Pravice rozjela křik proti rudému nebezpečí. Tentokrát to skončí úplně jinak

17.04.2013 6:31

Karta rudého nebezpečí, kterou rozehrává ODS v souvislosti s děním kolem Ústavu pro studium totalitních režimů, by podle oslovených odborníků jako téma před parlamentními volbami v příštím roce nejspíš nezabralo. A to ani v případě, kdyby se ho chopila TOP 09, k níž by se však jako k pozitivně laděné straně se smyslem pro humor negativní kampaň moc nehodila.

Pravice rozjela křik proti rudému nebezpečí. Tentokrát to skončí úplně jinak
Foto: Hans Štembera
Popisek: Rada ÚSTR se vyjádřila k aktuální situaci v ústavu. Místností se nesla nesouhlasná vyjádření spolu se smíchem

Už dlouhou dobu se průzkumy předvolebních preferencí shodují v tom, že se po volbách v roce 2014 dočkáme levicové vlády. Opozičním ČSSD i KSČM a případně i mimoparlamentním stranám stačí jen těžit z přešlapů Nečasova kabinetu a že jich za tři roky nepředvedl právě málo. „To, že budou muset vládní strany v roce zbývajícímu do voleb proti levici s něčím přijít, je jasné. Ale teď jde o to, s čím,“ říká pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Jiří Mikeš.

Jedno téma se už možná začíná klubat na svět v souvislostmi s děním kolem Ústavu pro studium totalitních režimů. Podle premiéra Petra Nečase jde o předzvěst budoucí vládní spolupráce ČSSD a KSČM. „Formálně se chystá menšinová vláda tolerovaná komunisty, kteří za to budou požadovat místa ve státní správě, tedy náměstky či ředitele odborů. Tato místa by obsazovaly střední kádry KSČM, nikoliv Filipové, Kováčikové a Semelové. A už jsme viděli v krajích, jak ty střední kádry vypadají, jsou to bývalí pohraničníci, politruci, zuřiví marxisté,“ prohlásil Petr Nečas.

ODS je zdiskreditovaná, tu lidi brát moc vážně nebudou

Předseda vlády i ODS je v tomto ohledu nesmírně aktivní, čemuž se vzhledem k uvadajícím preferencím jeho strany nelze ani moc divit. Slova o komunistickém či rudém nebezpečí mohou zafungovat, byť důvody pro odvolání a nahrazení ředitele Daniela Hermana jsou zřejmě jiné, než to Petr Nečas interpretuje. „Ale jemu se každopádně politicky hodí to takhle vykládat a přesvědčovat veřejnost o tom, že to je takto. A bude se snažit z toho vytěžit mobilizační efekt,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Josef Mlejnek, politolog z Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy.

„Ale problém je v tom, že ODS je zdiskreditovaná, takže i když se tím tématem velmi intenzívně zabývá, tak od ní to nemusí brát lidi vážně. Tohle by měla být příležitost pro TOP 09, aby se tématu hrozby vlády s účastí nebo s podporou komunistů chytla, když se považuje za pravicovou stranu,“ podotýká pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Jiří Balvín.

Rudé nebezpečí nemá takový potenciál jako recesní kampaň knížete

TOP 09 si ale od událostí kolem Ústavu pro studium totalitních režimů drží viditelný odstup a zatím se na nich nesnaží na rozdíl od ODS bodovat. „Je otázka, proč je TOP 09 tak zticha. Jestli na tom tématu pracuje, aby ho velmi dobře uchopila a aby neudělala hned na začátku nějakou chybu, tak by to bylo chvályhodné. Ale jestli pouze vyčkává, jak se to vyvine a nedělá nic, tak je to samozřejmě chyba,“ domnívá se Jiří Balvín.

„Tohle téma neoslovuje tak významnou část společnosti a rozhodně nemá tak mobilizační potenciál, jako měla taková ta recesní kampaň Karla Schwarzenberga v prezidentské volbě. Myslím si, že chování TOP 09 je v tomhle je symptomatické, evidentně se do toho ani nevměšuje. A mně osobně se zdá, že s tím nechce být ani moc spojovaná,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz profesor Jan Jirák z katedry mediálních studií Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Při volbách rozhoduje stav vlastní peněženky, ne ideály

„To téma je sice důležité, nicméně zdejšími aktivistickými novináři pořádně přifouklé. Ale nemyslím si, že jde o téma, nad kterým se volič rozhoduje, zda svůj hlas svěří levici či pravici. Platí to jak pro ODS, tak pro TOP09. Voliče obvykle nejvíce trápí stav jeho vlastní peněženky. Nějaké ideály už méně,“ říká pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Štěpánek.

Koaliční strany budou ve třinácti měsících zbývajících do voleb jen těžko hledat témata, na něž by jim jako ozvěna nezaznělo, proč to neuskutečnily během svého vládnutí, a tak jim strašení komunisty může posloužit. „Dá se čekat, že teď budou pravicové strany volat do boje, varovat před rudým nebezpečím, ale už to nebude taková mobilizace, kterou mohl v devadesátých letech vyhlásit Václav Klaus,“ myslí si Jiří Mikeš, lektor komerčních komunikací na Vysoké škole ekonomické.

Masívní kampaň vždy nese ovoce, a to, ať už je vedena pozitivně, či negativně

„To ovšem neznamená, že nějaká jiná kampaň – masivně protažená médii – nemůže opět výrazně ovlivnit výsledek příštích voleb. Vždyť stačí vzpomenout na ty minulé. Výsledkem všech těch iniciativ typu ´vyměňte politiky´ či ´kroužkujte poslední čtyři´ ovšem je nejhorší poslanecká sněmovna novodobé české historie,“ tvrdí Petr Štěpánek.

Na rozdíl od veskrze pozitivní Schwarzenbergovy prezidentské kampaně, by v tomto případě šlo o kampaň vymezující se proti někomu a něčemu. „Masivní mediální kampaň obvykle vždycky mívá nějaké výsledky, ať už je pozitivní či negativní. A zvláště pak, když jejím meritem je nějaké nosné a ve veřejnosti rezonující téma. Ústav pro studium totalitních režimů to ale není,“ myslí si mediální odborník Petr Štěpánek.

TOP 09 se pokouší profilovat jako optimistická strana, negativní téma k ní nepatří

Ani profesor Jirák není přesvědčen, že by na tématu komunistické hrozby bylo možné získat v kampani před parlamentními volbami nějaký překvapivý úspěch. Navíc by šlo o kampaň, která nezapadá do stylu Schwarzenbergovy strany. „TOP 09 se pokouší profilovat jako pozitivně laděná optimistická strana se smyslem pro humor a do toho tohle téma úplně nepatří. Okolnosti se mohou vyvinout různě a TOP 09 se pro ně mohou třeba i rozhodnout, ale rozhodně to neodpovídá image, které si TOP 09 v médiích buduje,“ vysvětluje Jan Jirák.

 


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

30 000 Kč pokuta za zákaz Ukrajincům. Mezitím další rvačka. „Policie ČR nepřijela.“

8:46 30 000 Kč pokuta za zákaz Ukrajincům. Mezitím další rvačka. „Policie ČR nepřijela.“

Ukrajincům vstup zakázán, demolují nám diskotéku. Tak se nedávno vyjádřil IMC Music Club ve východoč…