Kandidatura lídra Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) Tomáše Vandase na post prezidenta republiky začala před měsícem. Podpisy pod petici - neboť podle pravidel přímé volby musí sehnat padesát tisíc signatur - získává Vandas mimo jiné v místech rasového napětí. Například při nedělním pochodu extremistů v Břeclavi. Je třeba se toho bát, jako třeba nečekaných výsledků nacionalistické rodiny Le Pen při prezidentských volbách ve Francii? Někteří tuzemští občanští aktivisté Vandasovi velkou důležitost nepřikládají, jiní se nechtějí vyjadřovat.
Kocáb: Je to kokotina
„To nestojí za seriozní komentář. Absolutní bláznovství. Když to víc rozeberu, bude to vypadat, že se tím nějak zabývám, což fakt ne. Je to kokotina. Neužívám sprostá slova, ale nic jiného mě nenapadá,“ sdělil ParlamentnímListům.cz Michael Kocáb. Muzikant a bývalý ministr pro lidská práva a národností menšiny je v současnosti v Turecku. „Ve Francii jde o pravicové extremistické strany, ale ne o Vandase. Chápete ten rozdíl? Tam lze debatovat o politicích, ale Vandas je mimo,“ podotkl.
Ostatně ve Francii se Jean Marie Le Pen ještě jako předseda nacionalistické Národní fronty dostal roku 2002 v prezidentských volbách do druhého kola. Většina Francouzů brala tento jeho úspěch jako národní ostudu. Právě on totiž třeba označil plynové komory za pouhý detail v dějinách druhé světové války. V neděli se v zemi galského kohouta konalo první kolo prezidentských voleb a Le Penova dcera v barvách stejné strany v něm dosáhla velmi dobrých výsledků, byť se do druhého kola neprotlačila.
Šimůnková a Koky nic
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková redakci napsala: „Rozhodla jsem se, že se k tomu nebudu vůbec vyjadřovat.“ Podobně zareagoval i romský aktivista Ivan Koky. Na vchodových dveřích paneláku v Předních Skvrňanech, kde bydlí, někdo na začátku roku nastříkal červenou barvou hákový kříž. „Výhrůžky emailem mi chodí už půl roku, tohle je už ale moc. Pokud toho, kdo to udělal, chytnu, začnu jednat. Nehodlám čekat, až někdo začne ohrožovat moji rodinu, moje děti,“ uvedl tehdy pro Plzeňský deník.cz Koky.
Psali jsme:
„Má na to právo. Čím víc se přiblíží k potřebným padesáti tisícům podpisů na petici, tím víc se ukáže, do jaké míry je společnost zasažena xenofobií a rasismem,“ sdělil ParlamentnímListům.cz romský aktivista Miroslav Kováč ze Strany rovných příležitostí, která není etnickou stranou, ale chce se snažit zlepšit životní podmínky lidí v sociálně vyloučených lokalitách. „Byl jsem na Vandasově vystoupení v Brně a vždy hraje na neonacistickou strunu,“ doplnil.
Evropa ovlivněna rasismem
Trik Vandasovy DSSS, která si na ministerstvu vnitra zaregistrovala „značku“ Holešovská výzva, tedy jméno hnutí pořádajícího demonstrace proti vládě, hodnotí jako podloudný marketingový tah. „Může dojít ke zneužívání názvu Holešovská výzva. Pod ním totiž může DSSS svolávat shromáždění, kam budou chodit lidé s ní nesympatizující, ale takto uvedení v omyl. Může tím sebrat víc podpisů do prezidentské kampaně,“ domnívá se Kováč.
Celá Evropě je podle něj ovlivňována rasismem. Dotčenými nejsou jen Romové, ale všichni odlišní od bílé rasy. V cizině se to týká zejména Turků a muslimů. „Všude jsou ghetta, kde žijí nezaměstnaní podobně, jako Romové v Česku. Společnost se stává moc konzumní, slabší sociální slupiny jí jsou překážkou, a proto je vytlačuje na periferii. Roste nenávist,“ dovysvětlil Kováč s tím, že populace Česka stárne a emigranti jsou zde velmi potřebnou pracovní silou.
Nenávistný Vandas
„Naši krásnou českou zemi zaplavila ničivá imigrantská vlna. Ničí vše, co tady máme krásného. Nehodláme tolerovat tu špínu,“ řekl Vandas na jedné z demonstrací, kterou nedávno připomněla reportáž TV Nova, na adresu imigrantů. Ostatně v jiném z projevů hovoří o Romech jako o lidech, co si ve Škodě Superb a ověšeni zlatými řetězy přijedou pro sociální dávky, dostanou tučnou podporu a hned se vydají peníze utrácet do heren.
V rámci předvolební kampaně navštěvuje Tomáš Vandas česká města, kde existují sociálně vyloučené oblasti, aby tam rozdmýchával rasovou nenávist a zároveň sbíral podpisy pod svou „prezidentskou“ petici. Nedávno vydal knihu Od republikánů k Dělnické straně, kde zveřejnil svou dva roky starou bakalářskou práci, deník z let 1998 až 2001 a stejně staré články z týdeníku Republika. V ní je záměrně protiromská rétorika potlačena.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
