Do Zlína se dostal Voloďa (z pochopitelných důvodů, respektive z obavy ze msty mafie se nechal vyfotit jen zezadu) právě díky mafiánovi, kterému za všechny potřebné papíry a víza zaplatil v přepočtu přes 20 tisíc korun. V současné době se cena může pohybovat až kolem 50 tisíc korun. „Někdy natrefíte na slušného mafiána, více je ale těch, kteří se chovají jako skuteční otrokáři. Jsou i takoví, kterým když nejste po vůli, vyhrožují vám i rodině fyzickou likvidací. Je to loterie," vyprávěl Voloďa pro ParlamentníListy.cz.
Mafián pomáhá cizincům s ubytováním i sháněním práce. „Za všechno si ale nechá tvrdě zaplatit. Člověk žije kolikrát v naprosto nuzných podmínkách a bere hodinovou mzdu, na jakou si v Čechách přijdou kdejací studenti na brigádě. Nepříjemný je mnohdy i přístup firem, pro které vám mafián sežene práci. Kolikrát se mi stalo, že jsem dělal tvrdou práci a nevyfasoval ani pracovní rukavice, jen lopatu a krumpáč," konstatoval dále cizinec.
Nejtěžší je zbavit se mafiánů
Na Ukrajině byl společníkem stavební firmy, která však zkrachovala vinou druhého společníka. „Už pár let jsem se chtěl osamostatnit, najít si sám práci a dělat, co mě baví. Nešlo to. Ve firmách se na mě dívali skrz prsty a nabízeli mi podřadnou práci za minimum peněz. Rozhodl jsem se proto udělat si živnostenský list."
Samotné vyřízení živnostenského listu bylo podle Volodi velmi náročné, především kvůli tomu, že byla zapotřebí řada věcí. Do Čech si musí dovézt výuční list a teprve pak se rozhodne, zda mu ho příslušné české orgány uznají. Vše si navíc musí nechat na vlastní náklady přeložit u autorizovaného překladače. „Mechanismus byl tak složitý, že jsem to touto cestou nezvládl. Nakonec mi vyšel vstříc zlínský Úřad práce. Podařilo se mi absolvovat kurz, na základě kterého jsem později získal volnou živnost," vysvětlil ParlamentnímListům.cz Voloďa.
S živnostenským listem si díky inzerátu našel práci a je spokojen. „Dělám konečně, co mě baví a navíc jsem slušně ohodnocen," doplnil Voloďa. Kde je ale ve skutečnosti opravdu doma, zatím neví. „Za ty roky jsem se naučil docela slušně mluvit česky, umím česky číst i psát, i když trochu s chybami. Když se teď vracím na Ukrajinu, zjišťuji, že jsem tam už cizinec. Stejné pocity ale mám stále i tady, v Čechách. Kolikrát přemýšlím nad tím, kde je můj domov. Odpověď ale zatím neznám," uzavřel Voloďa.
Další exkluzivní příběhy ČTĚTE ZDE
Čtěte také:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Anna Biháriová
