Kulatého stolu se zúčastnily zástupci státní správy, akademické sféry a neziskových organizací, kteří diskutovali na téma podnikání žen a jejich specifika a obtíže, se kterými se setkávají.
Vzdělanostní struktura podnikatelek
Ve svém úvodním vystoupení uvedla Gabriela Strašilová z odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ, že nejvíce podnikatelek má středoškolské vzdělání s maturitou (42,1 %), ale zvyšuje se podíl vysokoškolsky vzdělaných žen (30,3 %). S výučním listem je 24,2 % a základní či vůbec žádné vzdělání má 3,3 % podnikatelek. „Ženy nejvíce podnikají v oblasti profesních, vědeckých a technických činností (např. vedení účetnictví, právní a poradenské činnosti, reklama a průzkum trhu) a také v oblasti velkoobchodu a maloobchodu. Podle klasifikace zaměstnání CZ-ISCO pracují podnikatelky nejčastěji jako pracovnice ve službách a prodeji nebo se věnují kvalifikovaným činnostem specialistů,“ sdělila Strašilová.
Problémy podnikatelek
Alena Křížková, vedoucí odd. Gender & sociologie ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR, ve svém vystoupení uvedla, že omezování ze strany zaměstnavatelů, např. z důvodu dlouhé rodičovské, nízká dostupnost zkrácených a flexibilních pracovních úvazků a malá dostupnost míst v zařízeních péče o děti, znesnadňují ženám, v období kdy mají malé děti, kombinaci placené práce s péčí o děti. „V době, kdy mají ženy malé děti, je jejich první volbou zaměstnání, a to často zaměstnání na zkrácený úvazek, nebo s flexibilní pracovní dobou, či s možností práce z domova tak, aby mohly kombinovat práci s péčí o děti. Vzhledem k tomu, že tyto možnosti nejsou na trhu práce téměř vůbec dostupné, volí ženy podnikání,“ objasnila Křížková.
Pro ženy ve středním věku představuje podnikání, zejména v době ekonomické krize, zřejmě jednu z mála příležitostí pracovního uplatnění v situaci, kdy není dostatek lepších alternativ placeného zaměstnání a ženy jsou ohroženy nezaměstnaností.
Slaďování pracovního a rodinného života
Podnikatelky s malými dětmi však také naráží na problém sladění pracovního života a výchovy dětí. Nutnost přerušit podnikání v době mateřské dovolené může být významnou překážkou pro podnikatelky se zaměstnanci. Také daňový systém, resp. daňový odpočet na vyživovanou manželku může významně ovlivňovat rozhodování žen a jejich partnerů o podnikatelských aktivitách ženy. „V případě podnikatelských párů může toto opatření přispívat k rozhodnutí pro spíše neformální roli ženy ve společném podniku a nepřiznání jí role spolumajitelky, spolu-jednatelky, příp. zaměstnankyně v rodinné firmě. To může mít, stejně jako situace de facto zaměstnání, ale na živnostenský list, mnohdy významné negativní důsledky na pozdější životní úroveň žen, např. na výši důchodu, nebo také v okamžiku, kdy dojde k rozpadu partnerského svazku,“ vysvětlila Křížková.
Průměrná reálná mzda již neklesá
Druhou část kulatého stolu zahájil Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ, pozitivní zprávou, že v 1. čtvrtletí 2014 se zlomil trend směřující k poklesu průměrné reálné mzdy. Není však jisté, zda to bude změna trvalá. Na vyšší nárůst průměrné mzdy v podnikatelské sféře měla vliv nízká základna z roku 2013 a výplaty mimořádných odměn na začátek roku 2014, což se týkalo především nejlépe placených zaměstnanců-mužů.
Rozdíl výdělků podle pohlaví
Dalibor Holý se dále věnoval strukturálnímu pohledu na výdělky podle pohlaví. Mezi typickými výplatami mužů a žen – vyjádřenými mzdovými mediány – je rozdíl 15,5 %. Tyto rozdíly jsou takřka nepozorovatelné u nejnižších výdělků v oblasti kolem minimální mzdy. S vyšší mzdou ale rychle rostou, 26 % žen pobírá mzdy nižší než 2/3 celkového mediánu, což je mezinárodně uznávaná hranice nízkého výdělku; u mužů je to pouze 15 %. Největší rozdíly ve výdělcích u obou pohlaví můžeme zaznamenat u nejvyšších výdělků, kde pouze 1 % žen vydělává víc než 73 tisíc hrubého, u mužů je to však 3,25 %.
Mezi typická ženská povolání s velmi nízkou mzdou patří servírky (medián 11 231 Kč); pracovnice ostrahy, vrátné (medián 11 423 Kč); pomocnice v kuchyni (medián 11 511 Kč); uklízečky v budovách (medián 11 755 Kč); švadleny, šičky (medián 12 545 Kč); pekařky a cukrářky (medián 13 270 Kč); kuchařky (medián 13 772 Kč); prodavačky v prodejnách (medián 13 877 Kč) a pomocnice ve výrobě (medián 14 426 Kč).
Mzdy mužů a žen v závislosti na věku
Signifikantní je odlišnost, jak působí faktor věku na mzdovou úroveň. Ve zřejmé souvislosti s odchodem žen na mateřskou, resp. rodičovskou dovolenou se mediánová mzda u žen po třicítce propadá. „U většiny mužů naopak k žádnému přerušení kariéry nedochází. Plynule postupují po kariérním žebříčku a získávají tak výhodu, kterou ženy po návratu do práce již nikdy nedoženou,“ komentoval tento jev Dalibor Holý. Na závěr konstatoval, že nízká výdělková úroveň je u žen středního věku s malými dětmi (3–6 let) navíc kombinovaná s vysokou nezaměstnaností, která je trojnásobná proti ženám bezdětným. To má výrazný dopad na životní úroveň především těch žen, které nežijí s partnerem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Český statistický úřad
