Zpřesněný odhad potvrdil pokračující růst české ekonomiky ve 2. čtvrtletí 2016. Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost[1] vzrostl ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,9 % a v porovnání se stejným čtvrtletím předchozího roku o 2,6 %.

Hrubá přidaná hodnota (HPH) byla mezičtvrtletně vyšší o 0,9 % a meziročně o 2,7 %. Příznivý hospodářský vývoj pokračoval ve většině odvětví tuzemské ekonomiky, s výjimkou stavebnictví. Ve zpracovatelském průmyslu, který byl podpořen zejména rychle rostoucím automobilovým průmyslem, vzrostla HPH mezičtvrtletně o 1,3 % a meziročně o 4,8 %. Naopak ve stavebnictví, zejména z důvodu meziročně nižších investičních dotací, klesla HPH o 5,5 %. Ostatní odvětví služeb i nadále rostla. Například v obchodu, dopravě a ubytování se HPH meziročně zvýšila o 2,5 %, v případě služeb v oblasti nemovitostí o 2,1 % a v profesních, vědeckých, technických a administrativních činnostech o 3,4 %.

Na straně poptávky byla klíčovým faktorem růstu HDP ve 2. čtvrtletí zahraniční poptávka, podpořená stabilní spotřebou domácností. K meziročnímu růstu HDP (2,6 %) přispěl zahraniční obchod 2,5 procentního bodu (p. b.) a výdaje na konečnou spotřebu domácností 0,8 p. b.[2] Naopak negativně na růst HDP působilo významné snížení investiční aktivity, spojené zejména s poklesem stavebních investic (do ostatních budov a staveb).

Výdaje na konečnou spotřebu domácností se meziročně zvýšily o 2,2 % a mezičtvrtletně o 0,1 %. Stejně jako v předchozích čtvrtletích rostla spotřeba ve všech základních kategoriích výdajů domácností. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí byly meziročně vyšší o 2,5 %, mezičtvrtletně o 0,8 %.

Vývoj investiční aktivity byl do značné míry ovlivněn poklesem investic do ostatních budov a staveb, resp. vysokou srovnávací základnou ve stejném období předchozího roku. Tvorba fixního kapitálu byla meziročně nižší o 4,4 %,mezičtvrtletně poklesla o 4,1 %. Rostoucí zásoby byly spojené zejména s produkčními aktivitami, tj. se zásobami materiálu a nedokončené výroby.

Z pohledu zahraničního obchodu byla česká ekonomika ve 2. čtvrtletí velmi úspěšná. Saldo zahraničního obchodu v běžných cenách (94,2 mld. Kč) bylo ve 2. čtvrtletí meziročně vyšší o 34,2 mld. Kč. Na rekordním saldu zahraničního obchodu se podílel jak obchod se zbožím, tak se službami. V obou případech růst vývozu značně předbíhal růst dovozu. Vývoz, který vzrostl meziročně reálně o 5,7 %, byl tažen ve zboží zejména obchodem s dopravními prostředky a ve službách např. pozemní dopravou či informačními a komunikačními činnostmi. Na růstudovozu o 3,1 % se významně podílely subdodávky pro automobilový průmysl a výrobu elektrických přístrojů a zařízení.

Ekonomický růst se na trhu práce i ve 2. čtvrtletí pozitivně projevil růstem zaměstnanosti[3]. Oproti stejnému období předchozího roku byla zaměstnanost vyšší o 1,6 % a oproti předchozímu čtvrtletí vzrostla o 0,3 %.