Trochu jiný pohled: Exministr Kavan o Zemanovi i rozkladu pravice

Myslíte, že zvolení Miloše Zemana do úřadu prezidenta republiky ovlivní nějak dění na české politické scéně?

Tak v prvé řadě nepřehánějme roli a vliv prezidenta na českou politiku. Jsem stále přesvědčen, že k největšímu ovlivnění české politiky dojde až po příštích parlamentních volbách, které podle mne proběhnou v řádném termínu, tedy až příští rok.

Změna nejspíš nastane v tom, že z Hradu přestanou zaznívat protievropské výpady, na které jsme byli zvyklí u prezidenta Václava Klause. Předpokládám proto, že se vztah Česka s Evropskou unií (EU) zlepší, a že nás v EU začnou brát podstatně vážněji, než doposud. A ve chvíli, kdy zvolíme i proevropštější vládu, než je ta dnešní, tak se za pomoci prezidenta dostaneme do toho hlavního jádra EU, nebudeme bránit integraci a naopak budeme moci využít všech výhod členství.

Řadu výhod sice čerpáme už dnes, protože dostáváme čtvrtý největší podíl peněz z EU, ale kvůli prezidentovi a médiím nemají lidé ani možnost si to uvědomit. Takže po nástupu Miloše Zemana na Hrad vidím největší změnu ve vztahu České republiky k Evropě.

Miloš Zeman zastává v řadě kroků zahraniční politiky postoj zcela odlišný, než je postoj české vlády. Myslíte, že najdou společný jazyk?

Nevím, jak se srovná postoj prezidenta Zemana ke Kosovu, vůči postoji české vlády, která i díky současnému ministru zahraničí uznala svrchovanost Kosova, zatímco Miloš Zeman je ostře proti a nazývá tu kosovskou vládu mafiánsko-narkomanskou a obecně pro tvrdá slova vůči Kosovu nejde daleko.

Pokud jde o velmoci, tak tam se domnívám, že k velké změně nedojde. Miloš Zeman bude mít podobný postoj k Rusku jako Václav Klaus a bude respektovat i postoj nejsilnější velmoci – USA, což ovšem neznamená, že bude souhlasit se vším, co nám nabídnou.

Doufám také, že prezident Zeman otupí některé hroty vyjádření pokud jde o Střední východ, což znamená, že bude citlivěji rozlišovat, na jedné straně islamistické fundamentalisty, které je samozřejmě správné a oprávněné odsuzovat, a na druhé straně islám, náboženství jako takové, ve které věří 2,5 miliardy lidí.

Na naší domácí scéně je pravice v rozkladu, ODS je v nebývalém propadu. Proč myslíte, že k tomu došlo a jaký předpokládáte další vývoj?

Tato situace není nijak překvapivá. ODS je pochopitelně v rozkladu, protože její voliči a příznivci musejí být rozčarováni z těch volebních porážek. Ať už se jedná o komunální, krajské nebo prezidenstké volby, kde její kandidát získal trapných 2,5 procenta hlasů. Navíc se ODS nebude dařít získávat podporu, protože ta její politika, ať už se to týká důchodové reformy, zvyšování DPH nebo ne vždy přesvědčivě zdůvodněných úspor, které se dotýkají chudších lidí… tady je zjevné, že prostor pro získání vyšší míry popularity určitě není.

Na druhé straně má ODS na pravici silného soupeře, i když je TOP09 spojena s těmito nepopulárními reformami, včetně církevních restitucí stejně jako ODS, ale jak ukázala prezidentská kampaň ministra Schwarzenberga, je schopná zahrát na notu vstřícnější vůči lidem. Tady roste ODS silnější konkurent a nevšiml jsem si, že by byla schopna ODS tomuto konkurentovi nějak přesvědčivě čelit.

Proto fakt, že pravice, a zejména ODS, ztrácí, není vůbec překvapivý. Je to prostě dopad činnosti této vlády.

V české zahraniční politice dochází za této vlády k rušení a následnému rušení ambasád, k odvolávání většího počtu velvyslanců. Jde o nekoncepčnost, nebo zde může jít o záměr?

Kroky současného českého ministra i ministerstva zahraničí se mi jeví jako zcela nekoncepční, místy až nesmyslné a absurdní. Rušíme zastupitelské úřady (ZÚ) v zemích Latinské Ameriky a Afriky, kde bychom mohli mít teoreticky možnost zlepšit český export, který nutně potřebujeme, protože jsme proexportní země. Jsme závislí na exportu a evropský trh už je saturován, takže bychom měli soustředit své snahy do zemí mimo Evropu. Takové možnosti vidím v zemích jihovýchodní Asie, v některých afrických a latinskoamerických zemích. Latinská Amerika jde nahoru. Už po několik let zaznamenává růst a stabilitu. U nás jsme si jaksi toho nevšimli. Zrušili jsme například před časem zastupitelský úřad v Uruguayi, jehož hlavní město Montevideo je sídlem MERCOSURu, což je obdoba EU v Latinské Americe. Naše vztahy s Chile jsou dobré, ale obchodně zdaleka nevyužíváme všech možností silné chilské ekonomiky.

Tomu prostě nerozumím. Stejně, jako nerozumím rušení ZÚ v Nairobi, Keni a dalších stabilních afrických zemích, které se navíc těší podpoře EU. Stejně tak Kinshasy, odkud když jsme odcházeli, tak tam EU vstupovala.

Je to údajně v rámci úspor…

Když ale chceme uspořit, tak nechápu, proč ministerstvu trvalo tak dlouho, než pochopilo, že je zbytečné mít ZÚ v Lucemburku, když máme několik našich úřadů v Bruselu, což je 40 minut cesty autem, maximálně. Stejně tak nechápu, proč máme tři ZÚ ve třech pobaltských zemích, které jsou kousíček od sebe, zatímco v Africe řídíme několik rozlehlých zemí z jedné vzdálené ambasády. Například v tak obrovské zemi jako je Súdán nemáme nic a řídíme všechno z egyptské Káhiry… Prostě já v tom žádnou koncepci nevidím. A pokud tam je, tak je nesmírně dobře maskovaná. Je hodně možností zeštíhlet ZÚ, aniž bychom z té které země museli odcházet. Ekonomická diplomacie je pro nás mimořádně důležitá. Proto také říkám, že je to ze strany ministerstva zahraničí prostě zoufalá nekoncepčnost a nekompetentnost.

Hovoří se o tom, že by se příštím velvyslancem v Moskvě mohl stát Vladimír Remek. Může jeho jmenování pomoci zlepšit vztahy a obchodování s Ruskem?

Zcela nepochybně. Byl by to určitě krok správným směrem. Už v době, kdy jsem byl ministrem, Vladimír Remek na ZÚ v Moskvě působil jako obchodní rada, kde působil velmi kompetentně a efektivně. Pro dobré obchodní vztahy s Ruskem, a ty jsou pro nás velmi významné, protože spousta českých podnikatelů ten obrovský trh dobře zná a máme tam ještě stále dobré jméno. Takže když diplomaté ty dveře otevřou, naši podnikatelé už jsou schopni těmi dveřmi sami projít a své možnosti uplatnit.

My potřebujeme velvyslance, který umí ty dveře otevřít. Navíc je Vladimír Remek v Rusku vnímán vstřícně, jako diplomat, který Rusku rozumí. Měli jsme tam naneštěstí i diplomaty, kteří rozvoji těch vztahů nijak nepomáhali.

Ruská televize ve zpravodajství věnovala dokonce několik minut informaci, že prezident Miloš Zeman mluví rusky a jeho vztah k Rusku je dobrý.

Tak to mohu potvrdit, protože jsem to osobně zažil. Miloš Zeman mluví rusky plynně. Je v kontaktu i s různými politickými křídly. Vím o tom, protože jsem ve vedení nadace New Policy Forum bývalého sovětského prezidenta Michaila Gorbačova, který je kritický například k prezidentu Putinovi, ale velmi uvítal zvolení Miloš Zemana. Je si přitom vědom, že prezident Zeman je schopen dobře vycházet i se současnou ruskou „věrchuškou“, tedy se špičkami vrcholného ruského establishmentu. Miloš Zeman není člověk, který by byl nějak zavázaný té či oné skupině, ale ten, který vnímá význam Ruské federace pro Českou republiku. Dokonce jsem viděl reakce čínských médií, které vyznívaly vůči Zemanovi vcelku příznivě. Čína si od nástupu Miloše Zemana slibuje zlepšení vztahů, a to zvlášť v oblasti ekonomické.

Čína má zájem o dobré vztahy s Visegrádem, ale zatím se soustředila nejvíce na Polsko a do jisté míry i Slovensko. Z těch čtyř zemí byl zájem o nás nejslabší, vzhledem k malé snaze z české strany pochopit čínské zvyklosti a hledat styčné body, které by pomohly i obchodním vztahům.

Jde nesjpíš o návštěvy tibetského Dalajlámy…

Vycházím právě z ohlasů v čínském tisku. Oni několikrát zdůrazňovali výrok Miloše Zemana v době volební kampaně, že nemíní pozvat Dalajlámu, protože není náboženský vůdce. A to, ať si myslíme o Dalajlámovi cokoliv, osobně si ho nesmírně vážím, tak ve chvíli, kdy česká zahraniční politika zcela důsledně uznává politiku jedné Číny, což není v rozporu s prosazováním lidských práv v Tibetu, tak zvát oficiálně Dalajlámu, musí být čínskou stranou vnímáno negativně. A to, že vypíchli ono Zemanovo prohlášení, ukazuje, že jsou připraveni i na základě tohoto postoje vzájemné vztahy zlepšit.

Papež Benedikt XVI. odstoupil. Ovlivní zvolení nového papeže nějak vztahy ČR a Vatikánu?

Myslím, že k žádným změnám nedojde. Myslím, ale je to z oblasti spekulace, že největší šanci na zvolení má ghanský kardinál. Pokud bude skutečně zvolen, povede to k výraznému zlepšení vztahu Vatikánu a Afriky.

Uvidíme. Jestli ten papež nebude v některých otázkách tak konzervativní, jako jeho předchůdce, může to mít dopad na diskuze a postoje katolické církve u nás. Mohlo by dojít ke zmírnění některých konzervativních postojů i u našich představitelů katolické církve. Domnívám se, že v Česku, v jedné z nejsekulárnějších zemí světa, by měla být katolická církev vstřícnější, tolerantnější a otevřenější. Konkrétní dopad na českou politiku ale v nové volbě papeže určitě nevidím.