Aktivista se v rozhovoru pozastavuje i nad tím, že s normou souhlasí většina Poslanecké sněmovny. To je podle něj jeden z důvodů, proč by Romové měli založit vlastní politickou stranu, ty "většinové" je totiž údajně přehlížejí.
Související: Profesor Keller v úspěch partaje Romů nevěří. Rozhádají se
Já etnickou příslušnost neřeším, aktivisté ano
Podle Řápkové si ale Růžička plete dvě rozdílné věci- domovské právo a zákaz pobytu na určitém místě, který prosazuje ona. Ten prý v žádném případě není proti romskému etniku zaměřen. "Zástupci těchto hnutí vůbec neví, o čem mluví. Kdyby si návrh zákona přečetli, tak by to sami zjistili," reaguje na kritiku ze strany romských organizací pro ParlamentníListy.cz Řápková, která si nálepku rasistky vysloužila už v době, kdy působila na chomutovské radnici. Zavedla totiž exekuce na sociální dávky, které dopadly na zdejší nepřizpůsobivé. Proti jejímu kroku protestoval osobně i tehdejší ministr pro lidská práva Michael Kocáb.
V tom, že se k problematice často vyjadřují zástupci Romů, spatřuje Řápková jistou formu rasistických projevů. "Ten zákon přeci platí pro všechny bez ohledu na etnickou příslušnost a barvu pleti. Tedy pro všechny, kteří se dopouští přestupků a jsou v současnosti nepostižitelní. Pokud se neustále někdo ozývá, tak zřejmě dedukuje, že by se ho to mohlo týkat, jinými slovy páchá přestupky. Právě pan Růžička se v tomto případě dopouští rasové segregace a označuje Romy za pachatele," uvedla pro ParlamentníListy.cz Řápková.
Zádrhelem budou cizinci s trvalým pobytem
Novela přestupkového zákona prošla v úterý prvním čtením v Poslanecké sněmovně a nyní míří do výborů, kde ji příslušní poslanci prodiskutují. Jde již o druhý pokus Řápkové o změnu legislativy směrem k větší vymahatelnosti práva vůči nepřizpůsobivým občanům, kteří často páchají přestupky. První verzi představila bývalá chomutovská primátorka na konferenci starostů z regionů postižených sociálně vyloučenými lokalitami v Novém Bydžově na počátku tohoto roku.
Související: Novela Řápkové jde dál. Křeček se oháněl stanným právem
"Proces zákazu pobytu je v českém právu novým prvkem, je třeba jej důkladně prodiskutovat. Bohužel se k němu vyjadřovali i poslanci, kteří návrh nečetli. Název sankce, tedy zákaz pobytu, může být zavádějící," upozorňuje poslankyně s tím, že v podstatě nejde v případě přestupkového zákona o nic jiného, než je obdobně fungující zákaz pobytu v trestním zákoníku. Je to zákaz pobývání na určitém místě a vůbec nemusí souviset s bydlením," dodala redakci. V normě je dále třeba vyřešit kolizi, kterou někteří zákonodárci vidí v zákazu pobytu pro cizince. Ten by podle nich údajně mohl kolidovat s jejich povolením k trvalému pobytu. "Já si myslím, že to řešeno je, ale diskusi se nebráním," uzavírá Řápková.
Změnu zákona o přestupcích požadují zejména starostové, mající problémy s nepřizpůsobivými. Novinkou je právě sankce v podobě zákazu pobytu, jehož porušením by byl vlastně spáchán trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí. Jak argumentuje poslankyně, toto pomůže především v otázce rušení nočního klidu. Podle novely má být rušení nočního klidu přestupkem a tím i vést k uložení sankce. Výčet sankcí je podle Řápkové v současné době nedostatečný kvůli nevymahatelnosti pokut, což je činí neúčinnými a oslabuje se tak i autorita zákona a především místní samosprávy. Ta nemá možnost pokutu vymáhat.
- SLEDUJEME témata: Šluknovsko a Romové
Čtěte také:
-
S Romy se zachází jako s věcmi. Advokátka byla s Řápkovou v televizi
-
Romské i jiné děti pryč ze zvláštních škol. Základky zděšeny
Foto: Hans Štembera
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Mašek
