Třináct projektů Lesů ČR přispělo k obnově lesů v Krušných horách

20.02.2016 15:03

Zlepšit stav lesů v severozápadních Čechách, zejména v Krušných horách, to bylo cílem třinácti projektů realizovaných v letech 2010 až 2015 státním podnikem Lesy České republiky. Obnova 1453 hektarů lesa přišla na 232 miliony korun bez daně, výrazně přispěla Evropská unie. Celkem bylo vysazeno šest a půl milionu sazenic.

 Třináct projektů Lesů ČR přispělo k obnově lesů v Krušných horách
Foto: lesycr.cz
Popisek: Lesy ČR - logo

Projekty za 232 milionů korun bez DPH spolufinancovala 209 miliony korun Evropská unie prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí (dále OPŽP).

Zlepšit přírodní poměry v lesích a podpořit druhovou a prostorovou skladbu porostů způsobem odpovídajícím přírodním podmínkám dané oblasti se podařilo v jedenácti projektech realizovaných v rámci OPŽP z oblasti podpory „Obnova krajinných struktur“. Hrazena byla i péče o vysazené dřeviny. K nejnákladnějším položkám patřila stavba oplocenek chránících listnaté dřeviny a jedli proti škodám způsobeným zvěří. Vysazené stromky byly také ošetřeny proti buřeni a napadení škůdci, jako je klikoroh či hlodavci.

„V Krušných horách jsme se zaměřili na obnovu lesa v rozsáhlé oblasti zasažené průmyslovým znečištěním ovzduší, k němuž došlo v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století. Silně poškozené a odumírající lesní porosty tehdy lesníci nahradili odolnějšími dřevinami. Mám na mysli především smrk pichlavý, břízu bradavičnatou a modřín opadavý. Ty však během let silně poškodil vítr, sníh i námrazy a nyní trpí houbovými chorobami - zejména smrk pichlavý je napadený kloubnatkou smrkovou,“ vysvětlil krajský ředitel Lesů ČR z Teplic Zdeněk Růžek.

Protože se imisní vlivy od 90. let minulého století značně snížily, byly v rámci projektů náhradní dřeviny vykáceny a nahrazeny původními dřevinami. „Do lesů vracíme tak zvanou Hercynskou směs, tedy smrk ztepilý v kombinaci s bukem lesním a jedlí bělokorou. Záleží na nadmořské výšce. Ve spodních partiích Krušných hor jsme vysadili zejména listnáče, od 700 metrů nad mořem převládají smrky v kombinaci s jedlí a bukem,“ dodal Zdeněk Růžek.

V rámci OPŽP, konkrétně „Podpory biodiverzity“, se realizovaly dva projekty. Na Lesní správě Litvínov vznikly v ptačí oblasti Východní Krušné hory na deseti hektarech tři tokaniště určené pro zlepšení biotopu tetřívka obecného. Na Lesní správě Klášterec lesníci na osmi hektarech vytvořili u obce Kovářská přezimovací obůrku vybavenou centrálním seníkem a krechtem. V zimě slouží především k monitoringu populace jelení zvěře. Uzavřená zvěř pak nepůsobí škody v okolních lesích.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ředitelství vodních cest: Velká plavidla mohou nově bezpečně přečkat povodeň u modernizovaného ochranného stání u Lovosic na Labi

13:21 Ředitelství vodních cest: Velká plavidla mohou nově bezpečně přečkat povodeň u modernizovaného ochranného stání u Lovosic na Labi

Ředitelství vodních cest ČR uvedlo do plného provozu modernizované ochranné stání pro velká plavidla…