České zdravotnictví spotřebuje kolem tří set miliard korun ročně. Velká část z nich se vybere na zdravotním pojištění, které spravují zdravotní pojišťovny. Bez stále se zvyšující spoluúčasti pacientů by ovšem prostředky na nezbytnou lékařskou péči nestačily. „Bylo by vhodné učinit ve zdravotnictví elementární kroky, které by mohly přinést efekt. Pomohlo by vyčíslení nákladů na každý zdravotní úkon, aby pacient věděl a byl schopen kontrolovat, kolik peněz sám čerpá,“ prohlásil člen Národní ekonomické rady vlády. Nebránil by se dalšímu „lehkému“ zvýšení spoluúčasti pacientů, které by zamezilo plýtvání zdravotní péče.
Peníze z pojištění na zdravotní péči nestačí
Vzhledem k tomu, že stále účinnější lékařská péče, dokonalejší přístroje a léky jsou stále dražší, vybrané pojištění by brzy nestačilo.
„Bude třeba zvýšit podíl pacientů nebo pojistné, které je v České republice velmi nízké. Ale musela by se přitom respektovat sociální kritéria,“ dodává ekonom. Ale měla by tomu předcházet analýza, kolik peněz je ve zdravotnictví potřeba na zajištění lékařské péče. „Musí to být transparentní, a až se zjistí, jaká je skutečná potřeba, pak se může uvažovat o nějaké další formě spoluúčasti,“ dodává. S tím podle něj souvisí i nynější rušení lůžek ve zdravotnických zařízeních.
Psali jsme:
„Je-li něco nadbytečné, mělo by se to zrušit. Je-li v České republice dvakrát delší doba strávená na nemocničním lůžku, než je evropský průměr, tak zřejmě nemocnice suplují činnosti jiných institucí,“ je přesvědčen Zahradník.
Výpis ze zdravotní pojišťovny jako z banky
Upozorňuje, že „vlastně neznáme, zda vybraná částka ze zdravotního pojištění je odpovídající, protože kontrola zdravotní péče je nedostatečná“. „Kdyby pacienti dostávali podobný výpis ze zdravotní pojišťovny, jako dostávají z banky, bylo by jasné, jak silný prostor je pro úspory,“ míní Petr Zahradník. Proto se přiklání k systému elektronického zdravotnictví. A aby nedopadl podobně jako IZIP, který byl zrušen hlavně kvůli neochotě některých lékařů podrobit se tak kontrole pacientů i kolegů lékařů, je podle ekonoma odpor lékařů nutné překonat. „Není to argument pro to, aby systém nemohl fungovat. Pokud chce lékař čerpat veřejné peníze, musí na to přistoupit. Zaměstnanec také nemůže protestovat proti tomu, že platí zdravotní pojištění ani v jaké výši,“ zdůvodňuje známý ekonom. A dodává, že když si nechává lékař hradit péči přímo od pacientů, nečerpá veřejné peníze a pak se nemusí do systému zapojit.
Lidé by měli dát peníze i za svůj vlastní servis
Lidé by si však měli více vážit vlastního zdraví. „Když dají za servis svého auta tisíce, na svůj vlastní servis by také mohli přidat nějakou částku,“ soudí Petr Zahradník.
Psali jsme:
Ale omezení počtu nemocničních zařízení, ke kterému se po dohodě s ministerstvem zdravotnictví odhodlaly zdravotní pojišťovny, se nelíbí Svazu pacientů a Národní radě zdravotně postižených. „To může ublížit lidem, kteří mají problémy s pohybem a orientací. Prodloužení dojezdových vzdáleností do nemocnic může významným způsobem zhoršit dostupnost zdravotní péče. Domníváme se, že není nutné radikálně snižovat počet lůžek, neboť náš počet lůžek ve zdravotnických zařízeních odpovídá průměru v zemích Evropské unie,“ argumentuje čísly předseda Národní rady zdravotně postižených Václav Krása.
Peníze chybějí i ve školství
Úsporné kroky vlády a především důchodová reforma se nelíbí ani odborářům. „Pokud se zavádí v důchodové reformě druhý pilíř, přelijí se peníze v desítkách miliard do soukromého sektoru, a budou chybět ve školství,“ obává se předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík.
Psali jsme:
Reforma školství, kterou připravil „starý“ ministr za Věci veřejné Josef Dobeš a která počítala s redukcí sítě škol, byla pozastavena, odboráři se chtějí sejít s novým ministrem školství Petrem Fialou koncem srpna, aby jednali, jestli se přehodnotí. Určité korekce jsou podle Dobšíka nutné, ale bude otázka, jestli ministerstvo k tomu „bude schopné donutit kraje, které mají v rukách síť středních škol“. Ale stát nemůže direktivně nařídit, aby se všude snížil počet škol o deset procent, musí podle šéfa školských odborů se postupovat na základě nějaké analýzy, které školy jsou málo využité, nebo málo kvalitní nebo málo potřebné.
Jen slova, skutek utek
Jednání s ministrem považují odboráři za velmi důležité, na něm závisí, jestli připraví nějaké akce. „Chceme se také dozvědět to nejdůležitější, jaký bude státní rozpočet na rok 2013 a výhled na roky 2014 a 15,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz Dobšík. Už jen zvýšení daně z přidané hodnoty způsobí další zvýšení výdajů. „Je to velký problém. Za deset let se výdaje na pomůcky na žáka zvedly o třicet procent, a když opět zdraží, ředitelé pořídí daleko méně pomůcek, což znamená, že se budou podmínky pro vzdělávání zhoršovat,“ obává se šéf školských odborů. A přitom podle něj právě vzdělávání má být podle odborníků i výroků politiků „motorem konkurenceschopnosti“. Jsou to jen slova, kritizuje politiky Dobšík.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
