Průzkum HK ČR: Devizové intervence mají negativní dopad na téměř polovinu českých MSP

16.03.2014 10:15

Česká národní banka se v listopadu minulého roku rozhodla začít intervenovat na devizovém trhu tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 CZK/EUR. Stalo se tak poprvé od roku 2002.

Průzkum HK ČR: Devizové intervence mají negativní dopad na téměř polovinu českých MSP
Foto: Archiv
Popisek: Hospodářská komora - logo

Koruna okamžitě reagovala pádem na své čtyřleté minimum. Hospodářská komora České republiky (HK ČR) ve svém aktuálním průzkumu přináší hodnocení tohoto opatření z pohledu českých firem, a to s časovým odstupem několika měsíců tak, aby hodnocení dopadů ze strany podnikatelů bylo co nejobjektivnější.

Celkem 42 % respondentů průzkumu HK ČR z řad velkých, středních i malých firem hodnotí devizové intervence negativně a jedním dechem uvádí, že jejich podnikání poškodí. Až 16 % českých firem je však považuje za dobré rozhodnutí, 34 % dotazovaných podniků uvedlo, že intervence na jejich podnikání žádný vliv mít nebudou.

Malé a střední podniky (MSP) jsou na tom podstatně hůře. Téměř polovina z nich, tedy 44 %, vnímá intervence negativně a vyjadřuje obavu nad budoucím vývojem jejich podnikání. U velkých podniků HK ČR mapuje negativní dopad intervencí na 28 % z nich.

Takové jsou stěžejní závěry průzkumu mapujícího dopad devizových intervencí na české podnikání, který HK ČR realizovala v únoru letošního roku. V průzkumu odpovědělo celkem 580 respondentů z řad členů HK ČR, tedy velkých, ale i malých a středních firem, a to včetně živnostníků.

Na to, jak české firmy vnímají rozhodnutí ČNB intervenovat, má vliv nejen velikost dotazované firmy, ale i obor podnikání společně s exportním zaměřením.

Co se týče rozdělení podle oborů podnikání, pozitivní hodnocení převládá u výrobních podniků, neboť intervence hodnotí pozitivně 39 % z nich. Naopak u stavebních podniků hodnotí intervence pozitivně 6 % podniků, a v oblasti služeb pouze 5 % podniků. Negativní hodnocení intervencí převládá u stavebních podniků (46 %) a u podniků v oblasti služeb (49 %).

Markantní jsou pak názorové rozdíly na intervence mezi podniky, které se zaměřují na export či import. Z podniků, které nemají žádný podíl exportu, hodnotí intervence kladně pouze 2 % z nich, naopak negativně 47 % z nich. Řada podniků, které neexportují, ale na intervence nemá vyhraněný názor, 38 % z nich hodnotí intervence neutrálně a 13 % z nich nemá názor. U podniků s nadpolovičním exportem zboží a služeb hodnotí intervence pozitivně více jak polovina podniků, tedy 59 %, negativně pak 16 % z nich.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: komora.cz

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Lesy ČR postavily nádrž na úpatí nejvyššího vrcholu Jizerských hor

22:03 Lesy ČR postavily nádrž na úpatí nejvyššího vrcholu Jizerských hor

Stavbu retenční nádrže Perlík za 7,8 milionu korun dokončily Lesy České republiky na úpatí Smrku, ne…