Dům s číslem popisným 640 si nechal postavit Hans Passinger, jehož rodině patřil od roku 1875 takzvaný Kamenný mlýn v Olomouci na nynější třídě Svobody a mlýn ve Šternberku, který vlastnili už od druhé poloviny 18. století. Oba mlýny byly koncem 19. století přebudovány na parní.
Památková hodnota domu je především v zachované hmotě objektu, systému krovu, reprezentativní fasádě, která je nejbohatší ze všech původně navržených staveb, společné časti interiéru se zachovalými štuky, původní dlažbou včetně zábradlí a ve sklepních klenbách. Schodišťová hala zdobena světlými štuky, s plochými výstupky na zdech, profilovanými zrcadly, římsami a hladkými sloupovitými výstupky s ozdobnou hlavicí a spirálovitou patkou je zaklenuta neckovou klenbou. Dlažba na mezipodestách je tvořena trojbarevným patnácticentimetrovým čtvercovým florálním dekorem a schodiště je opatřeno dekorativním litinovým zábradlím, jehož první sloupek je prodloužen do výšky a tvoří dvouramenné osvětlení. Pozoruhodným, dnes již nepoužívaným prvkem zachovalého původního krovu je bedněný vyplechovaný žlab pro odvod dešťové vody, vedený prostorem půdy. V domě byly provedeny úpravy, které neznehodnocují objekt jako celek a mohou být pokládány za doklad vývoje obytné vily; v případě potřeby je možnost zpětného procesu. Dobře zachovalá neorokoková stavba nesoucí secesní prvky je hodnotným důkazem propojení historizujících směrů s tehdy moderními secesními trendy.
Jednotlivé vily navrhl přerovský rodák židovského původu Jakob Gartner (1861–1921), který se stal předním rakouským architektem a založil ve Vídni projekční kancelář. Stavební práce prováděl stavitel Johann Aulegk (1851–1919). Jde o projekty pro nejvýznamější podnikatele v různých historizujících stylech od gotiky přes renesanci až po rokoko. Každá stavba je jedinečná, ale v kontextu Vídeňské ulice tvoří směrem do parku jednotný celek a jsou v poměrně dobrém stavu.
Návrh podaný Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Olomouci na prohlášení pěti objektů jako souboru historizujících vil architekta Jakoba Gartnera za kulturní nemovitou památku nebyl ucelený. Vily Josepha Bermanna a Ignáce Briesse nebyly ministerstvem kultury prohlášeny kulturními památkami s odůvodněním minimální dochovanosti a autentičnosti interiérů a pozměnění hmoty budovy.
Samostanými kulturními památkami ve Vídeňské ulici se staly:
vila čp. 632, č. o. 2, postavená v roce 1895 ve stylu německé renesance pro Eduarda Hamburgera
vila čp. 633, č. o. 4, postavená v letech 1895–1896 ve stylu pozdní severské renesance pro Wilhelma Briesse
vila čp. 640, č. o. 12, postavená v roce 1898 v neorokokovém stylu pro Hanse Passingera
Zobrazení v mapě: http://gis.npu.cz/tms/npu_uz/index.php?client_type=map_resize&Project=TMS_NPU_UZIDENT&interface=tmv&Values=2356165&Theme=pagis&Field=IDOB_PG&Command=SelByFld&MinScale=2000&Zoom=ToExtent&client_lang=cz_win&strange_opener=1
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
