Sál pražského Autoklubu byl plný k prasknutí včetně zaplněné galerie. Bylo zde několik známých osobností, jako Klausův tajemník Ladislav Jakl, zpěvák Ondřej Hejma, exministr Ivan Kočárník, senátor ODS Tomáš Jirsa, který se šumavskou otázkou dlouhodobě zabývá, děkan Národohospodářské fakulty VŠE Miroslav Ševčík či bývalý senátor KDU-ČSL Josef Kalbáč. Na galerii byl náměstek ministra financí Miroslava Kalouska Ladislav Minčič, který intenzivně něco řešil u stolku s poslancem Věcí veřejných Michalem Babákem.
Psali jsme: Jakl: Slušní lidé si zaslouží podporu proti zeleným extremistům
Nenechme si diktovat ekoaktivisty z tramtárie. Je to naše země
Klaus na závěru akce zdůraznil, že média hrají totálně nezodpovědně na straně ekologických aktivistů. „Já nerad slyším výrok ´ambice odborné veřejnosti´. Ať se ambice odborné veřejnosti prosazují ve vědě. Ať napíší více knih a slavných článků ve slavných časopisech, ale my rozhodujeme o věcech veřejných a tady naprosto dominantní musí být ambice občanské veřejnosti. A já bych si moc přál, aby pan ministr, když tady tak hezky mluvil, aby až zítra zase přijde do práce, nepodléhal víc té odborné než té občanské veřejnosti," řekl Klaus.
SLEDUJEME téma boj o Šumavu
„Pan ministr moc hezky začal. Řekl výrok, který považuji za zcela zásadní, a to sice, že to je český les a český problém. Já bych moc prosil, abychom se neoháněli cizokrajnými názvy patafyzických institucí obsazených ekologickými aktivisty z Bolivie či Patagonie, Hong Kongu, diktujícím nám, co my si tady máme dělat. Pane ministře, prosím vás, vykašlete se na tyhlety instituce," apeloval prezident, který je známý svým odporem k nadvládě nadnárodních institucí od EU k OSN.
Psali jsme: EU, ještě nám říkej, kdy chodit na záchod. Politici běsní kvůli Šumavě
Nepozván nikdo ze stromových přivazovačů
Vystoupili zde ministr životního prostředí Tomáš Chalupa, ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský, ekolog a publicista Ivan Brezina a Milan Lstibůrek, docent České zemědělské univerzity v Praze. Debata měla podtitul „argumenty zastánců zdravého rozumu", čili v panelu nevystoupil žádný ekologistický aktivista.
Čtěte také: Klaus podpořil Chalupu: Bojujme proti kůrovci
„Neměli jsme pocit sem zvát ty, kteří se jinde spíše přivazují ke stromům či k něčemu jinde, a proto jsme řekli, ať ti si dělají seminář podobného typu někde jinde a bez nás," uvedl Klaus CEP. Ten na začátku obdržel od Chalupy a Stráského dar, řez druhé nejstaršího šumavského smrku, který se dožil 559 let. „Přežil ledacos po stovky let. I nacismus a komunismus. V roce 2004 ho ale zahubil kůrovec. Není to ani tak dárek pro radost, ale spíše jakési memento," řekl Chalupa.
Bursík udělal ztrátu za 200 "mega"
Na úvod popsal ministr Chalupa situaci v parku Šumava. V jednom stromu se může vylíhnout až 200 tisíc kůrovců a zhruba 200 brouků dokáže zničit jeden strom. Chalupa zdůraznil, že k velkém,u rozšíření kůrovce došlo po orkánu Kyrill, kdy nechal tehdejší ministr životního prostředí Martin Bursík 210 tisíc m3 dřeva, tedy zhruba 210 tisíc spadlých stromů ležet nezpracovaných, což bylo odhadováno na škodu za zhruba 200 milionů korun.
Psali jsme:
Chalupa se přidal na stranu Stráského: Kůrovce je prý nutné z Šumavy vymýtit
Chalupa také zdůraznil, že spory nevede jako politik ani tak s ostatními politickými stranami, jako spíše s aktivisty typu Hnutí Duha. Také zdůraznil, že Šumava je náš národní poklad. Zdůraznil, že by se Šumava neměla uzavírat lidem, ale její krása by měla být přístupna.
Každou hodinu odumře na Šumavě 300 stromů
„Jan Stráský se s touto otázkou potýká denně a je také nejčastějším terčem mediálních a jiných útoků. Já ho znám 40 let a vím, že on je na to zvyklý. Takže Honzo...," uvedl svého dlouholetého přítele Klaus.
K tématu: Šumavě hrozí katastrofa tisíciletí, děsí se Stráský
Šéf parku Stráský řekl, že každou hodinu zničí kůrovec na Šumavě 300 stromů. Postěžoval si, že ani v zásahové zóně nelze mnohdy zasáhnout kvůli ochraně některých rostlinných či živočišných druhů. Souše už dokonce ohrožují návštěvníky, ale v některých místech nemohou být odstraněny.
Patologičtí zelení pseudonáboženští blouznivci
Ivan Brezina ukázal několik otřesných fotografií ze Šumavy, kde jsou jen holé suché stromy, hřbitovy mrtvých stromů. Uvedl, že bývalého šéfa národního parku Františka Krejčího vzniklo dva tisíce hektarů holin. „Dřevařské firmy mají díky ekologistům žně. Pod záminkou ochrany přírody ničí přírodní hodnoty," řekl. A uvedl, že jenom vloni uschlo na Šumavě milion stromů. Také zdůraznil, že se místní občané postavili zeleným extremistům.
Čtěte také:
Jirsa (ODS): 100 dnů ředitele Stráského aneb kdo má na Šumavě ekonomické zájmy
Rovněž řekl, že zelení aktivisté dostávají od ministerstva milionové částky a vyzval ministra, zda to nelze stopnout. Ekologismus označil za pseudonáboženskou ideologii a patologický stav. Klausovi se líbilo jeho odlišení mezi deskriptivním ekologem a normativním ekologistou, tedy mezi vědcem a aktivistou.
Monokultury nepřežijí bez zásahu
Docent Lstibůrek, který se zabývá genetikou, vysvětlil, že monokultury, se mnohem hůře brání napadení kůrovcem, než přirozený vícedruhový geneticky diverzifikovaný les, který má možnost se i lépe přizpůsobit. Bezzásahovost tedy podle něho v monokulturních lesech vědecké opodstatnění. Přirozený les se dokázal s kůrovce vypořádat, ale uměle vysazené lesy se bez lidské pomoci neobejdou. Argumenty, že si smrk časem sám pomůže časem s napadením kůrovcem, podle něho odporují zásadám genetiky. V Šumavě už právě ale původní přirozený porost není a jsou zde převážně vysazené monokultury.
K tématu: Klaus: Ekologové ze Šumavy jsou horší než Al-Káida
Ministr Tomáš Chalupa také uvedl, že by měl do konce roku předložit vládě návrh zákona o Národním parku Šumava. Resort na jeho přípravě spolupracuje s regionálními politiky i vědci. Největší diskusi ministerstvo očekává v otázce vymezení jednotlivých zón.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
