SP ČR: V Ostravě průmyslníci jednali o cenách elektřiny a ekologii

18.04.2013 19:02

Vedení Svazu v čele s jeho prezidentem debatovalo s šéfy firem a hejtmanem Moravskoslezského kraje o řešení problémů v regionu.

SP ČR: V Ostravě průmyslníci jednali o cenách elektřiny a ekologii
Foto: Archiv
Popisek: Svaz průmyslu a dopravy ČR

 

Více jak jeden a čtvrt miliardy korun zaplatí v letošním roce jen na příspěvcích na obnovitelné zdroje energií (OZE) tři největší odběratelé elektřiny v Moravskoslezském kraji, tedy ArcelorMittal Ostrava, Třinecké železárny a Vítkovice. Z toho jen poplatky ArcelorMittal Ostrava přesáhnou 640 milionů korun. Právě vysoké ceny energií jsou jedním z několika podstatných problémů, o nichž včera ve Vítkovickém zámečku v Ostravě diskutovalo se třemi desítkami generálních ředitelů a vrcholových manažerů významných firem a zástupců vysokých škol v Moravskoslezském kraji (MSK) vedení Svazu průmyslu a dopravy ČR v čele s jeho prezidentem Jaroslavem Hanákem a hejtman kraje Miroslav Novák.
 
„Je to ohromná zátěž, která podráží naši konkurenceschopnost. Jak potom máme zvyšovat mzdy,“ uvedl Jan Rafaj, viceprezident Svazu. Diskutující se shodli v tom, že je nezbytné, aby vláda alespoň částečně zmírnila dopady OZE na energeticky závislý průmysl a aby do příštího roku byla nastavena státní politika v oblasti podpory OZE tak, aby dopady na firmy nebyly natolik dramatické. „Problém je v nákladovosti. Cena elektřiny pro nás představuje polovinu veškerých nákladů,“ upozornil Jan Světlík, generální ředitel společnosti Vítkovice.
 
V souvislosti s tématem hejtman Miroslav Novák poukázal na přípravu krajské energetické koncepce. „Chci vytvořit poradní skupinu expertů,“ poznamenal. Součástí koncepce by měly být i dopady na životní prostředí, o němž se také jednalo. „Limity se v podnicích nepřekračují a požadavky Bruselu se plní. Pokud by limity měly být ještě zpřísněny, musel by se na řešení podílet stát nebo Evropská unie svými prostředky,“ uvedl hejtman. K tomu Jan Rafaj poukázal na přetrvávající představu nejznečištěnějšího regionu. „Kraj v Evropě zdaleka nepatří k těm nejšpinavějším. Má v rámci Evropské unie nejpřísnější emisní limity,“ uvedl Jan Rafaj. Vyjádřil také názor přítomných, že prostředky zaplacené průmyslovými podniky za znečištění ovzduší by měly patřit do příjmů kraje, odkud pocházejí. „Kraj by měl tyto prostředky přerozdělit firmám na předem určené ekologické projekty,“ řekl.
 
Cestou jak zlepšit životní prostředí v MSK je podpora ekologických projektů. Zejména se poukázalo na možnost využití prostředků z evropských dotací na autobusy na stlačený zemní plyn. K dispozici je na to celkem zhruba miliarda korun a výzvu pro dopravce připravuje ministerstvo životního prostředí. „Využijme těchto prostředků. Zvláště v Ostravě a v dalších městech by zavedení autobusů na CNG přispělo životnímu prostředí,“ uvedl prezident Svazu Jaroslav Hanák. Právě on zavedl v Prostějově městkou hromadnou dopravu stovky autobusů s pohonem na zemní plyn.
 
Viceprezident Jan Rafaj k tomu dodal: "Moravskoslezský a Ústecký kraj mají k těmto penězům blíž z hlediska připravenosti i z hlediska stavu životního prostředí“. Samotní dopravci již potvrzují zájem o dotaci a koupi desítek autobusů. V Moravskoslezském kraji se již pořídilo díky dotacím více než 200 tramvají, trolejbusů a autobusů.
 
Tématem jednání byla i podpora aplikovaného výzkumu a zefektivnění práce takových institucí jako je Akademie věd. „Klesli jsme na osmnácté místo v oblasti inovací mezi zeměmi Evropské unie. A místo výraznější podpory výzkumu a vývoje v průmyslu podle některých vládních návrhů klesneme v objemech prostředků v roce 2016 pod úroveň roku 2007,“ poukázal viceprezident Svazu Jiří Cienciala na další z negativních faktorů snižujících konkurenceschopnost našich firem.
 
Svaz průmyslu a dopravy ČR přitom navrhuje praktické kroky k pozvednutí inovativnosti firem jako je zvýšení výdajů na Technologickou agenturu ČR v roce 2014 a v dalších letech nejméně o 1,5 miliardy korun, provést koordinovanou novelizaci zákonů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací tak, aby umožnily další formy podpory nutné pro efektivní čerpání fondů EU v letech 2014 – 2020, ale také vytvořit integrovaný systém řízení vědy spojením ústavů Akademie věd ČR s vysokými školami a sladit jej s reformou vysokých škol tak, aby tento systém umožnil podstatně větší rozvoj excelentních ústavů a zánik slabých institucí.
 
Diskuse se věnoval i problematice dopravní infrastruktury a podpoře technického vzdělávání. Přítomní zástupci kraje a byznysu se shodli v tom, že špatným krokem by byla reforma regionálního školství, která by centralizovala rozhodování prostředky a omezila by v krajích podporu technického školství. „Nemůžeme dopustit, aby se jakkoliv snížily prostředky na technické školství,“ shodli se účastníci v tom, že by to zhoršilo současné problémy průmyslových center s nedostatkem technicky vzdělaných pracovníků.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Lesy ČR postavily nádrž na úpatí nejvyššího vrcholu Jizerských hor

22:03 Lesy ČR postavily nádrž na úpatí nejvyššího vrcholu Jizerských hor

Stavbu retenční nádrže Perlík za 7,8 milionu korun dokončily Lesy České republiky na úpatí Smrku, ne…