Karcinom prostaty patří k nejčastějším nádorovým onemocněním mužů. V České republice je po rakovině kůže dokonce druhým nejvíce se vyskytujícím karcinomem. Za posledních 20 let se počet mužů s tímto typem nádoru ztrojnásobil, na odhalení nemoci má zásadní podíl především lepší diagnostika.

Pozitivním trendem je, že díky většímu záchytu rakoviny prostaty se významně snížil počet úmrtí, a naopak zvýšila šance na prodloužení života nemocných i o několik let.2 Rostoucí počty mužů s karcinomem prostaty vykazují i statistiky Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR). „Počet našich klientů, kteří se léčí s karcinomem prostaty, je rok od roku vyšší. V loňském roce jsme evidovali 3295 nemocných. Za pouhý rok jejich počet vzrostl o 146,“ říká tisková mluvčí pojišťovny Hana Kadečková.  A s větším počtem pacientů se pochopitelně zvyšují i náklady na léčbu. ZP MV ČR na ni v loňskem roce vydala přes 186 milionů korun, o 17 milionů více než před rokem. „Léčba jednoho pacienta s rakovinou prostaty stojí ročně v průměru 56 500 korun,“ doplňuje Hana Kadečková. 

PSA – průlom v diagnostice nemoci

Vyššímu záchytu pacientů pomáhá především lepší diagnostika nemoci. Jejím základem je vyšetření prostaty přes konečník a odběr krve na ukazatel aktivity prostaty, tzv. prostatický specifický antigen (PSA). Jeho hodnota dokáže určit, zda má daný muž vyšší riziko vzniku rakoviny prostaty. Právě toto vyšetření znamenalo v 90. letech minulého století velký průlom v diagnostice, dnes je díky němu zjištěno přes 70 % nádorů. Vyšetření pomocí PSA dokáže karcinom prostaty odhalit o deset i více let dříve, než se projeví, a léčbu tak zahájit včas. Pojištěnci ZP MV ČR starší 19 let mohou na toto vyšetření čerpat příspěvek z Fondu prevence do výše 500 Kč.

Listopad – měsíc prevence rakoviny prostaty

Nádory prostaty vznikají spontánně a doposud není znám jasný rizikový faktor. Obecně se soudí, že na rozvoj může mít vliv životní prostředí, kouření, špatná strava s vyšším příjmem masa a živočišných tuků, nedostatek zeleniny, ovoce a vitamínu D. Pouze 10 % případů vzniká na dědičném základu. V případě, že má muž přímého příbuzného s tímto karcinomem, čelí 2x většímu riziku, že onemocní také. Vliv na vznik nemoci má i vyšší věk. Rakovina prostaty nejčastěji postihuje muže ve věku 65 až 79 let, objevit se ale může i u čtyřicátníka.

Nádor se vyvíjí několik let zcela bez příznaků, později se projevuje hlavně potížemi při močení. Pokud se neléčí, může metastázovat do dalších orgánů, nejčastěji lymfatických uzlin a kostí.2 Na rakovinu prostaty a její včasnou prevenci upozorňuje i celosvětová kampaň s názvem Movember, která probíhá každoročně v listopadu.