Zástupce obou subjektů přivítal plukovník David Klement. Hlavní slovo k neformálnímu jednání měl Otakar Štokr, inspektor bezpečnosti letecké přepravy. Ten nejprve představil leteckou základnu, její úkoly a poslání a poté, v reakci na lednové útoky islamistů v Paříži, hovořil o současné bezpečnostní situaci, zejména v letecké dopravě. „S ohledem na všechny události posledních let je bezpečnost v letecké dopravě o mnoho přísnější než kdykoli v historii naší země,“ řekl Štokr.
Následovala přednáška nadporučíka Antonína Petrů zaměřená na službu SAR (Search and Rescue). Pátrací záchrannou službu na území České republiky organizuje a metodicky řídí ministerstvo dopravy ve spolupráci s ministerstvem obrany a ministerstvem vnitra. „V rozsahu své působnosti ji zabezpečuje Řízení letového provozu ve spolupráci s vojenskými orgány prostřednictvím společného koordinačního a řídícího centra,“ uvedl hosty do problematiky. V průběhu prezentace seznámil hosty s historií služby, její organizací i vybavením vrtulníků.
Dalším bodem programu bylo představení kbelské základny jako složky Integrovaného záchranného systému. Nechyběly informace o technickém ani lékařském zázemí Letecké záchranné služby na detašovaném pracovišti v Plzni-Líních. Zástupci kbelské základny popisovali náročné zásahy během povodní na Liberecku v roce 2010 i zkušenosti z emotivních zásahů při dopravních nehodách. Nadporučík Petrů také hovořil o programu MEDEVAC a STRATEVAC pro přepravu raněných vojáků z Afghánistánu. Plukovník Klement a inspektor Štokr popisovali přípravu letounu pro evakuaci raněných z nedávno uskutečněných transportů na Ukrajinu.
Následně se hosté odebrali k ukázce PTU (Patient Transport Unit), což je forma jednotky intenzivní péče. „Prostor vyhrazený pro nemocné zabere zhruba polovinu trupu letounu. Ve zbývající části zůstávají sedačky pro ostatní cestující. V letounu Airbus jsme schopni přepravit dva pacienty vyžadující intenzivní péči plus další dva ležící pacienty,“ vysvětlil kapitán Zdeněk Špaček, velitel roje 241. dopravní letky. Úprava na verzi se dvěma lůžky pro těžce raněné nebo až čtyřmi pro lehce, trvá podle Špačka řádově čtyři až pět hodin. Zdravotníci mají na palubě k dispozici ty nejmodernější přístroje, kterými jsou vybavené jednotky intenzivní péče v běžných nemocnicích. „Defibrilátor, monitor životních funkcí, dýchací přístroj, infuzní pumpu nebo odsávačku během letu napájí zdroj elektrické energie letadla. Transportovat nemocné nebo raněné je přitom možné nejen airbusy, ale i letouny CASA. Systém je univerzální do obou letadel,“ vysvětlil kapitán Špaček.
Členové Komise pro bezpečnost a Komise pro Integrovaný záchranný systém využili nabídky velitele Klementa a na závěr návštěvy si letiště prohlédli. Se zájmem se podívali do útrob letounu Jak-40 a Airbus A-319 CJ. Nemalou pozornost věnovali vrtulníku Mi-17 a jeho technickým parametrům. Během neformální konverzace inženýr Štokr neopomenul nastínit neméně důležité úkoly základny, mezi které patří přeprava ústavních činitelů nebo přeprava osob či materiálu v rámci NATO.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Ministerstvo obrany
