Začátek katastrofy je podle dlouholeté pedagožky Zity skryt mimo jiné v takzvaném "RVP". "Kdo neví, co to je, stačí zadat do vyhledavačů na netu. Odkážou na stránky ministerstva školství - a je to počteníčko. Hodně v poslední době však pedagogy i rodiče handicapovaných dětí pálí problém speciálních škol, které ministerstvo hodlá ve vší tichosti zlikvidovat tím, že vydalo jakési "limity", kolika dětem mohou v Pedagogicko-psychologické poradny (PPP) vydat doporučení k zařazení do speciálních škol. Za čas - až budou naše speciální školy poloprázdné, asi řeknou: "ale vždyť těchto dětí ubývá - je jich málo, není opodstatnění pro existenci speciálních škol. Budeme tedy všechny handicapované děti "integrovat" Na to však naše běžné základní školy ale vůbec nejsou připraveny, ani vybaveny," varuje paní Zita před trendem, který dle mínění jejího, ale i řady dalších pedagogů, může napáchat těžko napravitelné škody v systému školství.
Čtěte také:
Její slova potvrzuje i ředitel varnsdorfské Speciální základní školy Jaroslav Červinka. "Školství - a i to speciální - bylo v Česku na perfektní úrovni. Teď se všechno kazí. A ne vinou pedagogů, ti se snaží stále stejně, ale vinou úředníků, kteří rozhodují odněkud shora, mimo realitu a možná i bez jakýchkoli zkušeností z praxe. Vůbec si nedokážu představit, a mám z toho já i moji kolegové vážné obavy, jak ty návrhy ministerstva školství mohou dopadnout v praxi," řekl ParlamentnímListům.cz Červinka.
Dát děti ze speciálních škol k dětem v ZŠ? Znehodnotí to výuku
Problém spočívá totiž v tom, že by se v budoucnu měly speciální a praktické (dříve zvláštní či pomocné školy) rušit, děti z těchto škol by pak měly přecházet do škol základních.
Čtěte také:
"To přece vůbec není možné, dojde-li k tomu skutečně, naprosto to znehodnotí české školství. Učitelům, kteří by pak do takových tříd šli učit, mohu popřát pak jen hodně zdraví, protože zvládnout v jedné třídě mimořádně inteligentní dítě, dítě s nějakou lehkou mentální retardací, k tomu například dítě autistické, slabozraké či pohyblivé jen na vozíku, bude nad lidské síly. Ani asistent nemůže tomu pedagogovi pomoci v tom, aby pak skutečně mohl výuku v takovýchto podmínkách praktikovat," popsal ředitel varnsdorfské školy dále.
Čtěte také:
To, v jakém městě se přitom právě tato škola nachází, napovídá, že tu jistě i beztak mají problémů víc než dost.
Dneska děti ve škole nejsou - je den výplaty sociálních dávek
"To víte, nepokoje nám tu klidu moc nepřidají. Ve škole máme tři čtvrtiny dětí romské populace, a je velmi složité vyjít i v tomto čase nějak se všemi - dětmi, rodiči, úředníky, ostatními obyvateli Šluknova. Pokud byste se však chtěli zeptat na to, zda nejsou u nás ty děti umístěné neprávem, jak často zaznívá, rovnou mohu oponovat tím, že to by si nikdo nedovolil. Jsou na to velmi přísná pravidla, umístit dítě do zvláštní - tedy dnes speciální či praktické školy - nelze jen na základě nějaké libovůle. Jeho stav musí posoudit psycholog v pedagogicko-psychologické poradně, až pak k nám takové dítě začne chodit," vyvrátil ještě před otázkou ParlamentníchListů.cz jeden z mýtů ředitel Speciální základní školy ve Varnsdorfu.
Čtěte také:
Hodně často se totiž ozývají hlasy, že řada romských dětí je - bez podrobnější diagnostiky umísťována automaticky do speciálních a praktických škol. Přitom - jak ParlamentníListy.cz zjišťovaly, například v Praze v Základní praktické škole ve Vokovicích, tvoří romské děti pouhou desetinu místních žáků. Zástupkyně místní ředitelky školy Blanka Mazalová však zdůrazňuje, že je přece jen v Praze - na rozdíl od jiných menších měst a regionů - v tomto ohledu situace zřejmě jiná.
Čtěte také:
Ředitel školy ve Varnsdorfu Jaroslav Červinka dodal, že i po přílivu Romů do Šluknovského výběžku v posledních dvou letech v jejich škole závratný nárůst počtu žáků ale nezaznamenali.
Čtěte také:
"Asi sem do města přece jen tolik Romů nepřišlo, jako do Šluknova a jiných měst. Nám přibyli tuším, pouze dva žáci. Ani nepokoje zatím atmosféru u nás ve škole zásadně neovlivnily. Jen jeden den nám žáci do školy hromadně nepřišly - že měli strach, aby je nenapadli radikálové a prý tehdy i místní občané. Pravidlem je tady však to, že v den výplaty sociálních dávek máme školní lavice prázdné. Tak je tomu i dnes (pozn.red. v úterý, 27. září). Rodina prostě vybere dávky a má nákupní den. To znamená, že děti do školy nejdou - opakuje se to každý měsíc," prozradil dále ParlamentnímListům.cz ředitel varnsdorfské školy.
Čtěte také:
Podle pedagožky Zity velkou roli v tom, aby byly praktické a speciální školy sloučené se základními hraje také problematika romského etnika. A to, že se jeho zastánci, jak už bylo připomenuto výše, skutečně bouří proti diskriminaci. A tvrdí, že jsou všichni Romové automaticky "strkáni" do zvláštních škol.
Romové ve zvláštních školách jako projev diskriminace? Běžte se podívat
"Nikdo se nezabývá tím, proč vůbec takové školy existují, co je jejich skutečnou náplní. Ať se přijdou podívat do řady měst, kde ve škole máme jen dva až tři Romy, ale zato spoustu dětí bílých a z různých sociálních vrstev. Dokonce i z těch "dobře situovaných". Realizované i chystané "novinky" ve školství jsou prostě trestuhodné. A opravdu se nás mnohých zmocňuje zoufalství, že o nich rozhodují lidé bez znalostí problematiky; povrchně, nezodpovědně. Připomíná a vyvolává to ve mně asociace s pohádkou "Císařovy nové šaty"," uzavírá svůj komentář pro ParlamentníListy.cz pětačtyřicetiletá paní Zita, která celý svůj dosavadní život pracuje ve školství.
Čtěte také:
- Děti hloupnou a strany melou. Školství podle Bucherta
- Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
