„Věřili jsme Havlovi, Klausovi, Topolánkovi. Nic se nestalo. Komu teď můžeme důvěřovat? Jsme zvědavi, jestli s námi bude jednat premiér Nečas. Také nás vírou v řešení naplňuje předseda ČSSD a nejspíš i příští český předseda vlády Bohuslav Sobotka," říká jeden z vnuků Jana Antonína Bati žijících trvale v Brazílii Nelson Bata de Oliveira. Tento starší muž prý nejvíce sleduje politickou situaci v Česku potažmo v Evropské unii a je tedy takovým politickým mluvčím Baťových potomků z Brazílie.
Psali jsme:
Evropa je na tom špatně
„Evropská situace je dost špatná a my, emigranti z Brazílie, bychom mohli Česku významně pomoci. My, potomci Jana Bati, totiž máme značný vliv na hodně Brazilců českého původu a tuzemští politici by to neměli podceňovat. Vždyť Brazílie se už nyní pohybuje mezi nejlepšími ekonomikami světa. Mohli bychom sem přivést mnoho podnikatelů a investicí. Zdejší politici na naši podanou ruku ale kašlou. Vybrali si cestu sporu. A komu by se chtělo pomáhat zemi, když nemůže věřit její vládě ani justici," podotýká Bata de Oliveira.
V Praze se s reportérem ParlamentníchListů.cz nedávno setkali tři vnuci Jana Antonína Bati a jeden pravnuk. Většina z dvaaosmdesáti jeho přímých potomků žije v Brazílii, menší část v USA. „Chceme spravedlnost. Když mi bylo deset, tak mi v Brazílii kamarádka spílala, že jsem vnučka nacisty. On ale naopak pomáhal exilové vládě a židovským rodinám. Nemohl však mluvit, aby se nacisti nemstili na vedení firmy či příbuzných v protektorátu. Stejně jako my se báli vyjadřovat ke komunistickému režimu v bývalém Československu, protože některé rodiny tady stále mají příbuzné," vysvětluje nejstarší vnučka Dolores Ljiljana Bata Arambasic.
Má místnost plnou krojů
Právě paní Bata Arambasic se jako vystudovaná právnička stará nejvíce o spory spojené s vyrovnáním za znárodněný majetek. S prarodiči byla velmi často, a proto umí dobře česky. Dnes farmaří v městečku Batayporo uprostřed džungle v brazilském státě Mato Grosso do Sul, které v roce 1953 založil právě její praotec. Jednu z místností svého domu má prý plnou vzpomínek na rodnou zemi jejích předků. „Mám jí plnou českých a moravských krojů. I když jsem Brazilka, české vlastenectví mám stále v sobě. V roce 1985 jsem proto řekla dost, musíme něco dělat a přestat se bát. Tak jsme se začali zúčastňovat různých emigrantských festivalů, abychom ukázali tradice. V současnosti se začíná češství v brazilských emigrantech vzmáhat. Dost tomu pomáhají i tuzemští fotbalisté," říká.
Když se prý Baťovi vnuci z Brazílie projdou Zlínem, zabolí je u srdce. „Pracovala tam spousta lidí a všichni se měli dobře. Prastrýc Tomáš to měl dobře vymyšlené, dodnes je naším vzorem. S dědou Janem se bál, že jeho dílo nacisté zničí, ale nejvíc se to povedlo komunistům. Když to vidíme takhle zničené, chce se nám brečet," překřikují se ve vzájemné shodě. Zpočátku prý chtěli o majetku diskutovat, ale kvůli nezájmu zainteresovaných politiků se vše převrátilo v soudy o finanční vyrovnání.
Pravnuk Bati míří na Moravu
Rodina Jana Antonína Bati se už i několikrát vyjádřila, že při rychlém vyřešení sporu je rozhodnutá většinu financí z vyrovnání investovat na území Česka. „Jsme pracovití, takže se ničeho nebojíme. Nicméně při vyrovnání se budeme snažit pokračovat v díle dědy Jana a prastrýce Tomáše. Ostatně Bruno, tedy Janův pravnuk, přemýšlí o tom, že bude studovat češtinu v Uherském Hradišti a možná se trvale přestěhuje do Česka," dodává paní Dolores.
Bruno je synem dalšího z Baťových vnuků Ljubisava Mitrovitche, jehož předci pochází z bývalé Jugoslávie, kde měla firma Baťa jednu z velkých zahraničních filiálek. „Určitě! Už se na to těším. A o stěhování? Uvidíme, vše je možné," říká k tomu Bruno, tedy nejmladší z Baťových potomků trvale žijících v Brazílii, kteří nedávno navštívili Česko a setkali se s reportérem ParlamentníchListů.cz.
Možná pět miliard dolarů
Po Janu Antonínu Baťovi se všem potomkům, kteří jej zažili, stýská. Byl prý velmi pracovitý, rodinný typ a měl moc rád děti. Jan byl nevlastním bratrem Tomáše Bati, zakladatele obuvnického impéria. Po jeho smrti v roce 1932 převzal vedení firmy. V roce 1947 byl v nepřítomnosti odsouzen k patnácti letům vězení, protože se veřejně nepřihlásil k protinacistickému odboji. Ten však podporoval velkými finančními částkami a nyní se historici začínají konečně zabývat i jeho pomocí při záchraně desítek Židů. Soud ho očistil až v roce 2007.
Majetek Jana Bati lze rozdělit do dvou částí. Jde o firmu Baťa a. s. Zlín, kde byl Jan Antonín Baťa stoprocentním akcionářem od roku 1931, kdy podnik koupil od Tomáše, jenž zemřel o rok později. Tento majetek byl znárodněn, ale měla by za něj být vyplacena náhrada. V druhém gardu jde o osobní majetek Jana Bati, který mu byl zkonfiskován právě na základě verdiktu z roku 1947. V roce 1948 Jan Baťa, tehdy už jako občan Brazílie, žádal o náhradu za znárodnění. Vše vyčíslil na 200 milionů dolarů. Podle některých úvah, oficiálně ještě nic není vyčísleno, jde v dnešních cenách a při započítání inflace i úroku jen v případě první části majetku řádově o pět miliard dolarů.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
