Kdo si podle Vás nezaslouží státní kompenzace?Anketa
Snáze řečeno můžeme konstatovat, že ADIS zajišťuje pro svůj provoz potřebnou komunikaci s dalšími systémy veřejné správy (především s Informačním systémem základních registrů) i mezinárodní výměnu informací z daňové oblasti. V rámci systému ADIS je také provozován daňový portál poskytující některé elektronické služby pro daňové subjekty.
Jak lze rychle dohledat z veřejně přístupných zdrojů, systém byl od počátku koncipován jako decentralizovaný. Aplikace samostatně provozované na jednotlivých finančních úřadech spolupracují s centrální aplikací, která je provozována v rámci Generálního finančního ředitelství. Jádro aplikací a některé moduly jsou napsané v jazyce Informix-4GL, novější moduly jsou napsané v Javě a C. Systém ADIS používá databázi IDS, která běží na serverech IBM RS 6000 s operačním systémem AIX. Program má 13 334 modulů a jeho jádro má 22 milionů řádků kódu.
Obří čísla přinesou kýžený výsledek, chtělo by se poznamenat.
Tak to ovšem není.
Podle analýzy provedené v roce 2016 firmou Deloitte pro finanční správu je systém zastaralý a uživatelsky nepřívětivý. „Zastaralost systému generuje enormní nákladnost při každé úpravě. Za prostředky, za které se ADIS každý rok nedostatečně ‚záplatuje‘ a rozšiřuje, lze pořídit provoz a rozvoj moderního daňového systému. Přesně 47 procent je odhadovaná neefektivita vývoje SW ADIS díky zastaralému prostředí. Za posledních pět let to je 612 milionů korun,“ stojí v uvedené zprávě.
Ze zprávy Deloitte lze jednoduše vyčíst, že zmíněný „Klausův“ systém je pro firmu IBM zlatý důl.
„Zastaralost systému generuje enormní pracovní neefektivitu. Také klíčový proces daňové kontroly je oproti mezinárodnímu standardu zcela nedostatečný,“ uvádí analýza dále. Na jejích zhruba osmdesáti stranách je plno konkrétních zjištění a nepsaných vykřičníků.
Taky v tomto případě by se zdálo, že hovoříme o minulosti. Jenomže ono to tak není.
Jak redakci řekl jeden z vysoce postavených zdrojů v rámci bezpečnostních složek státu: „Systémovým integrátorem systému ADIS je firma IBM ČR, a to na základě veřejné soutěže vypsané v roce 1991. Klíčovými subdodavateli softwarového řešení jsou české firmy GIST, INTAX a TAXNET. Podporu a vývoj systému zajišťuje od roku 2020 firma O2. Považujeme tento projekt za velký problém z hlediska ekonomických zájmů České republiky, respektive konkrétních osob,“ uvedl.
Ani tím však neskončil.
„Vnímáme závislost na jednom výhradním dodavateli jako problematickou. Tento stav opakovaně kritizoval i Nejvyšší kontrolní úřad. Podle analýzy provedené v roce 2016 firmou Deloitte pro finanční správu je systém zastaralý a uživatelsky nepřívětivý. Systém navíc poskytuje jen minimální automatizaci, a tak úředníci musejí otrocky přepisovat data z jedné tabulky do druhé,“ sdělil dále s tím, že v koordinaci s dalšími útvary i úřady je v plánu razantní změna.
Jelikož ParlamentníListy.cz neznaly bližší podrobnosti projektu, snažili jsme se je získat v co nejkonkrétnější rovině. Jaká je tedy cena zmíněného a značně belhajícího projektu? „Hovoříme o sumě přesahující šest miliard korun,“ uvedl náš zdroj. Dále jsme chtěli znát míru prověřování osob, které jsou spojeny s činností systému ADIS. „Samozřejmě bez komentáře.“ A poslední dotaz ParlamentníchListů.cz? Kdo za projekt nese takzvaně politickou odpovědnost.
„Zejména premiér, který byl v úřadě v době spuštění.“
Jelikož jde o rok 1993, dodejme, že prvním předsedou vlády České republiky od 2. července 1992 do 2. ledna 1998 byl Václav Klaus.
V této logice však expremiéra Klause nelze osočovat paušálně. Systém ADIS fungoval a kutal peníze za státního rozpočtu také za Miloše Zemana, Stanislava Grosse, Jiřího Paroubka a mnohých dalších.
Citelnou změnu zjevně přinesla až garnitura Andreje Babiše.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tomáš A. Nový
