Domácí černé uhlí a lignit zůstanou hlavní energetickou surovinou. Podle polského premiéra Donalda Tuska je dosažení soběstačnosti spojeno s maximálním využitím vlastních zdrojů.
Polsko dnes získává z uhlí plných devadesát procent elektřiny. Zdánlivě by se tak nic nemělo příliš měnit. Jenže udržet prostý status quo je nemožné. Drtivá většina elektráren je zastaralá, s nízkou účinností a neúnosným stupněm znečištění ovzduší. Neefektivní je i samotná těžba surovin, především černého uhlí. Polské doly mají existenční potíže. Nízké ceny za uhlí dokonce způsobily, že Polsko, které má vedle Ruska největší zásoby v Evropě, začalo v poslední době dovážet pro své elektrárny lacinější uhlí právě z Ruska, České republiky a z USA.
Polsko přitom považuje redukci zplodin v současné podobě za předčasnou a nerespektující panující ekonomickou situaci. V této věci je s EU na kordy. Varšava se kolem sebe snaží vytvořit skupinu dalších zemí, které se cítí redukčními emisními cíli unie rovněž ohroženy. Jde například o Maďarsko, Slovensko, Rumunsko.
Polská energetika je zastaralá nejen při výrobě elektrické energie, ale i v těžbě surovin, při přenosu energie a její distribuci. Během příštích čtyř let Polsko bude muset odstavit dosluhující elektrárenské bloky s úhrnnou kapacitou 6000 MW, což je jedna pětina celkového instalovaného výkonu, uvádí ekonomika.cz.
Vesměs jde o elektrárny, které nejsou přizpůsobené požadavkům Evropské unie na ochranu životního prostředí. Jejich vyřazením by se měl stav ovzduší logicky zlepšit. Ale ani nové elektrárenské bloky nebudou k životnímu prostředí nijak šetrné. Týká se to především nových kapacit v elektrárně v Opole, padesát kilometrů od českých hranic. Stavba, kterou popohání premiér Donald Tusk, by měla stát necelé 3 miliardy Euro a měla by přinést do polských sítí dalších 1800 MW.
Jenže tato stavba je už delší dobu trnem v oku v Bruselu. Jo Leinen, europoslanec za Německo uvedl, že připravované bloky v EL Opole jsou nelegální, protože postrádají adekvátní standardy klimatické ochrany. Navzdory stížnostem z EU výstavbu ale posvětil polský nejvyšší soud s poněkud polemickým zdůvodněním, že unijní směrnice dosud nejsou součástí polského práva a tudíž nejsou závazné.
Poláci si výhled do budoucna vymezili třemi scénáři, které počítají do roku 2050 s klíčovou rolí těžby a zpracování uhlí z bohatých domácích zdrojů. Nejnižší náklady vyžaduje první scénář, který odborníci doporučují vládě. Předpokládá rozsáhlé investice do těžebního průmyslu, otevření nových ložisek černého a hnědého uhlí a výstavbu moderních dolů. Podle něj by polská energetika měla mít k dispozici ročně 60 milionů tun hnědého a 50 milionů tun černého uhlí. Při druhém scénáři, modelu status quo, čili zachování současného stavu a dovozu uhlí, investice významně rostou. Zcela nejdražší by byl pro Polsko scénář postavený na budování atomových elektráren.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
