Ministerstvo zemědělství: Vývoz meziročně poklesl, dovoz vzrostl

Český statistický úřad zveřejnil 7. února první předběžná data o zahraničním obchodě za rok 2016.

Agrární zboží[1] v rámci celkového českého zahraničního obchodu zaujímalo v roce 2016 na straně vývozu 5,1 % a na straně dovozu 6,5 %, což v prvním případě znamenalo meziročně nepatrný pokles a ve druhém nepatrný nárůst, viz tab. 2.

V roce 2016 došlo v českém agrárním zahraničním obchodě (AZO) ke zřetelnému zpomalení tempa růstu jak vývozu, tak dovozu (s tím, že mírně odlišně se vyvíjel obchod s EU 28 a s třetími zeměmi). Hodnota českého agrárního exportu meziročně stagnovala (přírůstek pouhých 0,3 %, tj. 611,8 mil. Kč) a v případě dovozu mírně vzrostla o 1,8 % (o 3,9 mld. Kč).[2] Záporná bilance AZO se tak prohloubila o 3,3 mld. Kčna 22,6 mld. Kč (což je však stále nižší hodnota než v průměru předchozích pěti let) a stupeň krytí dovozu vývozem se snížil o 1,4 p. b. na stále ještě nadprůměrných 89,9 %.

Zatímco záporná bilance agrárního obchodu s EU 28, který tvoří převážnou část[3] celkového českého AZO, se v roce 2016 meziročně, po dvou letech zlepšování, zhoršila (o 4,1 mld. Kč na 6,8 mld. Kč), bilanční schodek AZOs třetími zeměmi, se po dvou letech prohlubování, zlepšil (o 1,3 mld. Kč na 14,4 mld. Kč). Vývoj bilance českého AZO od roku 2011 podle čtvrtletí ukazuje graf 1. Z něj je patrné, že schodek bilance s původními členy EU (EU 15) vykázal ve všech čtvrtletích roku 2016 meziročně horší hodnoty nežli v roce 2015, zatímco aktivní bilance obchodu s novými členy (EU 13) zaznamenala nevyrovnaný vývoj. Bilance AZO s třetími zeměmi byla v roce 2016 příznivější nežli v roce 2015 ve všech čtvrtletích a během roku se vyvíjela podobně.

Hlavními exportovanými položkami[4] z ČR byly v roce 2016 cigarety (již s 10% podílem), pšenice (6,0 %), řepkový olej[5] (5,6 %), pekařské zboží (5,0 %), přípravky používané k výživě zvířat (4,7 %), čokoláda a ostatní kakaové přípravky (4,4 %), potravinové přípravky[6], káva, nezahuštěné mléko a smetana (surové mléko[7] z toho tvořilo více než dvě třetiny), pivo, živý skot, limonády, cukrovinky (bez kakaa), sýry a tvaroh, cukr, semena řepky, slad, masné přípravky a konzervy, výtažky a koncentráty z kávy (vč. přípravků na jejich bázi), uzenky a salámy, řepkové pokrutiny, živá drůbež, zahuštěné mléko a smetana aječmen. Další komodity zaujímaly v českém agrárním vývozu již méně než 1% podíl.

Nejvíce importovaným zbožím do ČR byly v roce 2016 vepřové maso(6,5 %), čokoláda a ostatní kakaové přípravky (4,8 %), káva (4,0 %),pekařské zboží (4,0 %), sýry a tvaroh, cigarety, potravinové přípravky, přípravky používané k výživě zvířat, maso a droby drůbeže, řepkový olej, víno, limonády, lihoviny, banány, hovězí maso, sójové pokrutiny, citrusové plody, výtažky a koncentráty z kávy (vč. přípravků na jejich bázi), přípravky z mouky, krupice, škrobu nebo mléka, rajčata, konzervované ovoce a ořechy, cukrovinky (bez kakaa), ryby (čerstvé, chlazené nebo zmrazené) a omáčky, ochucovadla a hořčice.

V komoditním pohledu se meziročně v roce 2016 snížila především hodnota netto-vývozu řepkových semen (o 2,5 mld. Kč) a nezahuštěného mléka a smetany (o 1,3 mld. Kč), a to v obou případech hlavně do Německa. Vývoz mléka byl v roce 2016 poznamenán meziročně výrazně nižšími cenami, nicméně ve 4. čtvrtletí cena mléka, a prakticky všech hlavních vývozních mlékárenských výrobků s výjimkou kysaných, již rostla. Dále stojí za povšimnutí nárůst hodnoty pasivní bilance obecně u ovoce a masa (třebaže např. u drůbežího se její hodnota snížila). Naproti tomu ke zlepšení bilance došlo v obchodě s pekařským zbožím (změna dlouhodobě pasivní bilance na aktivní vlivem vyššího vývozu sušenek), cigaretami (nárůst aktiva o 1,3 mld. Kč) a dále s přípravky používanými k výživě zvířat (nárůst aktiva zejména v důsledku vyššího exportu výživy pro psy a kočky) a tabákem (pokles pasiva).

Agrární zboží exportovala ČR v roce 2016, stejně jako v předchozích letech, především na Slovensko (22,6 %), do Německa (18,3 %) a Polska(12,0 %), dále do Itálie (8,7 %), Rakouska (5,8 %) a Maďarska (4,8 %). V rámci třetích zemí zůstaly hlavními destinacemi Rusko (1,3 %), Turecko (0,7 %), Irák (0,6 %) a Švýcarsko (0,6 %), přičemž jejich podíl na hodnotě vývozu se s výjimkou Iráku meziročně nepatrně navýšil.

Agrární import do ČR směřoval tradičně zejména z Německa (20,8 %) a Polska (18,9 %), dále nově na třetím místě z Nizozemska (7,2 %) a na čtvrtém ze Slovenska (6,5 %), z Itálie (5,8 %) a ze Španělska(5,3 %). Z mimounijních zemí jsou hlavními dodavateli Čína (1,3 %), Brazílie (1,1 %), Turecko (1,1 %) a Spojené státy (1,0 %) s tím, že meziročně z nich v roce 2016 s výjimkou Číny hodnota dovozu poklesla.

K nejvýraznějšímu meziročnímu zhoršení bilance v teritoriálním pohledudošlo v roce 2016 v obchodě s Německem, kde schodek vzrostl o 4,1 mld. Kč (po roce se tak tato země vrátila na třetí místo v pořadí netto-dodavatelů za Polsko a Nizozemsko). Dále došlo ke změně bilančního aktiva na pasivum v obchodě s Francií (změna o 2,8 mld. Kč) a k poklesu aktiva v obchodě se Slovenskem (o 1,2 mld. Kč) a Rumunskem (o 1,1 mld. Kč). Naopak navýšení zaznamenala kladná bilance obchodu s Itálií (o 3,3 mld. Kč), Maďarskem (o 1,2 mld. Kč) a Bulharskem (o 1,2 mld. Kč) a ke zlepšení došlo také v obchodě s Polskem a Brazílií (v jejich případě se snížila záporná bilance o 1,9 mld. Kč a o 1,5 mld. Kč). Výše uvedené bilanční změny byly často určeny jen jednou komoditou (např. v případě Francie, Rumunska a Itálie cigaretami), přičemž to platí zejména pro obchodní výměnu se zeměmi, jejíž sortiment je užší (netýká se to např. Maďarska, kde se bilance meziročně změnila v důsledku vývoje u celé řady komodit).

Graf 1 – Vývoj bilance AZO ČR v roce 2011 až 2016 podle čtvrtletí (mld. Kč)

Pozn.: EU 15 – původní členové EU, EU 13 – noví členové EU (od 2004), TZ - třetí (mimounijní) země.

Zdroj: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, únor 2017, výpočet ÚZEI

Údaje o zahraničním obchodu za celý rok 2016 zveřejnil Český statistický úřad 7. února 2017 a jedná se o data předběžná. Údaje za předchozí roky jsou definitivní.

Podrobnější data o agrárním zahraničním obchodě za rok2016 naleznete v příloze.

[1] Vymezené kapitolami 1 až 24 celního sazebníku.

[2] Bez zahrnutí tabáku a tabákových výrobků se hodnota českého agrárního vývozu dokonce nepatrně snížila (o 1,2 %), zatímco v případě dovozu se navýšila (o 1,0 %).

[3] Podíl na straně vývozu dosahuje 92 % a na straně dovozu činí 85 % (uvažujeme-li dovoz dle zemí původu, nikoliv odeslání), přičemž v posledních letech se téměř neměnil.

[4] Řazeno dle hodnoty vývozu ve finančním vyjádření, a to na základě 4-místných, ale i podrobnějších kódů celní nomenklatury.

[5] Řepkový olej vymezený kódy HS 1514 11 a 19, tj. s nízkým obsahem kyseliny erukové.

[6] Potravinové přípravky jiné, v celním sazebníku pod kódem HS 2106.

[7] Surové mléko vymezeno přibližně položkou KN 0401 20 99 „mléko s obsahem tuku převyšující 3 % a nepřevyšující 6 % v balení nad 2 litry“.