Ministr kultury Daniel Herman se zastal Václava Havla, když v ParlamentníchListech.cz odpověděl na otázku ohledně jeho výroku proneseného u příležitosti bombardování Srbska. Havlovi tehdy přinesl označení "humanitární bombarďák". Proto se k tomu nyní vrací přírodovědec a krajan z Kanady Jiří Jírovec ve svém posthavlovském pohledu na lidská práva.
O "dobrých slovech"
Podle Hermana Havel řekl toto: „Domnívám se, že během zásahu NATO v Kosovu existuje jeden činitel, o kterém nikdo nemůže pochybovat. Nálety, bomby nejsou vyvolány hmotným zájmem. Jejich povaha je výlučně humanitární. To, co je zde ve hře, jsou principy, lidská práva, jimž je dána taková priorita, která překračuje i státní suverenitu…“ Herman ještě poznamenal: "Smysl té věty, kterou Václav Havel řekl, je ale docela jednoznačný, stačí rozumět psanému textu."
"To je pravda. Tedy s tím rozdílem, že ministr kultury sám projevuje neschopnost či neochotu pochopit pravý význam Havlova výroku. Havel použil 'dobrá slova' jako princip, lidská práva, humanitární povaha a priorita. Autoritativně vyloučil, že by nálety a bomby byly vyvolány hmotným zájmem a povýšil lidská práva nad státní suverenitu.
Volba 'dobrých slov' ale připomíná známý skeč britské dvojice Bird and Fortune. Bird, představující investičního bankéře, vysvětluje, že název investičního fondu musí obsahovat adjektiva jako strukturovaný, vylepšený a vysoce kvalitní. Kdyby v názvu bylo, že jde o hypoteční dluhy nezaměstnaných černochů, nikdo by takový produkt nekoupil. Stejně jako u názvů finančních produktů i Havlova slova nakonec vytvářejí prázdnou konstrukci, kterou lze označit jako lež. Nechce se věřit, že by byl Havel takový hlupák, že by nic netušil o geopolitických hrách a zájmech Západu. Jugoslávie byla rozkulačena jako bývalý spojenec Sovětského svazu a posléze Ruska," zdůrazňuje pro ParlamentníListy.cz Jírovec.
Podle Hermana byl Slobodan Miloševič "agresivním autoritářským vůdcem, který izoloval svůj národ a způsobil utrpení ostatním národům". To je prý 'havlismus', tedy opět ona známá 'dobrá slova', zabírající na ty, kteří o rozpadu Jugoslávie nic nevědí.
Psali jsme:
Pod taktovkou USA
"Kdo sleduje britský humor, může si vzpomenout na rady, jak si má ministr počínat, aby zvítězil v boji o křeslo ministerského předsedy: Postavíte se za svého protivníka (abyste ho pak mohl bodnout do zad) a naznačíte, že nemáte na oné pozici osobní zájem. Přijal byste ji jen kdyby národ chtěl, abyste takovou oběť podstoupil," popisuje a srovnává.
Havel podle Jírovce tento přístup použil dokonale. Vzal oběť prezidentství na sebe. Napřed použil Alexandera Dubčeka a pak slíbil odstoupení po volbách. Zase lež, protože Havel musel vědět, že Dubček by jako prezident představoval kontinuitu s rokem 1968. Volba Havla by naopak odsunula Dubčeka do historie. "Havel se pak držel koryta tak dlouho, jak ústava umožňovala. Mluvil o principech a lidských právech. Slova, slova, slova… Nikde u něj nenajdete ani náznak protestu proti porušování lidských práv v diktaturách spřízněných s USA. O Spojených státech ani nemluvě," podotýká.
Otázka lidských práv, jak říká Jiří Jírovec, znovu a silně vystupuje v souvislosti s následky různobarevných Západem podporovaných revolucí a bombardování nepohodlných režimů v Iráku, Afghánistánu, Libyi a Sýrii. "Opravdu se tamní obyvatelstvo nemohlo dočkat, až na ně nositelé absolutní pravdy a světového pokroku pošlou bomby s nehmotným zájmem, a diktátoři budou nahrazeni tlupami, které rozvíří náboženské třenice, aby pod hlavičkou neexistujících bohů bojovali o svá koryta? Co když si obyvatelé oněch postižených zemí raději představovali, že si v klidu ještě nějakou dobu odtrpí s tím, že diktátory časem vezme věk?" Klade řečnické otázky.
Původní smysl Majdanu
"Havel by nestál za zmínku, kdyby jeho lži nebyly neustále oživovány. V Česku si málokdo troufne říct, že tento císař je nahý. Kdyby nešlo o lidskou tragédii, byly by události na Ukrajině směšným důkazem snadnosti zapomínání. Zapomenut je původní Majdan, který byl protestem proti oligarchům, kteří přivedli zemi zu grunt. Zapomenuto je jednání o asociaci Ukrajiny s EU, protože se nehodí připomínat, že Ukrajina potřebovala peníze, ale podpis dohody s EU je nemohl přinést, nicméně znamenal konec nabídky finanční pomoci Ruska," zdůrazňuje pro ParlamentníListy.cz.
A dodává další příklady zapomínání: "Zapomenuto je vyšetřování ostřelování lidí na Majdanu. Nad Ukrajinou létají špionážní družice, ale nikdo nikdy neviděl jediný snímek, který by ukázal, jak masy ruských tanků překračují ukrajinské hranice. Nikdo nikdy neviděl ani jeden z důkazů o tom, že malajsijské dopravní letadlo sestřelili povstalci, tedy teroristi, jak je označuje Česká televize. Američané tvrdili, že je mají. Tak sem s nimi. Zapomenuto je vyšetřování upálení lidí v Oděse. Zapomenut je dvojí metr používaný proti Rusku. Američané spustili bombardování Panamy pod záminkou, že smrt jejich vojáka, ostatně byl zastřelen na místě, kde neměl co dělat, ohrožuje životy všech 35 000 Američanů, kteří tenkrát v Panamě byli."
Pro jistotu, jak míní krajan z Kanady Jiří Jírovec, zapomínáme všechno a tak nejsme schopni vidět, že byl starozákonní příkaz "oko za oko, zub za zub" zmodernizován do podoby "mnoho očí za oko, mnoho zubů za zub". Smrtka se směje a s ní zbrojaři a stratégové. Všude létají bomby a kšeft se zbraněmi se točí a točí a točí…
- Politika a společnost JINÝMA OČIMA
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
