dovolil říct, že se jim také vracelo i to, co nebylo tak docela jejich. Vzpomeňme si třeba na Voršilky. Bude-li tedy církev tvrdit, že nemůže vykonávat duchovní činnost, tak to není pravda, protože kultovní majetky i s nezbytnými pozemky jim byly už dávno vráceny.

Jiná záležitost je otázka ekonomického zabezpečení, nicméně já tvrdím, že většina majetku jim byla zabrána už za první republiky, a to na základě zákonů přijatých za demokratické první republiky.

Takže církve vlastně žádaly stát o prodloužení lhůty k odebrání, ale zákonem to už odebrané bylo?

Ano, církve uzavíraly smlouvy se státem jen o odložení toho záboru, i když některé podepsané smlouvy „spadly" už do února 1948.

  • Více o tématu církev najdete ZDE


A jak by podle Vás měly být financovány církve do budoucna, až by došlo k odluce církve od státu?

Už dnes jsou církve, které nechtějí po státu ani korunu. Opravdu jsou takové. Takže financování by mělo probíhat z příspěvků vlastních členů, ale viděl bych zde i možnost daňových asignací, kdy by se občan mohl rozhodnout, zda té které církvi přispěje. Musel by se ovšem dohodnout nejen rozsah, kolik by směl ze svých daní věnovat, ale především by se už nemohlo jednat pouze o církve, ale obecně o bohulibé účely, například na kulturu, charitu, a podobně, to by pak byla už otázka domluvy, na co všechno by se ony asignace směly použít.

Stát sice majetky užíval, ale také se například o ty nemovitosti, památky, lépe či hůře staral. To také skončí s odlukou od církve?

Pokud by spadaly předmětné nemovitosti do kategorie památek, bude se o ně starat stát stejně, jako doposud. Jako o památky. Jsou přece i jiné památky, soukromé nebo obecní... také o ně se především musí starat majitel, ale stát mu na to přispívá. Podobně tomu bude u zařízení jako jsou nemocnice nebo sociální či vzdělávací jednotky. Také jejich zřizovatelem jsou obce či kraje, a stejně tak církve mají zřízené právnické osoby pro tato zařízení. A stát na to samozřejmě přispívá.

Co vám nejvíc vadí na samotném procesu, jak se tento zákon připravuje, a jak myslíte, že to dopadne?

Tak jak to dopadne, si opravdu netroufnu odhadnout, protože už je to několikátý pokus.

A nejvíc mi na tom všem asi opravdu vadí to, že se neustále lže, že to všechno ukradli komunisté. To mi na tom vadí opravdu ze všeho nejvíc.

Takže prvořadé bude zřejmě definovat, o jaký majetek vlastně jde, kdy byl zabrán a kým.

Tak to bude skutečně nezbytné stanovit. Nechtějí-li jít politici před únor 1948, a všechny vlády se dušují, že nechtějí, musejí to nějakým solidním způsobem definovat. A pak se ukáže, že rozsah onoho požadovaného majetku naprosto neodpovídá roku 1948.

Pro doplnění několik čísel:

  • Podle zdrojů (http://olesnice.katolik.cz/, http://www.svobodavyznani.cz/?p=10 ) vlastnila církev v roce 1918 - 234 119 tisíc hektarů půdy.
  • Vláda chce vrátit cca 50 tisíc hektarů ve správě Pozemkového fondu, a 150 tisíc hektarů ve správě Lesů ČR. Celkem tedy 200 hektarů.
  • Jestliže vláda ohodnotila 200 ha půdy na 75 miliard korun, pak částka 59 miliard, které chce vrátit v penězích, se rovná přibližně 150 tisíc ha. Celkem to proto vychází na navrácení 350 tisíc hektarů půdy.
  • První pozemková reforma, uzákoněná v roce 1919, původně mluvila o záboru (odebrání) 234 tisíc hektarů církevní půdy. V roce 1947 byl pak přijat zákon o revizi první pozemkové reformy, který se týkal 177 tisíc hektarů zabrané církevní půdy. Vláda by tak navrácením 350 tisíc hektarů půdy vrátila podle uvedených údajů církvi dokonce víc, než vlastnila před zavedením obou pozemkových prvorepublikových reforem, tedy ještě před rok 1919.
  • Pozemkovou reformu řešil mj. Zákon č. 215 z roku 1919. „O zabrání velkého majetku pozemkového" (takzvaný Záborový zákon), v jehož rámci byla zabrána (odňata) půda nad plochu 150 hektarů polností, nebo 250 hektarů ostatní půdy. Další zákony řešily předání zabrané půdy do užívání těm, kdo na ní pracovali.


Čtěte také:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Radmila Zemanová-Kopecká

Ing. Kateřina Konečná byl položen dotaz

Populismus?

Dobrý den, proč s návrhem na snížení platu přicházíte až teď před volbami? A jestli vám přijde vysoký, což nerozporuji, zajímalo by mě, co s tak vysokým platem děláte vy? Dáváte třeba část na dobročinné účely, jako to třeba dělal prezident Zeman? A ještě jedna věc, není plýtvání penězi celý chod EU,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Toto Pavel Novotný nebude číst rád. Z ODS hřmí za kauzu Felix Slováček

17:08 Toto Pavel Novotný nebude číst rád. Z ODS hřmí za kauzu Felix Slováček

Překročil všechny meze, nemá v ODS co dělat. Známý provokatér Pavel Novotný, který je za občanské de…