Většina z nás si klade otázku, jak je možné, že se zahraniční prodejci nestydí prodávat v tuzemsku tak nekvalitní, leckdy až zdravotně závadné potraviny. Je to možné a až dosud dokonce tolerované. Jednou z příčin může být nízké sebevědomí Čechů, kteří stále nehájí svá práva tak, jak by měli.
Častým argumentem velkých řetězců bývá, že by i prodávaly kvalitnější potraviny, ale že po nich není dostatečná poptávka, nebo že kupní síla obyvatelstva je velmi nízká. Všechny tyto argumenty jsou však jen velmi chabá výmluva! Složení většiny potravin je napsáno – často záměrně – téměř nečitelným písmem. A i v tomto „drobnopisu“ se navíc vše skrývá za nesrozumitelnými zkratkami nebo zavádějícími pojmy. Tahle praxe je běžná pro všechny potraviny. Proto ty nekvalitní však zvláště.
Stručným návodem, jak se vyhnout nekvalitním potravinám, může být nákup převážně těch, které byly vyrobeny v České republice. Je sice pravda, že v rámci Evropské unie platí pro všechny členské státy stejné normy – tedy alespoň teoreticky –, praxe je ale často docela jiná.
Snad vinou české byrokracie či kvůli vyšším nárokům ze strany EU jsou naši zemědělci, zpracovatelé i další podniky kontrolovány více, než je běžná praxe v jiných zemích. Tento fakt, nepříjemný pro výrobce, však může být dobrou zprávou pro nás, koncové zákazníky.
České potraviny si pro svoji kvalitu získávají stále větší oblibu a poptávka po nich dlouhodobě stoupá. Snad je to proto, že se českému masu vyhla řada afér, jako byl německý dioxinový skandál nebo aféra s polským vepřovým, kdy byla do masa z masokombinátu přidávána část z kafilerií.
V tomto krátkém výčtu se objevuje výhradně maso a masné výrobky ze zahraničí. Našim potravinám se podobné skandály a aféry již dlouhodobě vyhýbají – a není to náhoda. Naučme se tedy vyhledávat tuzemské produkty. Pozorné čtení etiket je v tomto případě bohužel nevyhnutelné. Viditelný symbol, jako je známé CZ v oválu, totiž nemusí nutně označovat produkt pocházející z ČR. Znamená pouze to, že poslední operace s tímto výrobkem (například porcování
nebo balení) byla provedena v tuzemsku. Vodítkem pro nákup může být značka Klasa nebo Česká potravina – garantováno Potravinářskou komorou. Paradox je, že se prakticky všichni, kdo se u nás účastní výroby potravin, snaží, aby byly produkty značeny zemí původu surovin. Jediný, kdo se staví proti tomu, jsou maloobchodní řetězce. A tak se zatím vše pouze diskutuje v politických kuloárech a spotřebitel si musí poradit, jak nejlépe umí.
Nenechme se tedy opíjet rohlíkem a vyžadujme tuzemské potraviny, které jsou objektivně nejen kvalitnější, ale často buď cenově srovnatelné, nebo dokonce levnější než zahraniční produkty. Ukažme, že jsme jednotný stát a rovnocenný partner EU a vyžadujme po obchodních sítích kvalitní tuzemské potraviny.
Jednou z cest je opakované poptávání českého zboží přímo v obchodech. Využijme i e-mailovou či jinou dostupnou komunikaci. Chybí-li vám v oblíbeném supermarketu konkrétní výrobek, opět se neostýchejte kontaktovat prodejce přímým dotazem. Poté je jen otázka času, kdy se budou obchodníci přizpůsobovat zákazníkům, a ne naopak. České přísloví říká: Líná pusa, holé neštěstí. Pokud jde o vlastní zdraví, platí to dvojnásob. Je proto načase onu „pusu“ otevřít, jasně říci, co chceme, a nenechat se odbýt lacinými výmluvami.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
