„Skupinové dobrovolnické dny pořádáme po regionech,“ říká Simona Kaňoková specialista společenské zodpovědnosti a vysvětluje: „Začali jsme v dubnu v Jihočeském kraji, následoval Královéhradecký a Pardubický kraj, Plzeňský a Karlovarský a nyní severní Morava, v červnu budeme pomáhat v Praze. Mimo skupinových dní máme také individuální dobrovolnické dny a letos také mimořádné dobrovolnické dny na pomoc postiženým povodněmi. Ty jsme organizovali narychlo, pomoci bylo třeba rychle. Za to patří našim lidem velký dík.“

 

Na Moravě tak zaměstnanci přemisťovali elektrické ohradníky, natírali lavičky a altánky v Pomněnce v Šumperku, pomáhali při přípravě akcí v Armádě spásy v Havířově a v Ostravě nebo zkrášlovali a opravovali budovy a jejich okolí v Charitě Opava – Dům sv. Cyrila a Metoděje pro zrakově postižené.

 

Projekt Čas pro dobrou věc funguje ve Skupině ČEZ šestým rokem. Jeho cílem je vyjít vstříc všem zaměstnancům, kteří chtějí osobně pomoci někomu ve svém okolí. V roli firemního dobrovolníka se mohou buď sami, nebo v kolektivu angažovat tam, kde to považují za správné a prospěšné. Každý rok pomáhají ve více než v 50 organizacích. Za celou dobu trvání projektu pomáhalo přes 2 000 dobrovolníků.

 

Otázky pro Simonu Bulawovou, personalistku specialistku ČEZ Korporátní služby 

 

Dobrovolnického dne se účastníte pravidelně. Letos jste pomáhala v Charitě Opava, tady jste byla poprvé? 

 

Ano, snažím se to každý rok střídat, abych poznala něco nového. Ale ono je ve finále jedno, kde pomáháte. Důležitý je samotný pocit, že je člověk užitečný a že dělá dobrou věc. Konkrétně v opavské Charitě, kde se starají o zrakově postižené, si uvědomíte, že i přes některé špatné chvilky ve svém životě, jste hrozně bohatí, a začnete si více vážit svého zdraví. 

 

Mohla byste popsat, co vám za vaši dobrovolnickou praxi nejvíce utkvělo v paměti?

 

To byla asi návštěva Dětského domova na Vizině. Když slyšíte příběhy dětí, které jsou šikovné a nadané, ale jejich rodiče je nepřijdou podpořit ani na různá vystoupení nebo soutěže, i když to nejprve slíbí, tak je to opravdu smutné. Pro mě jako pro matku je tato lhostejnost rodičů v podstatě nepochopitelná. 

 

Jaroslav Jurča, mluvčí Skupiny ČEZ pro střední a severní Moravu