Pietní vzpomínka, během které členové ázerbájdžánské komunity uctili památku obyvatel města Chodžaly

26.02.2021 16:21

V únoru 1992 v městečku Chodžaly, které jako jediné v Náhorně-Karabašském regionu Ázerbájdžánu mělo letiště (dnes také známo jako „Stěpanakertské letiště“), došlo k bezprecedentnímu masakru ázerbájdžánského obyvatelstva. V noci z 25. na 26. února roku 1992 provedly arménské ozbrojené síly za asistence ruského 366. motostřeleckého pluku útok na Chodžaly. Během noci byli těmi nejohavnějšími způsoby zavražděni nevinní obyvatelé města. Výsledkem masakru bylo 613 obětí, včetně 106 žen, 63 dětí a 70 seniorů. 1275 obyvatel bylo zajato, osud 150 osob zůstává dodnes neznámý. V průběhu tragédie bylo 487 obyvatel Chodžaly těžce zmrzačeno, 8 rodin zcela vyhlazeno. 26 dětí přišlo o oba rodiče a 130 dětí o jednoho z rodičů.

Pietní vzpomínka, během které členové ázerbájdžánské komunity uctili památku obyvatel města Chodžaly
Foto: Ázerbájdžánská komunita v ČR
Popisek: Ázerbájdžánská komunita v ČR na Malostranském náměstí uspořádala pietní vzpomínku, během které členové komunity uctili památku obyvatel ázerbájdžánského města Chodžaly.

Město Chodžaly bylo vybráno jako další cíl v okupaci ázerbájdžánského území, tento útok měl vyvolat paniku a strach u Ázerbájdžánců a samotná brutalita masakru připravovala půdu pro následné masivní etnické čistění tohoto území. Výsledkem byla okupace pětiny území Ázerbájdžánu, kvůli které se přibližně každý sedmý člověk v zemi stal vnitřně vysídlenou osobou (IDP).

Arménští představitelé dlouhodobě popírají svou odpovědnost za zločiny spáchané na obyvatelích Chodžaly bez ohledu na to, že jsou tyto zločiny zdokumentované četnými nezávislými zdroji a očitými svědky. Právě na základě existujících důkazů z nezávislých zdrojů zveřejnil Evropský soud pro lidská práva následující výrok: „… v době dobytí  Chodžaly v noci z 25. na 26. února 1992 byly stovky civilistů ázerbájdžánského etnického původu během pokusu o útěk zabity, zraněny nebo zajaty arménskými bojovníky útočícími na město.“ Soud klasifikoval zvěrstva spáchaná v Chodžaly jako „činy zvláštní závažnosti srovnatelné s válečnými zločiny a zločiny proti lidskosti.“ (Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 22. dubna 2010, bod 87)

Loni během 44denní války osvobodil Ázerbájdžán své mezinárodně uznané území od arménské okupace. Bohužel ani během tohoto konfliktu Arménie neopustila svou strategii teroru vůči civilistům. Ázerbájdžánská velkoměsta Barda, Gandža a Mingečevir ležící daleko od zóny konfliktu se staly cíleným terčem raketových útoků arménských ozbrojených sil. Ty útočily pomocí mezinárodně zakázané kazetové munice a taktických balistických střel jako Scud. V důsledku toho bylo na ázerbájdžánské straně zabito 101 nevinných civilistů, včetně 27 žen a 12 dětí, a 423 lidí bylo zraněno. Tato skutečnost se odrazila i ve zprávách humanitárních organizací Amnesty International a Human Rights Watch.

Jako Ázerbájdžánci žijící v České republice chceme při příležitosti 29. výročí této tragédie vyjádřit upřímné poděkovaní Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, která jakožto jedna z prvních ve světě odsoudila tento ohavný čin. Jsme pevně přesvědčeni, že by mezinárodní společenství nemělo nechávat pachatele těchto zvěrstev bez trestu. Věříme, že jednou budou i viníci masakru v Chodžaly stát před soudem stejně jako kdysi stáli pachatelé genocidy ve Srebrenici.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Lesy ČR postavily nádrž na úpatí nejvyššího vrcholu Jizerských hor

22:03 Lesy ČR postavily nádrž na úpatí nejvyššího vrcholu Jizerských hor

Stavbu retenční nádrže Perlík za 7,8 milionu korun dokončily Lesy České republiky na úpatí Smrku, ne…