Konkrétnější byl jen ministr financí Miroslav Kalousek. „Já o tom skutečně nechci spekulovat. Zpracováváme různé scénáře a to, co navrhneme vládě a Poslanecké sněmovně, bude reagovat na míru průšvihu, který přijde. A abych dnes spekuloval o jednotlivých opatřeních, to nedává žádný smysl," odmítl ministr konkretizovat, zda se mají za určitých okolností důchodci obávat, že se jim na určitou dobu zmrazí důchody.
Čtěte také:
Sáhnout na důchody? To už by muselo být hodně zle
Na naléhání redakce nakonec přeci jen ministr financí o chlup konkrétnější, pokud jde o penze, byl. „Tak samozřejmě, pokud bychom uvažovali o opatření na straně důchodů, to už by musel ten průšvih opravdu veliký, k takovému doufám nedojde," dodal ministr Kalousek.
Ten konstatoval, že hospodářská krize nás nepochybně zasáhne, nicméně její hloubku a průběh v tuhle chvíli nikdo neumí předvídat. „To znamená, že se připravujeme na různé scénáře. A to od optimistického, tedy že eurozóna tu zatáčku vybere. Pak by mohl být hospodářský růst někde mezi nulou a jedním procentem," nastínil ministr první variantu vývoje.
"A pokud eurozóna tu zatáčku nevybere, je otázka, zda se bude jednat o vleklou krizi a systémové selhání, protože od toho se odvíjí různé dopady i na naši ekonomiku. Pak může hospodářský růst zaznamenat malé mínus až po velké mínus," popsal možné pesimistické výhledy pro českou ekonomiku ministr financí.
Nečas se kroutil, nakonec naznačil
Premiér Petr Nečas se pro deník Právo k možným mzdovým dopadům a zmražení důchodů také nechtěl postavit čelem. „Nechci poukazovat na konkrétní opatření, ale za určitých okolností jisté omezení výdajů, které by odpovídalo stavu ekonomiky, to znamená tomu, že by byl její propad skutečně větší, nelze vyloučit. Ale specifikovat to je velmi předčasné," řekl premiér deníku.
Ten připomíná, že platy státních zaměstnanců už letos klesly o deset procent a příští rok mají zůstat na stejné úrovni. Důchodci se pak budou muset v příštím roce spokojit s valorizací důchodů jen o 174 na místo slibovaných 259 korun.
Co to je velký průšvih?
Otázkou tak zůstává, jaký propad ekonomiky by vláda považovala za natolik průšvihový, aby došlo třeba i na důchody. „Pokles, který by odpovídal roku 2009, případně větší, by samozřejmě vyžadoval pečlivější národohospodářskou rozvahu," řekl premiér deníku Právo. To podotýká, že tehdy se ekonomika propadla o více než čtyři procenta.
Sledujeme téma: Státní rozpočet
To ekonom společnosti Partners a člen Národní ekonomické rady vlády Pavel Kohout má jiný recept, jak se vypořádat s hlubokou krizí. „Především není Česká republika tak velká aby mohla kohokoliv zachraňovat. O tom asi není sporu a hádat se na toto téma nikdo nebude," míní Kohout.
Zásadní reforma: Zrušte reformy
„Druhá věc je, že v období nejistoty, které nyní funguje a vyžaduje si od vlády zmíněné tři scénáře, přeje spíše těm ekonomikám, které jsou stabilní. Tedy ekonomikám, které nedělají experimenty, které nedělají žádné prudké pohyby," konstatoval ekonom.
A Kohoutův recept? „Měli bychom provést jednu zásadní reformu. A sice všechny reformy odložit o několik let - ne o rok ne o dva ale na neurčito." Na dotaz ParlamentníchListů.cz pak potvrdil, že má na mysli opravdu úplně všechny reformy.
„Jsou úplně zbytečné a jediné co může vláda dělat je nezvyšování rizika. Všechny tyhle chaosy bych odsunul navždy, protože jsou stejně špatně napsané," doplnil Pavel Kohout.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Ondřej Vaněk
