Ředitelství vodních cest: Zvyšování plavebních hloubek na Vltavě vstoupilo do další fáze

10.07.2019 10:51

Speciální stavební stroje již od ledna v Praze prohlubují koryto Vltavy, aby bylo možné na lodě nakládat těžší náklady. Projekt je součástí komplexního zvýšení plavebních parametrů Vltavské vodní cesty z Mělníka do Prahy.

Ředitelství vodních cest: Zvyšování plavebních hloubek na Vltavě vstoupilo do další fáze
Foto: Ředitelství vodních cest ČR
Popisek: Ředitelství vodních cest ČR

Přeprava nákladů po vodních cestách je v Evropě pokládána za jeden z nejekologičtějších způsobů a projekty řešící zlepšování dopravní infrastruktury pro vodní dopravu jsou pravidelně podporovány z fondů Evropské unie.

„Stavba je zaměřena na zvýšení ponorů na Vltavské vodní cestě, tedy na podporu nákladní vodní dopravy na Vltavě, aby opět tak jako v minulosti podporovala ekonomický rozvoj České republiky,“ uvedl Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR. „S ponorem zvýšeným ze současných 1,80 m na 2,20 m loď uveze při stejných nákladech o 30 % více nákladu. Je to cesta, jak dostat část těžké kamionové dopravy ze silnic na lodě a snížit zatížení historických center měst těžkými auty s odpadem a stavebním materiálem. Otevírá se tak prostor pro rozsáhlé využití nákladní vodní dopravy v projektech citylogistiky tak, jak je tomu v ostatních velkých evropských městech. Tyto projekty významně přispívají ke snížení emisního zatížení měst“ dodal.

Nyní se stavba dostává do fáze, kdy budou sedimenty odstraňované v archeologicky významné lokalitě u Karlova mostu. Stavbaři tak musí postupovat s největší opatrností a za stálého dozoru památkářů a archeologů. Sací bagry a potápěči budou v příštích dnech k vidění střídavě pod druhým a třetím mostním obloukem, kde budou odkrývat pozůstatky dřívější stavební činnosti.

„V rámci záchranného archeologického výzkumu probíhajícího od sklonku roku 2018 na stavbě "Zvýšení ponorů na vltavské vodní cestě" pod vedením oprávněné společnosti ARCHAIA z.ú., byly v trase stavebního záměru zjištěny pozůstatky dřevěných a zděných konstrukcí, které můžeme bezpečně spojit jak s pozůstatky románského Juditina mostu z 2. poloviny 12. století, tak patrně s dalšími stavebními aktivitami, které se k mostním konstrukcím vázaly (stavba staršího mostu, výstavba a konstrukce Juditina mostu, konstrukce mostního provizoria, mladší opravy Karlova mostu). Pozůstatky konstrukcí byly identifikovány prostřednictvím průzkumných ponorů potápěčů, pomocí podvodního dronu i speciálního sonaru. V současné době probíhá za nepřetržitého dohledu archeologů odsávání naplaveného materiálu v okolí zachycených konstrukcí.“ řekl k situaci u Karlova mostu ředitel společnosti PhDr. Petr Juřina, Ph.D.

Stavbu Zvýšení ponorů na Vltavské vodní cestě – říční část, realizují dodavatelé Labská, strojní a stavební společnost s.r.o., ATH STAV, s.r.o., HYDROSERVIS CZ s.r.o. a Evropská vodní doprava – Sped, s.r.o., jako „Společnost Zvýšení ponorů na Vltavské vodní cestě“ se stavebními náklady 127 mil. Kč bez DPH a práce budou dokončeny do konce roku 2019. Stavba je financována z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury.

Na 43 km vodní cesty z Mělníka do přístavu Praha – Radotín v místech, kde dnes není k dispozici plavební hloubka 2,50 m, bude koryto na tuto hloubku prohloubeno. Práce budou probíhat ve zdržích všech jezů, a to vždy jen v dílčích úsecích, kde je dnes nižší hloubka. Vytěženo bude celkově asi 130 tis. m3 materiálu, z toho nejvíce 43 tis. m3 ve zdrži zdymadla Klecany (plavební komora Roztoky).

Projekt zvýšení parametrů Vltavy z Mělníka do Prahy včetně rekonstrukce 10 mostů, modernizace rejd plavební komory Praha – Štvanice a dalších úprav na ponor 2,20 m s celkovými náklady kolem 2 mld. Kč bude dokončen v roce 2021 a kromě financování Státním fondem dopravní infrastruktury je podpořen i prostředky z fondu CEF Evropské unie.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

BESIP: Skrytá měření odhalila další rizikové místo v Libereckém kraji

7:14 BESIP: Skrytá měření odhalila další rizikové místo v Libereckém kraji

V Hajništi překračuje maximální povolenou rychlost v obci skoro 90 procent motoristů. Výjimkou nebyl…