První z konferencí bude mít přímý vliv na kosmické projekty, do kterých se díky podpoře CSO ve stále větší míře úspěšně zapojují i česká pracoviště, druhá každoročně umožňuje prezentovat jejich výsledky.
V pořadí již 63. Mezinárodní astronautický kongres, který bude zahájen 1. října, je nejvýznamnější událostí světové kosmonautiky. CSO účastníkům kongresové výstavy představí výsledky kosmických aktivit s českou účastí. Pro jednotlivá pracoviště představuje kongres možnost navázat spolupráci s jejich protějšky z celého světa. Setkání rady ministrů, které proběhne ve dnech 20. – 21. listopadu, je naproti tomu klíčovou událostí pro členské státy Evropské kosmické agentury (ESA), mezi které Česká republika patří od roku 2008. Při svém vstupu se kromě povinného příspěvku zavázala i k zapojení do celkem deseti volitelných programů, na které vyčlenila 22,9 milionu euro.
CSO: Česká republika by měla usilovat o prohloubení spolupráce v rámci ESA
CSO proto připravila a v červenci tohoto roku publikovala analýzu „Návrh účasti ČR v ESA“, která byla vládě nabídnuta jako podklad pro jednání v rámci setkání rady ministrů členských států ESA a která mapuje čtyřleté vstupní období působení České republiky v ESA. Na základě výsledků studie lze říci, že česká pracoviště v této vstupní fázi uspěla, a CSO s ohledem na dosažené výsledky doporučuje podporu českého zapojení do kosmických aktivit ve volitelných programech pro další čtyřleté období zdvojnásobit.
„Při vstupu do ESA pomohly českým pracovištím především dříve získané zkušenosti. Spolupráce s ESA formálně začala již v roce 1996 a cennou zkušenost přinesl i program evropských spolupracujících zemí, který probíhal v letech 2004 až 2008,“ říká Jan Kolář, ředitel České kosmické kanceláře a spoluautor studie. „To vše přispělo k tomu, že Česká republika prošla uplynulým vstupním obdobím s výsledkem, který předčil očekávání evropské odborné komunity i vedení ESA,“ dodává Kolář.
Z deseti volitelných programů ESA, do kterých se česká pracoviště měla možnost zapojit, bylo nejvíce prostředků investováno do programu pokročilého výzkumu telekomunikačních systémů, obecného podpůrného technologického programu, programu rozvoje vědeckých experimentů, programu pro vědy o životě a fyzikální vědy a rámcového programu pozorování Země. Český závazek v těchto programech činí 15,7 milionu eur, což představuje 69 % z celkového množství prostředků, jež byly pro volitelné programy vyčleněny. Historickým úspěchem je zapojení několika českých podniků a univerzitních pracovišť do programu přípravy budoucích nosných raket a do programu přípravy prostředků pro pilotovaný průzkum sluneční soustavy, konkrétně do studie měsíčního přistávacího modulu.
CSO pokračovala v dlouhodobé podpoře studentských kosmických projektů v Česku i zahraničí
Stejně jako v minulých letech, i tomto v roce CSO podpořila řadu českých studentů při jejich zahraničních studijních cestách a stážích nebo při účasti na soutěžích, letních školách či odborných konferencích. Nejednalo se pouze o materiální podporu, ale i o asistenci při zajištění účasti, ubytování či dopravy.
Odborných letních škol se letos s podporou CSO zúčastnily studentky doktorandského studia z Univerzity Karlovy Jana Slačíková a Jana Součková a Petra Píšová z ČVUT v Praze. Na odbornou konferenci zaměřenou na stavbu malých studentských nanosatelitů se podíval student Fakulty elektrotechnické pražské ČVUT Jan Papay. Ondřej Borovec z gymnázia ve Vysokém Mýtě byl vyslán na mezinárodní studentskou vědeckou soutěž I-SWEEEP 2012 v Houstonu v USA, kde získal zlatou medaili za svoji práci v oblasti termomateriálů. Česká kosmická kancelář podpořila i devátý ročník mezinárodní studentské vědomostní soutěže „Expedice Mars – poznej vesmír“, kterou spolupořádá a v jejímž rámci hledá mladé české zájemce o kosmonautiku a možná i budoucí české kosmonauty. Družstvo středoškolských studentů z SPŠE Ječná v Praze se s podporou CSO zúčastnilo druhé celoevropské soutěže v návrzích, stavbě a vypouštění malých experimentálních studentských minisatelitů CanSAT, která se uskutečnila na raketové základně Andøya Rocket Range v Norsku.
Dosud posledním experimentem, na kterém se CSO podílela, byl projekt českých postgraduálních studentů Masarykovy univerzity v Brně Jiřího Šperky a Pavla Součka. Ti na velké experimentální centrifuze v Evropském kosmickém výzkumném a technologickém centru (ESTEC) v Nizozemsku zkoumali vliv hypergravitace na chování klouzavého obloukového výboje a testovali i přípravu materiálů výjimečných vlastností při přetížení až 20 G.
Česká kosmická kancelář, o.p.s., je neziskovou společností, která působí od roku 2003 jako poradenské centrum v oblasti kosmických projektů. Usiluje o co nejširší a nejefektivnější zapojení českých výzkumných a vývojových pracovišť, především do evropských kosmických programů. Dlouhodobě působila jako administrativní organizace pro koordinaci kosmických aktivit v České republice a byla kontaktní organizací pro spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou a jinými mezinárodními kosmickými organizacemi. Kancelář zastupuje Českou republiku v odborných orgánech EU a v Mezinárodní astronautické federaci (IAF). Internetové stránky: www.czechspace.cz
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
