Mezi přemítáním o prohřešcích a péčí o dítě se každé z nich honí hlavou stejná věc – dostat se na vytouženou svobodu, a to co nejdřív. Zlom přichází ve chvíli, kdy jsou jí všechny ženy na dosah. Každá za jiných podmínek, každá s jiným zázemím, všechny ale pojí mateřská láska. Bude stačit k tomu, aby se nevrátily do vězení?
Rutinní situace z běžného života věznice střídá realita všedního dne. Jistotu světa za mřížemi nahrazuje nedostatek práce, starost o děti i snaha zapadnout do společnosti. Každá z trojice žen zatoužila po svobodě, ale naučí se s ní vůbec žít?
NATÁČENÍ FILMU
Místo cel žijí v barevných pokojících a jejich hlavní náplní je pečovat o děti. V Česku už 15 let funguje oddělení, kde si mohou matky odpykávat tresty společně s potomky mladších 3 let. Tohle vězení ve Světlé nad Sázavou má nejmenší recidivu v Česku (pod 10 procent). Smysl projektu stojí na principu motivace vězněných mateřskou láskou. A právě tahle myšlenka Veroniku Jonášovou zaujala natolik, že se tu rozhodla sledovat příběhy několika odsouzených žen.
Natáčení časosběrného dokumentu režisérka odstartovala v červnu 2012, kdy vězeňské oddělení slavilo desetileté výročí. Na oddělení natáčely s fotografkou Jarmilou Štukovou ve dvou jako velmi úsporný tým, a i díky tomu si k nim postavy našly brzy cestu. Po pár měsících se ve spolupráci s Českou televizí zrodil půlhodinový snímek S mámou v base, který zahrnoval rok natáčení. Už po jeho dotočení režisérka věděla, že chce ve sledování osudů pokračovat. Až do roku 2015 tak Veronika s Jarmilou natáčely na vlastní pěst, bez jakékoliv finanční podpory. Milníkem pro ni byl nástup dětí protagonistek do školy a uzavření pomyslného, pět let trvajícího kruhu.
SLOVO REŽISÉRKY VERONIKY JONÁŠOVÉ
„Když jsme začaly natáčet, Jarmila měla v ruce foťák, já notýsek a dárky pro děti z vězení. Přesně takhle vypadal náš štáb v začátcích natáčení. Žádný technik, zvukař, produkční, ani finance. Jenom nápad a velká porce odhodlání natočit časosběrný dokument. Je skoro neuvěřitelné, že se to povedlo. Při práci na filmu jsem zažila mnoho jobovek. Jedna z největších byla situace, když nám Bára odřekla natáčení. Byla jsem z toho zoufalá a snažila jsem se ji marně dohnat přes dva roky. Podařilo se mi to až těsně před dokončením filmu ve střižně. Její osud se ukázal jako nejvíce dramatický z našich postav. Ale rozhodně bych nic neměnila. Bylo zajímavé sledovat běh času na dětech, které známe coby miminka a v závěru filmu jsou to už školáci. Ráda bych naše postavy natáčela i v budoucnu. Zajímá mě, jaký bude mít pobyt ve vězení vliv na děti v pozdějším věku. Jakou cestou se vydají? Žádný výzkum na tohle téma se v Česku neprováděl. První generace takových dětí, které žily ve vězení, už přitom dorůstá do dospělosti.“
HARMONOGRAM
25. 9. 2017 PŘEDPREMIÉRA na Večeru s českým dokumentem
26. 9. PREMIÉRA v kině Pilotů
28. 9. KINODISTRIBUCE a alternativní distribuce ve spolupráci s HateFree Culture
autor: komerční tisková zpráva