Rosatom: První blok Běloruské JE dosáhl minimálního kontrolovaného výkonu

13.10.2020 22:11

11. října 2020 dosáhl první blok Běloruské jaderné elektrárny poprvé minimálního kontrolovaného výkonu. Znamená to, že se v aktivní zóně bloku, který v Bělorusku staví ruská korporace pro atomovou energii Rosatom, rozběhla řízená řetězová štěpná reakce.

Rosatom: První blok Běloruské JE dosáhl minimálního kontrolovaného výkonu
Foto: red
Popisek: Rosatom

Dosažení minimálního kontrolovaného výkonu (odpovídá to méně než 1 % nominálního výkonu) otevírá dveře k závěrečným zkouškám, které se provádějí během etapy fyzikálního spouštění. Pracovníci elektrárny a dodavatele technologie provedou řadu měření a prověří to, že fyzikální charakteristiky aktivní zóny reaktoru odpovídají hodnotám stanoveným projektem.

Celkově nyní proběhne přes 50 testů, které zpřesní neutronové a fyzikální parametry aktivní zóny, které byly získány pomocí výpočtů, a také potvrdí spolehlivost systémů ochrany reaktoru a všech systémů kontroly a řízení a jaderné bezpečnosti primárního okruhu.

Závěry z provedených zkoušek budou předány běloruskému jadernému dozoru, který na jejich základě vydá povolení k energetickému spouštění bloku. Tato fáze potom přinese postupné zvyšování výkonu bloku.

Do Běloruské jaderné elektrárny směřovala produkce řady českých firem, ať už jde o armatury, čerpadla, potrubí, elektropohony, nebo laboratorní vybavení. Je to podobné jako i v případě dalších bloků VVER-1200. Například v jaderných elektrárnách Leningradská II, Novovoroněžská II a Ostrověcká je možné najít armatury od společností ARAKO, Armatury Group, I.B.C. Praha, L D M, Modřany Power, Mostro, MPower Engineering a MSA, potrubí od Lavimont Brno, čerpadla od Sigma Group, kabely a kabelové, průchodky od Kabelovny Kabex, servopohony od ZPA Pečky a další produkci vyrobenou v Česku. Celkem jde o zboží v hodnotě přes 2 miliardy korun.

Běloruská jaderná elektrárna má dva bloky VVER-1200 o celkovém výkonu 2400 MWe a staví se poblíž města Ostrovec. Pro první jadernou elektrárnu v Bělorusku byl vybrán ruský projekt generace III+, který plně odpovídá mezinárodním normám a doporučením v oblasti bezpečnosti přijatým mezinárodními organizacemi, jako je například Mezinárodní agentura pro atomovou energii.

První blok Běloruské jaderné elektrárny se stal prvním blokem generace III+, který Rosatom staví v zahraničí. V současnosti jsou tři analogické bloky úspěšně provozovány v Rusku: dva v Novovoroněžské a dva v Leningradské jaderné elektrárně. Čtvrtý blok v Rusku dosáhl minimálního kontrolovaného výkonu v srpnu 2020. Tuto technologii si pro výstavbu nových bloků vybraly také země jako Finsko, Maďarsko, Turecko a Bangladéš.

Ruská Státní korporace pro atomovou energii Rosatom spojuje více než 340 podniků, ve kterých pracuje přibližně 262 tisíc lidí. Strukturu korporace tvoří čtyři vědeckovýzkumné a průmyslové komplexy, podniky jaderného palivového cyklu, objekty jaderné energetiky a flotila jaderných ledoborců, která je jediná svého druhu na světě. Rosatom je jediná korporace na světě, jejíž součástí jsou podniky kompletního jaderného cyklu - od těžby, zpracování a obohacování uranu přes projektování a výstavbu jaderných elektráren, výrobu paliva až po vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivními odpady a použitým jaderným palivem včetně jeho přepracování.
Rosatom je vlastníkem a provozovatelem všech deseti jaderných elektráren na území Ruské federace, v nichž pracuje 37 bloků produkujících přes 18 % veškeré elektřiny vyrobené v Rusku. Mezi tyto reaktory patří i rychlý, sodíkem chlazený reaktor BN-800, který je nejvýkonnějším průmyslovým reaktorem tohoto typu na světě. V Ruské federaci Rosatom staví 6 bloků včetně projektů VVER-1200, které jsou prvním zástupcem generace III+ v provozu. Realizuje také projekt plovoucí jaderné elektrárny Akademik Lomonosov.
Na světovém trhu s jadernými technologiemi Rosatom zaujímá přední pozici. Desetileté portfolio exportních zakázek Rosatomu přesahovalo na konci roku 2017 hodnotu 133 miliard amerických dolarů a patří do něj 36 bloků jaderných elektráren ve 12 zemích světa.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vězeňská služba: Pietní vzpomínka k výročí Pražského povstání

20:48 Vězeňská služba: Pietní vzpomínka k výročí Pražského povstání

V rámci oslav výročí Pražského povstání se dnes konal vzpomínkový pietní akt na místě bývalého nacis…