Opatření podle HK ČR plní svůj účel, protože omezuje zneužívání systému nemocenských dávek. „Karenční lhůta pomohla snížit fiktivní nemocnost zaměstnanců,“ vysvětluje prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý, proč také drtivá většina zaměstnavatelů (73 %) zrušení karenční lhůty v nedávném průzkumu HK ČR odmítla. (Průzkum naleznete zde.)
Prezident HK ČR Vladimír Dlouhý proto také inicioval několik jednání s vrcholovými představiteli státní správy, na kterých negativní stanovisko zaměstnavatelů tlumočil. Naposledy minulý týden 1. místopředsedovi vlády pro ekonomiku a ministru financí Andreji Babišovi.
Před znovuzavedením karenční doby byla nemocnost v CR ve srovnání s ostatními vyspělými evropskými zeměmi nápadně vyšší. Hlavně u krátkodobých pracovních neschopností byla ČR výrazně nad průměrem i středoevropských zemí s podobnou historií, jako je Maďarsko, Polsko nebo Slovensko.
Karenční lhůta je zavedena ve většině členských zemí EU a také u nás plní svou roli. Potvrzují to i statistiky MPSV, které v návaznosti na závěry jednání pracovního týmu RHSD ČR pro pracovněprávní vztahy, kolektivní vyjednávání a zaměstnanost vypracovalo materiál, v němž mj. uvádí, že dočasná pracovní neschopnost klesla na historická minima. Počet ukončených případů dočasné pracovní neschopnosti klesl od roku 2007 o více než 55 % (z 2,865 mil. v roce 2007 na 1,285 mil. případů v roce 2014), k výraznému poklesu došlo jak u krátkodobých pracovních neschopností v délce 1–3 dny (o více než čtvrtinu), tak u krátkodobých nemocenských v rozsahu 4–14 dní (pokles o 60 procent z 1,27 mil. na 0,51 mil. případů).
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
