Starostka Kroměříže: Neustálé změny daňové politiky naší zemi jen škodí

Paní starostko, pracujete ve Výboru zastupitelstva Zlínského kraje pro problematiku EU. Jak nyní vnímáte problémy, které má ČR s jejich čerpáním, a v rámci kterých hrozí neproplacení značné části dotací? Co je podle Vás příčinou? A kdo za to může? Vláda obviňuje kraje a naopak.

V uvedeném výboru v tomto volebním období nepracuji. Věnuji se práci ve Výboru Zastupitelstva Zlínského kraje pro neziskový sektor, právě i proto vnímám problémy s čerpáním dotací velmi citlivě.

Váš dotaz pravděpodobně směřuje k problémové situaci kolem Regionálního operačního programu Severozápad (Ústecký a Karlovarský kraj), kde hrozí korekce ve výši cca 2,5 miliardy korun za chyby v realizovaných projektech.

Dle mého subjektivního názoru je za chyby odpovědný Úřad Regionální rady v čele s Výborem Regionální rady, který projekty schvaluje. Evropská komise poukazuje na nesrovnalosti v projektech a nejčastěji jsou mediálně zmiňována především výběrová řízení, což opět spadá do kontrolní činnosti pracovníků Úřadu Regionální rady. Je otázkou, zda chyby nebyly odhaleny záměrně, či zda nastavení metodik umožňovalo, aby u výběrových řízení prošly např. i „subjektivní hodnotící kritéria“, která jsou až nyní u některých projektů považována za problém.

Podle dostupných informací také Ministerstvo financí označilo za viníka právě orgány na krajské úrovni. Jak uvádím výše, např. kontrolu výběrových řízení prováděli pracovníci Úřadu Regionální rady a tento úřad je zde k tomu, aby celý operační program řídil. Čili odpovědnost musí ležet primárně na něm a představitelích tohoto úřadu.

Věnujete se ale také vzdělávacím programům. O jaké programy je v současnosti největší zájem? A vnímáte narůstajíc zájem o vzdělávací programy v souvislosti s rekordní nezaměstnaností, s níž se nyní ČR potýká?

Vzdělávacím programům se zaměřením na nezaměstnané se cíleně v našem městě věnuje Úřad práce. Řada aktivit také vychází z činnosti Okresní hospodářské komory, která například v tomto roce zahájila projekt Šancí, je změna pro zaměstnance ve výpovědní lhůtě. Podporu při dalším vzděláváním poskytují i další školská zařízení a neziskové organizace působící v Kroměříži.

Protože městský úřad sám se přímo nepodílí na konkrétních vzdělávacích projektech, nemohu tak z naší pozice k této otázce poskytnou bližší informace. Na našem úřadě dáváme pracovní příležitost i mladým lidem, kteří přicházejí z ÚP, aby získali praxi a mohli se dále uplatnit na trhu práce.

Z vlastního pozorování a setkávání s lidmi však vím, že v současné době scházejí proškolení zaměstnanci v oblasti sociálních služeb. Přímá péče poskytovaná pečovateli a obslužným personálem představuje i do budoucna důležitou kapitolu, v níž mnozí mohou najít své uplatnění. Otázkou je, zda dokážeme lidi motivovat, aby se právě pro tento náročný pracovní obor více zajímali a byli ochotní v něm trvale pracovat. Na druhou stranu je opravdu velmi málo těch, kteří jsou práci v sociálních službách (v přímé péči - pečovatelky, obslužný personál) schopni a ochotni vykonávat.

Jakým způsobem je čerpáte dotace v Kroměříži a jaké projekty byste v této souvislosti zmínila?

Naše neinvestiční projekty jsou zacílené přímo na zvyšování kvality Městského úřadu Kroměříž. Městem zřizovaná Kroměřížská rozvojová kancelář zpracovávala v dubnu 2012 pro Zlínský kraj „Analýzu čerpání veřejného a neziskového sektoru ze Strukturálních fondů EU v okrese Kroměříž“.

V rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost bylo žadateli z neziskového a veřejného sektoru na Kroměřížsku podáno 88 žádostí, z nich bylo 48 úspěšných.( Úspěšnými žádostmi se rozumí ty, které byly schváleny k podpoře a jsou v různém stupni realizace.)

Pokud se pozastavíme u nezaměstnanosti, co je podle Vás příčinou? A do jaké míry se ztotožňujete s názorem, že současná vláda hází pracujícím klacky pod nohy namísto toho, aby se zaměřili na omezení práce na černo a snižování nezaměstnanosti?

Současná míra nezaměstnanosti je nejen v našem regionu, nýbrž celostátně velmi alarmující. V posledních dvou měsících je však zaznamenávána stagnace či mírný pokles nezaměstnanosti. Je to dáno sezónností některých profesí, které s příchodem jarních měsíců mohou opět být aktivovány. A s tím je spojen opětovný nábor pracovníků, kteří během zimních měsíců byli evidováni jako uchazeči o práci. To je ale samozřejmě pouze jeden z aspektů.

Pokud mám hovořit o práci na černo, jsem přesvědčena, že je velmi důležitým faktorem, kterým je třeba se zabývat. Poškozuje to nejen ekonomiku samotnou. Lidé, kteří se tímto způsobem nechávají zaměstnávat, si neuvědomují důsledky vůči vlastní budoucnosti. Bude proto nezbytné více zaměřit kontrolní mechanismy státu právě do této oblasti.

Neméně důležitou otázkou je i stanovení výše minimální mzdy. I toto je faktor, který může významným způsobem ovlivňovat míru nezaměstnanosti. Byť se navýšení minimální mzdy může jevit jako sporné, ve svém důsledku přinese ekonomický rozvoj a více pracovních míst. I tento faktor totiž může zlepšit kupní sílu obyvatel, která je podmínkou pro rozvoj obchodu a tedy i výroby.

Z pohledu nezaměstnanosti vidím problém ve změně systému úřadů práce. Jejich centralizace a změna funkcionality nebyla dle mnohých názorů správným řešením pro snižování nezaměstnanosti. Mělo by být, dle mého názoru, znovu posíleno jejich původní poslání.

Vláda se snaží v tuto chvíli bojovat s tzv. švarcsystémem. Je otázkou, co je správné. Pokud jej budeme tolerovat, poškozujeme tím ekonomiku státu. Pokud jej budeme striktně potírat, může se to negativně promítat do zvýšení nezaměstnanosti. Bylo by vhodné hledat nějaký kompromisní model.

Významným faktorem z pohledu zaměstnanosti je uplatnění čerstvých absolventů škol. Zde vidím velké rezervy. Řešením by mohly být programy ministerstva školství zaměřené více na přípravu absolventů pro konkrétní zaměstnavatele. Systém dotační pomoci a následných záruk v učňovském školství by mohl značně eliminovat současnou nepříznivou situaci.

Pokud to tedy shrnu, nedomnívám se, že by vláda házela pracujícím klacky pod nohy. Je však nezbytné začít intenzivněji a zejména systematicky pracovat na eliminaci všech negativních faktorů, které jsem zmínila.

ČSSD naopak mnohé živnostníky, ale nejen ty, překvapila plánovanými změnami v daňové politice v případě toho, že se dostane do vlády. Jak se na to díváte vy?

ČSSD především ústy jednoho ze svých členů překvapila živnostníky tím, že je označila jako příživníky. A do jisté míry i v této souvislosti plánuje změny v daňovém systému. Na plány ČSSD v této oblasti jsou různé pohledy a dohady, zda daň rovnou, progresívní, zda paušály či nikoliv apod.. Osobně se domnívám, že neustálé změny daňové politiky naší zemi jen škodí. Naší prioritou by měla být především stabilita daňového systému a také jeho zjednodušení. Je to jediná cesta, jak situaci v zemi uklidnit. Promítlo by se to i do stabilizace mezinárodního obchodu, zejména v oblasti proexportní politiky.

Od ledna letošního roku zavedlo město elektronický systém zadávání veřejných zakázek, který by tak měl vést k zprůhlednění výběrového řízení, ale i k úsporám. Podařilo se Vám úspěšně projekt zavést? A jak byste jej hodnotila, vy osobně?

Jsem ráda, že se podařilo Elektronický systém zadávání veřejných zakázek (E-ZAK) v prvním čtvrtletí tohoto roku úspěšně zavést. Bylo nutné proškolit vybrané pracovníky i přizpůsobit vnitřní procesy úřadu. V současnosti řešíme napojení na profil zadavatele. Zavedením systému E-ZAK jsme navázali na již fungující elektronický aukční portál (kromeriz.proe.biz), který již několik let využíváme. Pomocí aukcí jsme v minulosti dosáhli opakovaně zajímavých úspor v oblasti nákupu spotřebního materiálu, služeb ale i zboží (například osobního automobilu). Věříme, že zavedení E-ZAKu nám pomůže zpřehlednit všechny zakázky a přinese i úspory. Dopady tohoto systému na činnost úřadu bude ovšem možné hodnotit až s větším odstupem.

Sama přímo systém elektronický zakázek nevyužívám, velmi pozitivně však hodnotím možnost být automaticky informována o všech probíhajících zakázkách. Věřím, že tuto možnost podnikatelé ve městě jistě ocení a nám přinese jejich vyšší účast ve výběrových řízeních. I tento krok spojuji s celkovou snahou radnice o transparentnost a vstřícnost vůči obyvatelům města.

V Kroměřížském regionu klesá počet obyvatel, což se projevuje i v Kroměříži. Co je podle Vás příčinou, a co se jako starostka snažíte dělat, aby lidé neodcházeli jinam?

Úbytek obyvatel přímo v Kroměříži není až tak dramatický jako v některých jiných částech okresu. V posledních letech zaznamenáváme spíše výkyvy oběma směry v řádu 100-200 obyvatel. Domnívám se, že případný odliv obyvatel je spojen ve většině případů se stěhováním do větších měst, kde je více pracovních příležitostí. Týká se to zejména mladé generace, která nedokáže v našem regionu nalézt uplatnění v moderních oborech (IT technologie, vývoj a výzkum, mezinárodní obchod apod.) a tomu odpovídající mzdy.

Jako starostka se samozřejmě snažím působit nejen na rozvoj města z pohledu občanské vybavenosti, příjemného žití a volnočasových aktivit. Mojí snahou je, aby město dokázalo postupně nabídnout i více pracovních příležitostí. Je to úkol velmi obtížný. Napomoci by mohl nyní připravovaný strategický rozvojový plán města, jehož cílem je právě vyhledat a následně realizovat cesty rozvoje Kroměříže a okolí. Snažím se navázat co nejužší spolupráci s podnikateli i občany města a společně hledat vhodnou strategii.

Město Kroměříž je z pohledu územního rozvoje výrazně omezováno faktem, že značná část pozemků, kde by bylo možné budovat průmyslové areály, se nachází buď v zátopové oblasti, nebo v chráněných pásmech vodních zdrojů. V těchto oblastech je téměř nereálné cokoliv budovat. A tento faktor se významně promítá do možností průmyslového rozvoje města. Nelze tedy počítat s vizí, že se zde v dohledné době objeví subjekt, který by zde vybudoval rozsáhlý výrobní areál pro stovky pracovních příležitostí. Naší snahou bude přilákat co nejvíce menších investorů, kteří by navzájem kooperovali a společně tak vytvářeli dostatek pracovních míst. O tento záměr se chci dlouhodobě zasazovat.

Dalším směrem, který může napomoci stabilitě a rozvoji města, je orientace na cestovní ruch. Nevystačíme si však pouze s památkami UNESCO v našem městě. Musíme vybudovat síť turisticky atraktivních zařízení, které dokážou přilákat zájemce všech věkových kategorií a to na několik dnů. Tento úkol není možné zvládnout rychle. Věřím, že se mi však podaří jej v krátkém čase alespoň nastartovat.

Do jaké míry řeší město problémy s kriminalitou? A jaká opatření město přijímá, aby se zde občané cítili bezpečně?

Město Kroměříž přijalo rozvojové dokumenty v oblasti bezpečnosti a prevence kriminality směřující k naplnění vize, která zní: " Město Kroměříž je vnímáno občany a návštěvníky jako místo, kde se cítí bezpečně. Obyvatelům se tu spokojeně žije a turisté se opětovně rádi vracejí". Samotný Plán prevence kriminality Města Kroměříže pro období 2012 – 2015 definuje všechny důležité cíle a inicioval přijetí opatření a aktivit, které mohou naši vizi naplnit. Naše úsilí v této oblasti bylo zaznamenáno a kladně hodnoceno i v anketě týdeníku Ekonom : „ Město pro byznys“ . Město Kroměříž získalo ocenění za bezpečnost a práci a podporu Městské policie.

Právě pocit bezpečí považuji za důležitou kvalitu pro život občanů města. V souhrnu s dalšími aktivitami jsem pyšná na to, že se ve městě stále dobře žije, což je důležitou zpětnou vazbou a odměnou i pro mě jako starostku Kroměříže.