Stovka techniky a možná 200 zemědělců a farmářů. Dobře zorganizovaná akce v doprovodu policie nepřekvapila snad jen německé a vůbec zahraniční řidiče, kteří v tu dobu jeli ze směru či ve směru na východoněmecký Chemnitz.
Padne protest na úrodnou půdu?
Protestní jízda podle jednoho z organizátorů akce, ing. Jakuba Bodnárika, měla také upozornit na nespokojenost se směrováním českého zemědělství. Symbolicky měla podpořit německé kolegy, kteří se sjíždějí k největší demonstraci v Berlíně. „Pokud dosáhnou svých cílů, bude naše zemědělství zase o něco méně konkurenceschopné,“ uvedl Bodnárik. „Nejen my máme problémy, v Německu jsou rovněž značné. Sjednocením protestujících na sebe upoutáme větší pozornost a možná, že si tímto nátlakem vydobydeme nějaké řešení a změny.“ Mottem jízdy bylo „Nenecháme s sebou vorat“. Největší problémy spatřují zemědělci ve vysokém zvýšení daní z nemovitých věcí, které se promítá do hospodaření zemědělských podniků i malých farmářů. „Půda je přece pro zemědělce základní výrobní prostředek, který se na rozdíl od dalších nemovitostí daňově neodepisuje. Investice do půdy se nikdy nepromítne do nákladů hospodaření a je jedno, jestli jde o právnickou nebo fyzickou osobu. Víme o navýšení daně z nemovitých věcí o 75 procent v roce 2024 oproti loňskému roku.“
Zemědělci si dále stěžují na byrokracii, monitorování dodržování dotačních podmínek satelitním vyhodnocováním za pomoci umělé inteligence. V tom jsou svorni jak naši, tak němečtí farmáři. „Víme o případech, kdy dodržení podmínek první pastvy k poslednímu dni července loňského roku není dosud vyhodnoceno. Zemědělec pak žije ve stresu, proč je tomu tak, zda nepochybil či jde o jiný důvod. A úředníci toto neumějí zodpovědět!“
Obilí z Ukrajiny, dovoz vajec
Podle Bodnárika jsou rovněž velké rozdíly ve státech EU ohledně používání přípravků na ochranu rostlin, kdy množství u nás je přísně kontrolováno na rozdíl od západních zemí, kde je přístup mnohem benevolentnější.
Účastníci protestu byli ještě mnohem razantnější. „Dováží se sem obilí z Ukrajiny plné pesticidů, a to nikoho nezajímá,“ konstatuje mladý, asi třicetiletý muž. „Jsou zásoby našeho, českého loňského obilí, ale nikdo u nás, na rozdíl od západní Evropy, toto neutne. Ochranářská opatření jsou tedy jen pro někoho,“ rozčiluje se muž.
„Zlikvidovaly se klecové chovy, ale klidně se sem dovážejí vejce z Pobaltí nebo Belgie, které jsou od slepic v klecových chovech. Tam by byl oheň na střeše, kdyby jim to tam zakázali. A na Češích se tedy může dříví štípat a Čecháček jen poklesne rameny a prý co se dá dělat,“ hřímal další muž. „To se dá dělat – podívejte se na Němce, jak si umí bránit své. A my jsme jak ťunti.“ Hovořilo se také o likvidaci českých sadů i o tom, jak Zelení a Piráti by rádi nechali ležet ladem spoustu země. „Jenomže to nejde se o půdu nestarat,“ konstatuje další účastník akce. „To vám za pár let zaroste burynou a nálety křoví a bude to prales. Musíte sekat trávu a také hnojit. A kde vzít přírodní hnojivo, když jdou stavy hospodářských zvířat stále dramaticky dolů?!“
Když jsme se ptali v chomutovských ulicích, co říkají na protest, nebyli místní občas nijak jednotni. Kupodivu nebylo málo těch, kteří by to zakázali. „Prasečkáři jedni, nejradši by se váleli a brali dotace,“ konstatuje jeden muž středního věku. A doplňuje ho mladý vysokoškolák se slovy: „Ať jdou makat. Pak nebude tak draho!“ Pravým opakem je stařenka Jaroslava, kterou počet účastníků protestu mile překvapil: „Konečně se někdo ozve! Vždyť je to nehorázné, takové chování vlády vůči zemědělcům. Vždyť živí národ a bez nich bychom měli hlad…“ Na to téměř vyprskne smíchy studentík se slovy: „Je potřeba úzká specializace a ostatní dovezem. Omezí se maso, vejce, sýry, mlíko... Všechno je to nezdravý. Když chcete bílkovinu, stačí vám nějaký upražený hmyz…“
Zemědělci jsou zvyklí na ledaccos…
Jak ve městě, tak i po cestě k hraničnímu přechodu zdravili účastníky akce většinou zahraniční řidiči, kteří troubili i blikali světly. Snad každý druhý Němec tak vyjádřil svou sounáležitost a podporu. Zato naši řidiči, včetně nemála „kamioňáků“, se poměrně drsně snažili kolonu předjet ve snaze postoupit alespoň o jeden traktor vpřed. Nepamatuji se, že by se v Německu při protestech takto někdo choval – to by jej policisté hned odstavili. U nás byl sice policejní doprovod zajištěn a městská i státní policie stála na křižovatkách, ale o dění v koloně se příliš nezajímaly. Někde to bylo s velkými stroji doslova „o fous“. Zemědělci to ale brali sportovně, sami si už zažili své. Výkřiky typu „uhni s tím hnojem, jedu“ nebo „co se tady pleteš, jeď si po poli“, znají bohužel velmi dobře. Jako by zemědělství bylo něco méněcenného, ostudného a zastaralého. Přitom vozová technika u našich farmářů je o hodně více modernější, než v sousedním Bavorsku či Sasku.
Nezahálející omladina
Některým lidem bylo divné, proč policie pouští traktory do centra města. „Nikdo na ně není zvědavej,“ procedil skrz zuby mladý muž v elegantním, určitě několikamilionovém vozu, nervózně se dívá na hodinky, jako kdyby mu těch pár minut mělo nadosmrti chybět. Zdá se, že se nůžky neotevírají jenom mezi bohatými a chudými, ale také mezi městem a venkovem, kdy si obě strany začínají silně nerozumět…
Nejnadšenější byly ale děti, kteří takové srocení zemědělské techniky neviděli ani na žádné výstavě. To v Německu připravili tamní organizátoři pro malé „řidiče“ i odstrkovací techniku, aby s ní mohly drandit třeba i na chodníku.
Čím menší obec, tím srdečnější přijetí, mávání a pískání. A samozřejmě nezbytné focení a selfíčka. Asi málokdo z nezasvěcených tušil, že se sejde takové množství kolové techniky, ke všemu ještě vyzdobené letáky a vlajkami. Stejně jako v případě Německa, ani tady nevlála jediná unijní vlajka. Akce byla striktně apolitická.
Nebyl žádný hnůj, žádná domácí zvířata, o močůvce jako v případě z Beneluxu, ani památky. Ale jak uvedli někteří účastníci, tohle nemusí být konec, ale teprve začátek. „Přitvrdíme, když nás nevyslyšíte a budete nás nadále dehonestovat,“ znělo z celého Německa a nově také ze severozápadních Čech.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Václav Fiala