ČVUT: Fakulta strojní má podíl na českém rekordu pobytu pod vodou v rámci projektu Hydronaut

30.08.2020 12:58

Hydronaut je podvodní habitat, jakýsi hybrid mezi kesonem a ponorkou. V současné době je ponořen v asi 10 metrové hloubce v lomu v Jesenném u Železného Brodu.

ČVUT: Fakulta strojní má podíl na českém rekordu pobytu pod vodou v rámci projektu Hydronaut
Foto: ČVUT
Popisek: ČVUT, logo.

Autorem je profesionální potápěč a kosmický architekt Matyáš Šanda. Tým z Fakulty strojní ČVUT, konkrétně z Ústavu mechaniky tekutin a termodynamiky, je v rámci spolupráce zodpovědný za návrh a konstrukci zařízení pro on-line sledování stavu atmosféry uvnitř habitatu.

Habitat byl navržen a vyroben za účelem simulací meziplanetárních letů, zejména na testování technického vybavení a na výzkum chování členů posádky v náročných podmínkách dlouhodobé izolace. V uplynulém měsíci proběhla první mise, kdy dva profesionální potápěči Matyáš Šanda a František Harant měli strávit pod hladinou 7 dní a plnit nejrůznější úkoly dle předem daného harmonogramu. Nakonec oba zůstali pod hladinou skoro 170 hodin, což je nový český rekord pobytu pod vodou, a zároveň se přitom skoro nenamočili, protože bydleli ve stanici kesonu, který sami vyrobili a potopili na dno lomu Jesenný u Železného Brodu. O dva potápěče se staralo více než 30 techniků, IT specialistů a potápěčů.

K dalším vědeckým experimentům patřilo zjišťování složení světelného spektra v uzavřeném atypickém prostředí či zkoumání tvorby "hormonu spánku" melatoninu v lidském organizmu. Unikátní zařízení bylo navrženo pro dlouhodobé sledování teploty, vlhkosti a tlaku, složení atmosféry a intenzity či teploty osvětlení uvnitř Hydronauta. Zařízení také sleduje palubní napětí a spotřebu elektrické energie habitatu. Všechna data jsou v reálném čase posílána do velícího střediska mise.

V dalších krocích bude pozornost týmu z ČVUT směrována k řešení otázek souvisejících s vysokou relativní vlhkostí uvnitř výzkumného zařízení. Jak již získaná data ukazují, jedná se o prostředí s relativní vlhkostí přesahující 95%, kdy se teplota rosného bodu pohybuje okolo 17°C. Prakticky to znamená, že na všech stěnách či předmětech s teplotou nižší než 17°C dochází ke kondenzaci vodních par. Tento jev s sebou přináší řadu komplikací. Cílem budoucího snažení vědců bude snížení vlhkosti uvnitř habitatu a to jak snížením produkce vlhkosti, tak uplatněním některé z metod řízené kondenzace vodních par.

Více informací o projektu Hydronaut lze nalézt ZDE či na facebookové stránce projektu.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Ing. Martin Kolovratník byl položen dotaz

Byl byste pro, aby měli cyklisti SPZ?

Cyklisti jsou všude a dost často bohužel nedbají pravidel silničního provozu. Už víckrát se mi ale stalo, že udělali nějaký přestupek a vlastně jim to projde, protože je nemáte jak identifikovat, i když je třeba natočíte nebo je zachytí nějaká kamera. Neměli by mít na kole něco, podle čeho půjdou id...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

CzechTourism: Mistrovství světa IIHF v ledním hokeji 2024 jako příležitost pro český cestovní ruch

16:05 CzechTourism: Mistrovství světa IIHF v ledním hokeji 2024 jako příležitost pro český cestovní ruch

S blížícím se začátkem Mistrovství světa IIHF v ledním hokeji 2024, které proběhne od 10. do 26. kvě…