Odborník se tvrdě vypořádal se Slávkem Popelkou, Okamurou i Vítem Bártou

08.04.2013 10:31

Protestní iniciativa Holešovská výzva se pro politickou scénu pravděpodobně zrodila i zemřela na pražském Václaváku. Má nějakou budoucnost? Ptá se politolog Petr Sokol ve svém komentáři na stránkách revue Pravý břeh. Zatímco loni se výzvě podařilo na Václavské náměstí sezvat tisíce lidí, kteří protestovali nejen proti současné vládě, ale fakticky proti celému politickému systému a volali po zrušení politických stran, letos se podporovatelů výzvy dostavilo o poznání méně.

Odborník se tvrdě vypořádal se Slávkem Popelkou, Okamurou i Vítem Bártou
Foto: Hans Štembera
Popisek: Lídr Holešovské výzvy Slávek Popelka s Vítem Bártou

Hned po prvním loňském - a trochu nečekaném - úspěchu se mezi lídry rozhořel spor o dalším směřování výzvy. Značku "Holešovská výzva" si navíc v podobě občanského sdružení zaregistrovali extrémně pravicoví vandasovci z Dělnické strany sociální spravedlnosti. "Osmička původních autorů výzvy se rozhádala kvůli tomu, kdo si značku nechal utéct k ultrapravičákům a kdo přesně reprezentuje na veřejnosti opravdové principy výzvy," popisuje Sokol.

V nepřehledné změti výzev a protivýzev lze prý vysledovat tři hlavní proudy. "Část zakladatelů si přála zůstat v podobě beztvarého hnutí, které nepůjde do voleb a 'pouze' zásadně změní českou politiku. Někteří chtěli naopak hnutí orientovat na spolupráci s levicí, zejména se sociálními demokraty a komunisty. Ale mediálně nejviditelnější postava celého hnutí – Jaroslav 'Slávek' Popelka – očividně od počátku mířil jinam a chtělo by se říci výše," píše politolog.

Snaha prosadit se na politické scéně

Popelka se podle Sokola pokoušel zakládat politické strany už před rokem 1989, kdy distribuoval letáky na podporu vzniku Strany zelených. Po roce 1989 se prý Popelka podílel na několika pokusech založit novou politickou stranu, vždy ale bez jakéhokoli úspěchu.

"Jako spoluzakladatel Holešovské výzvy se Popelka jako jediný uměl alespoň částečně mediálně 'prodat' a díky tomu 'převálcoval' ostatní původní holešovské kolegy. Právě on navázal kontakty s politiky, kteří by mohli posílit jeho holešovský proud a pomoci naplnit i veřejně deklarovaný Popelkův cíl, který spočívá v budoucí kandidatuře 'holešováků' v parlamentních volbách," přibližuje Sokol.

Těmi zmíněnými politiky jsou poslanec a předseda Věcí veřejných Vít Bárta a senátor a neúspěšný kandidát na prezidenta Tomio Okamura. A právě kontakt s Bártou či Okamurou mají podle politologa Sokola pro politické ambice Popelky svůj smysl. Okamura prý hledá spojence pro svůj plán založit nové volební hnutí, výzvě zase může posloužit jako chybějící mediální tvář.

Bárta jako sponzor?

V souvislosti s Bártou se objevují spekulace, že právě tento poslanec stojí za financováním Popelkových aktivit. "Pokud je to pravda, překročil Popelka s 'holešováky' už skutečně hranici mezi protestním hnutím, které víceméně spontánně vzniká kvůli ekonomické krizi po celé Evropě, a začal se podílet na budování volební síly pro příští volby," uvádí Sokol.

Popelkovo snažení ovšem podle Sokola ohrozil krach nedělní demonstrace, které se účastnilo jen několik set lidí. Popelka se sice dostal do médií a Holešovská výzva se tak zviditelnila, ale projevilo se prý také jeho velikášství a snaha získávat pro hnutí jakékoli osobnosti, ať už za sebou mají cokoli. Tím si Sokol vysvětluje, že na Václaváku vystupoval kromě Okamury herec Jiří Pomeje nebo "hrobař" Poldi Kladno Vladimír Stehlík.

"Hněv části občanů vytváří potenciál pro vznik nové politické síly. Popelka a jeho 'holešováci' ale asi budou v jejím vzniku hrát spíše jen vedlejší roli," uzavírá politolog Petr Sokol.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: adr

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

30 000 Kč pokuta za zákaz Ukrajincům. Mezitím další rvačka. „Policie ČR nepřijela.“

8:46 30 000 Kč pokuta za zákaz Ukrajincům. Mezitím další rvačka. „Policie ČR nepřijela.“

Ukrajincům vstup zakázán, demolují nám diskotéku. Tak se nedávno vyjádřil IMC Music Club ve východoč…