Ministr Jan Chvojka podpořil snahy Nejvyššího soudu o to, aby se tato vrcholná soudní instituce stala připomínkovým místem, s jehož návrhy je potřeba se při legislativních procesech povinně vypořádat. V současné době jsou veškeré připomínky Nejvyššího soudu k novelám zákonů stavěny na nižší úroveň, než například připomínky jednotlivých ministerstev a předkladatelé zákonů nebo vláda na ně proto nemusejí ani reagovat.
„S rozsahem vymezení je Nejvyšší soud spokojen, chce se ale posunout mezi připomínková místa s povinným vypořádáním a získat také možnost podávat takzvané zásadní připomínky,“ vysvětlil předseda Pavel Šámal, že Nejvyššímu soudu nejde o to, aby připomínkoval další legislativní normy, které nesouvisí s jeho kompetencemi, ale aby v legislativním procesu, jenž přímo souvisí s činností soudů nebo s procesními pravidly, jimiž se soudy řídí, měly připomínky soudců opravdovou váhu a někdo se jimi vždy relevantně zabýval.
S tím se ztotožnil také ministr Jan Chvojka, když prohlásil: "Já se pokusím nějakým způsobem přispět k tomu, aby Nejvyšší soud a dále Ústavní soud, Nejvyšší správní soud a Nejvyšší státní zastupitelství měly status toho, kdo může dávat připomínky a rozpory, já si myslím, že by to bylo vhodné.“
Ministr Jan Chvojka při návštěvě Nejvyššího soudu opět podpořil vznik samosprávného orgánu justice, Nejvyšší rady soudnictví. V té souvislosti uvedl, že v nynějším volebním období se doslova promarnila šance, aby nezávislá soudcovská samospráva vznikla. Spolu s předsedou Nejvyššího soudu pak řešili, zda je nutností samosprávný orgán justice začlenit do ústavy či nikoli. Shodli se přitom, že by to bylo vhodné.
Předseda Nejvyššího soudu a ministr pro lidská práva spolu také diskutovali o aktuálních změnách zákona o soudních znalcích nebo o procesu přípravy nového občanského soudního řádu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
