Vstal ve čtyři ráno. A pomohl městu, kterému hrozila zkáza

V Hrádku se za jeho působení objevili nejen čeští premiéři Vladimír Špidla a Mirek Topolánek, ale i polští Lezsek Miller a Donald Tusk. Nejznámější jsou německé politické persony – Gerhard Schröder, Angela Merkelová a dokonce i Helmuth Kohl. Blízkost našich sousedů se projevila i v Půtově soukromém životě. Svoji manželku poznal na městském úřadě nedaleké polské Bogatynii. Zas až tak skvělou polohu Hrádek ale nemá. Leží totiž – jak ostatně z názvu vyplývá - na řece Nise. A ta způsobila starostovi, ale hlavně obyvatelům města - těžké chvíle před dvěma roky v srpnu 2010.

„V sobotu 7. srpna 2010 mě probudili ve čtyři ráno. Ve Václavicích u Hrádku byly první zatopené sklepy,“ vzpomíná pro ParlamentníListy.cz na osudný den Martin Půta. Že se valí velká povodeň, si uvědomil o dvě hodiny později na Kristýně, což je vodní nádrž ležicí kousek u bodu Trojzemí, kde se stýkají hranice tří států. „Sledovali jsme louku, po které přitékala voda. Začal jsem se bavit s nájemcem místní hospody a povídal mu, aby neriskoval a evakuoval lidi. On mi namítal, že to je nesmysl, že se k nim voda nemůže dostat. Po zhruba minutovém rozhovoru jsme se otočili, a na louce bylo o půl metru vody více než předtím. To jsem si už říkal, že jde o velký průšvih,“ konstatoval pro ParlamentníListy.cz.

Následující hektický sled událostí má slitý pouze v útržkovité vzpomínky. „Pak už jsem byl v jednom kole, den trval 48 hodin. Lidi v Hrádku začala voda nebezpečně ohrožovat od 11. hodiny, a až do sedmi večer Nisa stále stoupala až do čtyřmetrové výše,“ upřesnil.

Klaus byl v koloně, na kterou se údajně valila velká voda

Další krizová situace nastala druhý den odpoledne. Roznesla se fáma, že se protrhly nedaleké přehrady Fojtka a Mlýnice. Osobně jsem v té chvíli byl v koloně novinářů doprovázející prezidenta Václava Klause při prohlídce povodňových škod. Zrovna jsem stáli před Chrastavou, dalším městem postiženým ničivým živlem. Auta se řítily v protisměru pryč a volali na nás. „Otočte to, řítí se na nás voda z přehrady.“ Kolona se zastavila a nevěděla co dál. V té chvíli totiž přestala fungovat i patrně přetížená mobilní síť. Nakonec se ukázalo, že jde o fámu a prezident i my jsme přežili. Podobné okamžiky hrůzy zažívali i v nedalekém Hrádku. „Měl jsem spoustu telefonátů, kde jsem fámu vyvracel,“ konstatoval Půta. A poslali patnáct set městských esemesek, že tato informace není pravdivá.

Ničivé povodně způsobily v Libereckém kraji škody za osm miliard korun a vyžádaly si pět lidských životů. V Hrádku vodní živel zaplavil šest stovek domů, jedenáct z nich mu padlo za oběť. Zaplavena byla ale i škola, školka, zdravotní středisko. Poškozených bylo šest mostů a lávek a samozřejmě i silnice. Škody jen na obecním majetku vyčíslili v Hrádku na 236 milionů korun. V prvních hodinách starosta propadl malomyslnosti. „Když jsem viděl tu spoušt, myslel jsem, že budeme Hrádek obnovovat deset let,“ vzpomíná dále pro ParlamentníListy.cz.

Tato pesimistická prognóza se naštěstí nenaplnila. „U silnic jsou opravy v polovině, u mostů a lávek na třech pětinách. Tento týden slavnostně otevíráme lávku u Koruny,“ sdělil. Díky veřejným soutěžím se jim podařilo srazit odhadovanou částku na 133 milionů. Stát poskytl 90procentní dotaci. „Bez ní by obnova trvala 27 let,“ zdůraznil Půta. Přesto spolufinancování navýšilo rozpočet města. Proto musel Hrádek na letošní rok zvýšit daň z nemovitosti na dvojnásobek, opatření však bude trvat jenom jeden rok.

Až na výjimku dvou ulic, kde zavedou chybějící kanalizaci, všechny opravy dokončí v Hrádku ještě letos. Bohužel jinak je tomu v korytu řeky Nisy. Povodí Labe s opravami ještě vůbec nezačalo. Ostře to kontrastuje s německým přístupem. „Hotovo měli za tři měsíce po povodni,“ upozornil ParlamentníListy.cz na rychlost sousedů ze zahraničí starosta. Dobře je to vidět v místech za Kristýnou, kde řeka tvoří česko-německou hranici. Jeden břeh je upravený, druhý zanedbaný.

Nečekaný post starosty

Martin Půta je starostou od roku 2002. Dostal se k tomu kuriózně. S kolegy se dali dohromady kvůli silnici – vnitřnímu okruhu -, která měla procházet parkem. Lidé sepsali proti ní velkou petici, ale bývalý starosta Faltus s nimi nesouhlasil. „Báli jsme se, že po volbách ji začne znovu prosazovat. Proto jsme šli do voleb s tím, že se dostaneme do zastupitelstva,“ vysvětlil. Volby však nečekaně vyhráli se skoro 40 procenty hlasů.

O necelé dva roky později zažil Hrádek začátkem května 2004 první velké oslavy. Desítky tisíc lidí tu slavily v bodě Trojzemí vstup České republiky do Evropské unie. Přijel bývalý spolkový kancléř Helmuth Kohl a pak také premiéři Česka, Polska a Německa Vladimír Špidla, Lezsek Miller a Gerhard Schröder. Podobná sešlost se pak v Hrádku opakovala v prosinci 2007 u příležitosti vstupu do Schengenu. Český premiér Mirek Topolánek, německá kancléřka Angela Merkelová a polský premiér Donald Tusk symbolicky zbořili hranice mezi svými zeměmi.

To už měl Půta za sebou vyhrané druhé volby se 40 procenty hlasů, což si zopakoval i potřetí v roce 2010, kdy volební výsledek jeho hnutí Hrádek potřebuje změny navýšilo na 60 procent. Už v roce 2008 spoluzakládal krajské politické seskupení Starostové pro Liberecký kraj, které v krajských volbách končí čtvrté za vítěznými sociálními demokraty, ODS a komunisty. Starostové jsou na kraji nejviditelnější a nejhlasitější opozicí. Půta je šéf jejich klubu a nyní i jejich lídrem do podzimních krajských voleb. Jako velký kritik sociálnědemokratického vedení kraje sleduje i problémy, které ČSSD vyvstaly v souvislosti s úplatkářským skandálem středočeského hejtmana Davida Ratha. „Doufám, že nic podobného se u nás v kraji nestane. Ale nemyslím si, že selhání doktora Ratha je záležitost jednotlivce. Je to podle mě jen špička ledovce systému, který panuje u evropských dotací a obecně u veřejných zakázek. U všech regionálních operačních programů fungují bohužel stejně. Stačí se podívat na kauzy v jižních Ćechách, nebo Ústeckém a Karlovarském kraji. V rámci legálních struktur ovlivňovali, kdo a jakou zakázku bude dělat, aby se zadávalo jednomu uchazeči a pak se nakupovaly třeba předražené přístroje do nemocnic,“ vypozoroval.

Brusel podle něj na české skandály zareaguje tak, že regionální operační programy zruší. „Máme jich strašně moc, 24. Polsko má čtyři. Některé peníze jsou vynaložené nesmyslně. Na různé pološílené akvaparky, rekonstrukce hotelů na lázeňské resorty tam, kde lázně nikdy nebyly. Zatímco vedle toho nejsou peníze na opravy komunikací, nebo na postavení kanalizace,“ konstatoval. Přísun evropských dotací se dle jeho názoru ale nezastaví. V dalším plánovacím období by mohly být nárokové. „Každé město, které splní určité požadavky, dostane třeba dva tisíce na obyvatele a samo si určí na co je použije. Nevěřím tomu, že rozhodování o kvalitě projektů je v současném systému objektivní,“ domníval se.

Starostové pro Liberecký kraj postavili do nadcházejících krajských voleb samostatnou kandidátku bez TOP 09, čímž je poněkud zaskočili. „Vznikli jsme v roce 2008 jako regionální subjekt s tím, že ambice řešit celostátní politiku nemáme. Pak jsme tuto původní myšlenku pozměnili, když jsme kandidovali naše lidi na společnou kandidátku s Topkou do parlamentu v roce 2010. K myšlence navrátit se pouze k regionální tématice jsme se teď opět navrátili. Myslíme si, že ji rozumíme a umíme se spolu domluvit,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz Půta. Na parlamentní úrovni existuje subjekt Starostové a nezávislí, který úzce spolupracuje s TOP 09. Starostové pro Liberecký kraj však nejsou součástí tohoto uskupení. „Jsme většinou registrovanými příznivci Starostů a nezavislých, ale nejsme jejich členové,“ objasnil.

Na zmíněnou celostátní kandidátku šli Starostové pro Liberecký kraj před parlamentními volbami v roce 2010 s jedním hlavním cílem – změnou rozpočtového určení daní. „Chtěli jsme změnit dosavadní nespravedlivé financování, které zvýhodňuje velká města oproti těm menším. Což se podle posledních zpráv podařilo. Jestli současný návrh vládou projde, tak to za dohodu s Topkou stálo,“ upozornil. Peripetie současné vládní koalice ho netěší. „Je těžké vysvětlovat svým voličům, proč podporovat vládu, ve které byl třeba Vít Bárta. Ale říkám jim: Ano podporuji tuto vládu, protože je to jedna z mála šancí, aby v těch vesnicích zůstalo více peněz,“ zmínil. Ostatně Hrádek by získal dle nejnovějšího návrhu 15 milionů korun navíc. „Sociální demokraté tvrdí, že jsou všechny reformy špatné. Ale při současném stavu ekonomiky by i jim nezbylo než se snažit najít nějaké úspory a zvýšit daně,“ uzavírá starosta Hrádku.