Dosavadních 30 tisíc návštěvníků oslaví výstava Hrady a zámky objevované dalším pokladem – nejstarší portrétní fotografií

08.02.2015 19:39

Výstava Hrady a zámky objevované a opěvované uvítala ve středu 4. února třicetitisícího návštěvníka. Tento úspěch se tvůrci výstavy rozhodli oslavit představením dalšího pokladu – nejstaršího fotografického portrétu, který je v Čechách zachován. Je na něm nejvyšší purkrabí Království českého hrabě Karel Chotek s rodinou, jimž patřil zámek Velké Březno, který snímek vytvořený technikou daguerrotypie dodnes uchovává.

Dosavadních 30 tisíc návštěvníků oslaví výstava Hrady a zámky objevované dalším pokladem – nejstarší portrétní fotografií
Foto: NPÚ
Popisek: Národní památkový ústav

V roce 1839, kdy byla daguerrotypie, nejstarší v praxi používaná fotografická technika, poprvé přestavena veřejnosti, bylo pořízení snímku výjimečnou událostí i pro nejvyššího purkrabího, tedy zástupce krále a nejdůležitějšího muže království českého. Hrabě Karel Chotek se proto na fotografování v zahradě vybraně oblékl do černého fraku se všemi vyznamenáními včetně  toho nejvyššího, tedy Řádu zlatého rouna, a zvěčnit se nechal s celou svou rodinou.

Snímek pořídil neznámý autor pravděpodobně 4. listopadu 1839 během návštěvy rodiny hraběte Chotka v Mnichově. Přitom daguerrotypie byla představena jen několik málo měsíců předtím, 19. srpna 1839. Technika je nazývána po svém tvůrci, Louisi-Jacquesu-Mandé Daguerreovi, autorovi nejstarší fotografie, která se v Čechách nachází. Zobrazuje zátiší a patří do sbírek státního zámku Kynžvart, v současnosti je však zapůjčena Národnímu technickému muzeu do trvalé expozice.

Skupinový portrét hraběte Chotka s rodinou je nejstarším portrétem v českých sbírkách zhotovený fotografickou cestou. Expozice snímku mohla trvat i několik sekund a vše bylo jistě pečlivě zaranžováno, přesto portrét působí neobyčejně živým dojmem. Nejmladší syn Bohuslav, pozdější otec Žofie Chotkové, manželky Ferdinanda d'Este, sedí v popředí na polštářku. Nejvyšší purkrabí je neostrý, protože se pohnul, když se naklonil ke své chot; ostře není zobrazena ani jejich dcerka, která si strkala prst do pusy.

Snímek je trvale uložen na státním zámku Velké Březno u Ústí nad Labem, jejž nechal hrabě Chotek mezi lety 1843–1845 vystavět. Je to jeden z nejmladších, nejmenších, ale zároveň i nejkrásnějších zámků v České republice. Na výstavu Hrady a zámky objevované a opěvované zapůjčil zámek Velké Březno i unikátní stříbrný svícen darovaný Karlu Chotkovi českými šlechtici jako poděkování za jeho zásluhy o rozvoj českých zemí. Život rodiny Chotků na konci 19. století, v době, kdy na zámku pobývala také Žofie Chotková, pozdější manželka následníka habsburského trůnu Ferdinanda d´Este, připomínají ve Velkém Březně půvabné, do všech detailů zařízené zámecké interiéry.

Gaguerrotypie hraběte Karla Chotka s rodinou a doprovodem i monumentální stříbrný svícen budou na výstavě Hrady a zámky objevované a opěvované k vidění od pátku 13. února až do jejího ukončení 15. března 2015. Na zámek Velké Březno se vrátí včas na zahájení nové návštěvnické sezony na počátku dubna.

Národní památkový ústav je největší příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR. Současnými zákony, zejména pak zákonem památkovým, je mu svěřena řada odborných úkolů v oblasti státní památkové péče. Poskytuje např. odborné podklady pro rozhodnutí výkonných orgánů, metodicky působí na sjednocení přístupů v oblasti záchrany a rozvíjení hodnot památkového fondu na území ČR a vede jeho soupis. Aktivně zasahuje do procesu prohlašování jednotlivých věcí, objektů i území kulturními památkami ČR a zajišťuje v rámci svých možností jejich dokumentaci. V oblasti výkonu odborné složky památkové péče disponuje sítí 14 územních odborných pracovišť se sídlem v každém kraji. Jakožto vědecké pracoviště aktuálně pracuje na 29 projektech s příspěvkem z evropských grantů a 36 vědeckých projektech s příspěvkem od institucí České republiky. Věnuje se odborným školením v oblasti památkové péče. Ročně vydá zhruba 50 publikací. Odborné možnosti a znalosti zúročuje také v péči o více než 100 nemovitých kulturních památek, o něž se z pověření státu stará a které zpřístupňuje veřejnosti. Vedle své role odborné složky v procesu památkové péče Národní památkový ústav spravuje více než sto nemovitých památek – hrady a zámky, významné klášterní areály (Plasy, Kladruby u Stříbra, Sázava, Zlatá Koruna nebo Doksany), památky lidové architektury (Hamousův statek ve Zbečně, skanzeny Zubrnice, Vysočina a Příkazy) i technické památky 19. a 20. století (Důl Michal v Ostravě), z nichž většina je přístupná veřejnosti. Pečuje také o přibližně tři čtvrtě milionu sbírkových předmětů a též o historické zahrady a parky, typické součásti zámeckých i hradních areálů.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ředitelství vodních cest: Velká plavidla mohou nově bezpečně přečkat povodeň u modernizovaného ochranného stání u Lovosic na Labi

13:21 Ředitelství vodních cest: Velká plavidla mohou nově bezpečně přečkat povodeň u modernizovaného ochranného stání u Lovosic na Labi

Ředitelství vodních cest ČR uvedlo do plného provozu modernizované ochranné stání pro velká plavidla…