Zaměřil se na informace uvedené v účetních závěrkách, finančních výkazech a závěrečných účtech těchto rozpočtových kapitol za rok 2014. Významné riziko podle kontrolorů představuje účtování o uplatňování plošných korekcí. Ty představují ve své podstatě postih za systémové chyby v operačním programu. Provádět korekce může členský stát sám nebo je uplatní Evropská komise. Ve svém důsledku tak peníze Evropská unie neproplatí a uhradit je musí stát ze svého rozpočtu. Dochází tím k zatížení státního rozpočtu o výdaje, u kterých počítal s jejich proplacením.
MŠMT jako řídicí orgán operačního programu „Vzdělávání pro konkurenceschopnost“ vyměřilo pro tento program korekce ve výši 1,2 miliardy korun. Tato částka není konečná. K vyčíslení korekce totiž dochází postupně, protože korekce dopadne i na budoucí výdaje. Výslednou částku nakonec zaplatí stát ze svého rozpočtu, místo aby byla proplacena z evropských fondů. U Ministerstva zemědělství vyměřování korekce aktuálně probíhá.
Důležité údaje o plošných korekcích se do závěrečných účtů rozpočtových kapitol nepromítají, protože závěrečné účty jsou založeny hlavně na údajích o pohybech peněz, a ne na údajích z účetních závěrek. Závěrečné účty neobsahují například ani informace o souvisejících pohledávkách a závazcích. NKÚ proto doporučuje, aby závěrečné účty kapitol obsahovaly mnohem více akruálních údajů vycházejících z účetnictví, a to včetně toho, kolik Českou republiku – po započtení korekcí a neuznatelných výdajů – skutečně stojí projekty dotované EU. Zvýšilo by to vypovídací schopnost závěrečných účtů.
Kontroloři poukázali i na další rizika, a to například u vykazování předběžných plateb přijímaných přímo ze zahraničí a u pohledávek z předfinancování.
NKÚ přitom oceňuje novelu účetní regulace v oblasti předfinancovaných transferů, která je účinná od letošního roku. Zásadní nejednoznačnost ustanovení v této oblasti se podařilo odstranit, a byl tak napraven stav, kvůli kterému se NKÚ od roku 2010 nemohl vyjadřovat ke spolehlivosti údajů uváděných v účetních závěrkách.
Údaje z účetnictví státních institucí mají sloužit mimo jiné Ministerstvu financí, Českému statistickému úřadu nebo centrální bance jako podklady pro odhady vládního dluhu či deficitu veřejných financí. „Jde o zásadní údaje, které vypovídají o tom, v jaké kondici země je. Pokud nejsou úplné, nemůže se vláda spolehnout na to, že se rozhoduje na základě relevantních údajů. A to už vůbec nemluvím o významu těchto informací pro finanční trhy,“ doplnil Miloslav Kala, prezident NKÚ.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
