Arnika pomáhá zlepšovat chemickou bezpečnost v Bělorusku

24.06.2013 12:37

Zlepšit povědomí úředníků a komunálních politiků a informovat odborníky o nejnovějších poznatcích o účincích nových chemických látek na lidské zdraví nebo zpřístupnit informace o toxických látkách lidem v Bělorusku. To bylo cílem konference o chemické bezpečnosti, kterou v Minsku zorganizovala Arnika s partnerskou organizací Centrum pro environmentální řešení (CES). Hlavními tématy konference byly perzistentní organické látky, znečištění životního prostředí rtutí a rakovinotvorné látky ve spotřebním zboží.

Arnika pomáhá zlepšovat chemickou bezpečnost v Bělorusku
Foto: Richard Beneš
Popisek: Arnika

„Pro tato témata jsme se rozhodli proto, že jsou aktuální na mezinárodní úrovni a máme příležitost načerpat bohaté zkušenosti české nevládní organizace Arnika. Chceme shrnout informace o situaci v Bělorusku, prověřit aktuální kontaminaci území a zjistit, nakolik jsou témata spojená s toxickými látkami zahrnuta do národních akčních programů,“ přibližuje smysl konference ředitel Centra pro environmentální řešení Jevgenij Lobanov.

„Arnika má řadu zkušeností s rozvojovou pomocí v oblasti chemických látek například z Arménie, nebo Kazachstánu, ale i z řešení řady kauz u nás. Vzpomněl bych třeba sanaci havarované skládky nebezpečných odpadů v Pozďátkách. Poté, co v minulých letech pomohly zkušenější nevládní organizace ze Západu nám, cítíme povinnost nabyté vědomosti a zkušenosti zprostředkovat obyvatelům dalších států, které chtějí řešit kontaminaci toxickými látkami,“ dodává koordinátor českého partnera projektu Martin Skalský z Arniky.

Problém používání chemických látek ve výrobcích, jako jsou hračky pro děti, oblečení, stavební materiály, nábytek nebo potravinářské obaly, je stále aktuálnější. Neustále se totiž zvyšuje počet chemických látek, které se používají ve výrobním procesu nebo přímo přidávají do výrobků. Za alarmující označují ekologické organizace fakt, že ze zhruba čtyřiceti tisíc chemických látek, jež se běžně používají, byly prozkoumány dopady na životní prostředí a lidské zdraví u asi pěti set z nich – něco přes jedno procento. U drtivé většiny látek tedy nemají vědci k dispozici dostatečná data o jejich účincích.

Bělorusové věnují v současnosti velkou pozornost dioxinům, pesticidům, a mezi prioritami jsou další látky na seznamu Stockholmské úmluvy (1). Ta vyjmenovává takové sloučeniny, u kterých se mezinárodní společenství dohodlo, že je bude, zejména pro jejich toxicitu, výrazně omezovat. Bělorusové se také sledují přípravy mezinárodní smlouvy, která má významně omezit používání rtuti a která má být podepsána v řádu několika měsíců v Japonsku (2). Běloruští ekologové požadují, aby se jejich vlast stala smluvní stranou nové dohody.

Účastníci konference také podporují rozvoj chemické bezpečnosti, stejně tak se zasazují o zvýšení účasti veřejnosti na rozhodování v oblasti chemické bezpečnosti. Jde podle nich o nedílnou součást Strategického přístupu k mezinárodně odpovědnému nakládání s chemickými látkami (SAICM) v Běloruské republice. Akce proběhla jako součást projektu „Posílení účasti veřejnosti na rozhodování ve vztahu k životnímu prostředí a provádění SAICM v Bělorusku“, který financuje Evropská unie a spolufinancuje Česká rozvojová agentura a Ministerstvo zahraničních věcí České republiky jako součást poskytování zahraniční rozvojové pomoci České republiky.

Akce se zúčastnili zástupci státních orgánů, výzkumných ústavů, veřejných institucí Běloruska a České republiky, Evropské komise, a dalších.

(1) Více informací o Stockholmské úmluvě je k dispozici na http://arnika.org/stockholmska-umluva

(2) Další informace shrnuje zpráva na http://arnika.org/smlouva-o-rtuti-zrejme-nesnizi-globalni-uniky-rtuti

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Lesy ČR postavily nádrž na úpatí nejvyššího vrcholu Jizerských hor

22:03 Lesy ČR postavily nádrž na úpatí nejvyššího vrcholu Jizerských hor

Stavbu retenční nádrže Perlík za 7,8 milionu korun dokončily Lesy České republiky na úpatí Smrku, ne…