Systémy tohoto typu se někdy nazývají proléčiva, jsou biologicky neaktivní při administraci a jejich účinek se projeví až po aktivaci – v tomto případě za použití světla. Cílem výzkumu bylo připravit systémy schopné absorbovat viditelné záření. K tomuto cíli projekt dospěl a navázal na něj další, do současnosti běžící projekt. V rámci tohoto projektu se tým Petra Klána zaměřuje aplikaci již objevených systémů a vývoj dalších nových, které jsou schopné absorbovat záření v blízké infračervené oblasti, které lehce proniká biologickými tkáněmi.
Společně s profesorem Liborem Vítkem z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy profesor Klán zkoumal a popsal první fotoaktivovatelný systém, který uvolňuje oxid uhelnatý jako přirozenou biologickou signální molekulu v in vitro a in vivo experimentech po ozáření světlem o vlnových délkách až do 730 nanometrů. Nízké koncentrace oxidu uhelnatého mají řadu pozitivních biologických účinků, jako jsou preventivní a ochranné účinky v procesu hojení ran a při zánětlivých procesech a nádorových onemocněních. Oxid uhelnatý tak představuje velmi slibný terapeutický nástroj pro léčbu těchto nemocí. Výsledky výzkumu byly publikovány v prestižním časopise Journal of the American Chemical Society.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
