Beztrestné gestapo, brutalita, temno, beznaděj. Takové pocity měly ParlamentníListy.cz při návštěvě aktuálně otevřené expozice v Památníku Zámeček v Pardubicích. Jde o betonový bunkr na místě bývalého popraviště.

Drsná expozice

Nejdříve protektorátní oznámení a vyhlášené odměny za hledané muže, pak zvětšená fotografie šéfů pardubického gestapa, kteří většinou zůstali bez trestu. „Ostatně potrestán byl jen jeden z pardubických katů," řekne k tomu ještě průvodkyně. Následně ve vitríně gestapácké obušky, okovy, ale i jeden ze tří popravčích kůlů, který byl po válce zachován. Dále fotografie nahých Židovek a ženy donucené prozkoumat řeku, jestli v ní nejsou miny. K tomu i krátký film o nacistickém teroru a audionahrávka deníku Jaroslava Charypara, který odvážel z popraviště mrtvé. Kdo by z toho necítil hrůzu a beznaděj?

„V Památníku Zámeček jsou také například poprvé zveřejněny nejen některé úřední dokumenty, ale také deníkové zápisy a rozhovory Adolfa Hitlera, Heinricha Himmlera, Josepha Goebbelse nebo Martina Bormanna,“ dodal ideový otec výstavy Vojtěch Kyncl. Ten provázel po expozici některé pamětníky, ale hlavně nespočet potentátů, při jejím slavnostního otevření v pondělí 25. října. ParlamentníListy.cz se následně zúčastnily první prohlídky pro veřejnost.

„Takovou hrůzu jsem už dlouho neviděla," pošeptala jedna z návštěvnic partnerovi a v přítmí pospíchala do další místnosti. „Expozice budí dojem nepříjemna, protože události kolem roku 1942 byly zlé. Jde nicméně o moderní styl, jak připomenout návštěvníkovi nedávnou historii. Ano, i atmosféra budovy je trochu tísnivá," sdělil nám následně ředitel památníku Viktor Janák.

Kontroverzní historik

Autor ideového libreta expozice. Tak je v souvislosti s pardubickým památníkem zmiňován Vojtěch Kyncl, jenž v současné době působí v Historickém ústavu Akademie věd České republiky jako vědecký pracovník v oddělení 20. století a vyučuje na několika fakultách Univerzity Karlovy.

Osmatřicetiletý historik je nicméně nechvalně známým expertem v „Kauze Lidice". V knize Lidice Zrození symbolu totiž v roce 2015 publikoval poválečné hlášení četníka, že židovskou dívku Štěpánku Mikešovou udala jedna z přeživších lidických žen Alžběta Doležalová. V roce 2019 z toho byla velká kauza. Po reportáži ČT V předvečer tragédie se proti zmíněným zjištěním ohradily lidická pobočka Českého svazu bojovníků za svobodu, prezentovaná Janou Bobošíkovou, a starostka Lidic Veronika Kellerová. Vedlo to k rezignaci tehdejší ředitelky Památníku Lidice a polemice archiváře Vojtěcha Šustky Nepravdivé obvinění z udavačství lidické ženy Alžběty Doležalové.