Známá ekonomka radí horníkům: Vykašlete se na uhlí, najděte si radši jinou práci

Ani ekonomové rozzlobené a zoufalé horníky nepotěší: těžba černého uhlí se v Česku ani teď, ani v blízké budoucnosti nevyplatí, utlumení těžby a zakonzervování dolu je jediná rozumná cesta. Řešením je podle odborníků najít nového investora, který přinese do regionu jinou práci. Ale to není okamžitá pomoc pro rodiny, jejichž život závisí na těžbě uhlí.

„Dobré ani rychlé řešení bohužel neexistuje. Určitě se to nevyřeší během jednoho roku, protože i kdyby nějaký investor přišel okamžitě, nějakou dobu trvá rozjezd. Stačí se podívat do světa, v žádné zemi, které měly podobné potíže, dost často právě spojené s těžbou, se útlum nepodařilo vyřešit během roku, dvou, vždycky to byla dlouhodobá záležitost,“ vysvětlila ParlamentnímListům.cz ekonomka Markéta Šichtařová.

A stát z toho nevyjde levně v žádném případě. I kdyby nechal havíře na holičkách, stejně by to byla pro státní rozpočet zátěž ve formě podpor v nezaměstnanosti a sociálních dávek. Jen aby se z Frýdku-Místku nestal druhý Detroit, kterému se v USA přezdívá město duchů. Kdysi bohatému centru amerického automobilového průmyslu zasadila ránu hospodářská recese, kvůli níž ztratily práci desetitisíce zaměstnanců. Dnes je ve městě přes třicet tisíc domů, ve kterých nikdo nebydlí.

Je to za posledních dvacet let druhá vlna propouštění horníků

Stínový ministr financí ČSSD Jan Mládek však ParlamentnímListům.cz připomněl, že jde už o druhou vlnu propouštění horníků na Ostravsku. „Ještě v roce 1989 pracovalo v dolech osmdesát tisíc horníků, dnes jich v OKD pracuje třináct tisíc, z toho, pokud vím, jsou tři tisíce zahraničních, většinou Poláků a Slováků,“ poukázal na to, že je bezprostředně ohroženo deset tisíc českých horníků. Sociálně demokratický ekonom říká, že OKD se dostalo do nezáviděníhodné situace, protože mu konkurují povrchové doly na černé uhlí ve Spojených státech i v Austrálii. „Díky nízkým nákladům na lodní přepravu je tuna dovezeného uhlí levnější než tuna, která se u nás tahá z kilometrové hloubky. V USA navíc předělávají elektrárny na břidlicový plyn, takže mají uhlí na vývoz,“ potvrzuje Jan Mládek.

Proč se stala najednou těžba kvalitního černého uhlí, a to nejen na Ostravsku, nevýhodná? „Problém se jmenuje americká břidlicová revoluce,“ označila hlavního viníka ekonomka. Během posledních pěti let se dramaticky změnila situace na světovém energetickém trhu. Našly se nové metody, jak levněji zpracovávat břidlicový plyn, americké elektrárny přecházejí na plyn a ze Spojených států začaly do Evropy proudit tuny levného uhlí. „Evropská hlubinná těžba, což je i případ severní Moravy, začala být nekonkurenceschopná,“ odmítá Šichtařová úvahy, že řešením by mohlo být zestátnění dolu. „Takové úvahy jsou mimo mísu. Zestátnění nezaručí, že bude po uhlí poptávka. Nebude. I když by byl důl státní, pořád budou horníci bez práce, protože nebude uhlí komu dávat,“ je přesvědčena.

Dal se takový vývoj dopředu předvídat? „Během posledních dvou let asi ano, protože OKD už mělo horší hospodářské výsledky. Ale nedalo se čekat třeba před pěti lety, že přijde taková technologická změna, abychom se na to mohli včas připravit,“ uvedla ekonomka.

Oddálení zavření Dolu Paskov neprošlo

Podle odborářů ze společnosti OKD by východiskem mohla být sociální těžba, kterou by hradil stát nebo evropské dotace. Ministr průmyslu a obchodu Jiří Cienciala připustil, že podpora ze strany státu, která by oddálila zavření Dolu Paskov, je jedním z možných řešení. Ale částka, kterou OKD jako finanční pomoc odhadlo, pokud by ztrátový důl firma udržela ještě pět let v provozu, by mohla být na úrovni čtyř až šesti miliard korun. To místopředseda ČSSD považuje za nehorázný a arogantní požadavek a částečnému vlastníkovi OKD pohrozil, že se může stát v Česku nežádoucí osobou, nenáviděnou nejen horníky. „Pokud se hodlá takhle chovat, neměl by se do České republiky ani vracet,“ varoval Zdeňka Bakalu. A vláda nakonec rozhodla, že soukromé společnosti pomáhat nebude, protože existuje evropská legislativa, která zapovídá jakoukoli veřejnou pomoc.

Situace na energetickém trhu v Evropě se mění tak drasticky, že během několika let tyto společnosti, které těží hlubinným způsobem jako OKD, budou mít podle Šichtařové problémy i do budoucna. „Proto nemá smysl uvažovat o tom, jak to udělat, abychom důl zachovali,“ nesouhlasí ani s návrhy Strany svobodných občanů, podle kterých by se zrušením daně z uhlí a elektřiny zvýšil odbyt, tím by se snížily náklady OKD a zachovala hornická místa. „Musíme se vykašlat na úvahy o energetice, musíme uvažovat jiným směrem. Aby lidé, kteří ztratí práci, našli nějakou jinou,“ říká ekonomka. Je nutné přivést do regionu jiného investora, připravit mu dobré podmínky, vybudovat lepší infrastrukturu, nabídnout daňové pobídky, třeba úplné odpuštění daní, aby se vytvořil v místě jiný typ průmyslu, než jaký tam je. „Hlavně aby to nebyla nějaká těžba, to je nekonkurenceschopné,“ varuje před nápady těžbu sanovat a zakonzervovávat v ekonomice špatnou strukturu, která už ani v budoucnu konkurenceschopná nebude. To by podle ní znamenalo jen oddálení problému na příští rok.

Koupí stát Důl Paskov za korunu?

I podle Jana Mládka je potřeba se postavit k problému čelem a hledat podmínky pro to, aby na Ostravsko přišli investoři a lidé našli jinou práci. „Je dobře známé, co se dá v takových případech dělat, ale vláda musí konat,“ konstatoval ekonom ČSSD. S Dolem Paskov se dá podle něj dělat jediná věc: „Majitelé by ho měli prodat státu za korunu, stát se může domluvit s Evropskou komisí a v nějakém horizontu, který bude delší než jeden rok, utlumit těžbu“. Když se utlumení těžby rozloží do několika let, bude to pro horníky snazší. Ale dodává, že stát musí mít s dolem nějaký plán, který bude mít jasný konec, protože Evropa nebude podle Mládka rozhodně podporovat systém dotování nějakého dolu. „Je třeba ho dotěžit, zakonzervovat, do toho je možné peníze vložit. Každá státní pomoc je v rámci jednotného trhu EU pečlivě kontrolovaná,“ dodal. Současný premiér Jiří Rusnok však nechce Důl Paskov ani za korunu. Otázkou tedy je, jak se zachová příští vláda, která vzejde z předčasných sněmovních voleb.

Mládek upozornil, že Česká republika nemá neomezené možnosti v lákání zahraničních investorů. „Je to dané opět pravidly Evropské unie, které se teď bohužel ještě přitahují, takže úlevy není možné přehánět, je to také limitované,“ podotkl ekonom. Ale výhodou může být i to, že se zlepšila dopravní obslužnost regionu. „Z Varšavy do Ostravy chybí na polské straně už jen deset kilometrů dálnice, u Ostravy se dálnice sice trochu vlní, ale nic to nemění na tom, že naše dálnice začínají navazovat na polskou dálniční síť a přes D1 i na Rozvadov a západní Evropu,“ prohlásil stínový ministr ČSSD, že nevidí důvod, proč by nemohli investoři na sever Moravy přijít. Je však podle něj potřeba hledat ve všech směrech, v USA, v západní Evropě, ale třeba i v Číně a Koreji.

Ale budou se všichni horníci schopni rekvalifikovat? „Určitě nepůjdou všichni rekvalifikovat, nemůžeme očekávat, že všem nezaměstnaným horníkům najdeme práci, spousta z nich se nebude chtít překvalifikovat, někteří rezignují. Nový investor by měl být někdo, kdo dá práci dělnickým profesím, nemůže to být nějaká kvalifikovaná práce, aby ti, kteří nejsou schopni se rekvalifikovat, našli uplatnění,“ poznamenala Šichtařová. Ale i tak severní Morava zůstane podle ní na dalších deset let problémovou oblastí. Ekonomka poukazuje na severní Anglii, kde před několika lety řešili podobný problém s ukončením těžby uhlí a region je tím postižen dodnes.

Podle ekonomky podobný problém čeká i těžbu hnědého uhlí

Nehrozí podobné potíže i těžbě hnědého uhlí? Podle Markéty Šichtařové to lze dřív či později očekávat. „Vzhledem k tomu, že jde o povrchovou těžbu, není tak finančně náročná, takže problém není tak urgentní. Ale je to podle mne otázka času, než to do oblastí, kde se těží hnědé uhlí, přijde taky,“ upozornila, že vzhledem k naprosté změně energetické situace v Evropě přestane být zájem o méně kvalitní uhlí. Proto bychom prý měli už nyní uvažovat, jak zabránit tomu, aby se stejná situace jako na severu Moravy opakovala i na severu Čech. „Nechci být špatným prorokem, ale určitě je tu zvýšené riziko. Stát by se na to měl připravit s předstihem a začít lákat nové investory i na sever Čech,“ radí ekonomka.

Ale stínový ministr financí ČSSD Jan Mládek je v klidu. „Proč si myslíte, že by měl podobný problém i sever Čech, kde se těží povrchově? V tom je zásadní rozdíl,“ vysvětluje, že povrchová těžba je mnohem levnější než těžba hlubinná. A navíc - když putuje hnědé uhlí z rypadla na pás, který uhlí rovnou tlačí do elektrárny, nemůže mu dovážené uhlí cenou konkurovat „Proč by tedy povrchovou těžbu hnědého uhlí měl postihnout nějaký útlum? To si nemyslím. Povrchové doly jsou v jiné situaci,“ tvrdí rozhodně ekonom sociální demokracie.