ADHD trápí i dospělé...

Psychická porucha ADHD (z anglického Attention Deficit Hyperactivity Disorder, česky –porucha pozornosti s hyperaktivou) bývala tradičně považována za dětskou psychickou poruchu. ADHD patří mezi nejčastější dětské duševní poruchy, s kterými se setkávají rodiče, učitelé, psychologové i dětští psychiatři. Jde o tzv. neurovývojovou poruchu, tedy poruchu vyzrávání a funkce mozku.

Výskyt ADHD u dospělých (rovnoměrně u mužů i žen) je napříč zeměmi i kontinenty přibližně zhruba 1% až 4%, s průměrem podle Světové zdravotnické organizace (WHO) 3,4 %. Povědomí o této poruše mezi laickou a odbornou veřejností je však dosud velmi malé, a proto si naprostá většina lidí trpících touto poruchou neuvědomuje, že trpí konkrétní a léčitelnou poruchou a nevyhledává odbornou pomoc. I když však pomoc vyhledají, tak ve velké většině případů není tato porucha odborníkem rozpoznána a patřičně léčena.

Léčba možná i dostupná
Dobrou zprávou pro nemocné je skutečnost, že jde o léčitelné onemocnění. Terapie ADHD má být komplexní, kombinující biologické i psychologické a sociální přístupy.

Prvním krokem k úspěšnému zvládnutí ADHD je akceptace, že člověk touto poruchou trpí. Člověk s ADHD byl totiž často již od dětství obviňován, že zlobí, že je neschopný anebo že nemá dostatek schopností a vůle řešit svůj život. Informaceo příznacích a projevech ADHD mu pomohou porozumět svému chování a problémům a zmírní pocity viny. Tyto informace pomohou nejen pacientovi, ale i jeho blízkým, a mohou být u mírnější poruchy jako léčba zcela dostačující.

Jaké jsou nejčastější projevy ADHD u dospělých?

Základními příznaky ADHD jsou 3 tzv. jádrové příznaky:
- Nepozornost
- Hyperaktivita
- Impulzivita
Dalšími problémy, které jsou s ADHD velmi často spojené, jsou:
- Porucha osobního, pracovního a sociálního fungování
- Nepřiměřené výkyvy nálad – tzv. emoční dysregulace
- Další duševní poruchy, tzv. komorbidity - úzkost, deprese, poruchy chování, poruchy osobnosti, návykové poruchy (alkohol, drogy)
- Problémy se zákonem

Jak se projevuje nepozornost u ADHD?
Lidé trpící nepozorností selhávají zejména v monotónních činnostech náročných na přesnost a systematičnost. Mohou ale excelovat v kreativních a nesystematických činnostech, často v počítačových oborech.

Klíčovým problémem je neschopnost se soustředit na delší a duševně náročné činnosti. Takový člověk má problémy se studiem, se čtením knihy nebo se sledováním delší konverzace. Jeho myšlenky běží příliš rychle, již po několika minutách se rozutečou na všechny strany. Jestliže činnost není stimulující a zajímavá, tak se obvykle dostaví pocity nudy, člověk ztratí motivaci k pokračování v aktivitě, myšlenky se proti své vůli rozutečou a dotyčný se jeví jako „nepřítomný duchem“ a v „denním snění“. Ostatní se na něj zlobí, že je neposlouchá a že je „mimo“. Takový člověk rychle něco začne, ale nedokončí a začne se zabývat něčím jiným. Mívá problém dokončit úkoly, snadno se nechá rozptýlit, odkládá nepopulární úkoly až na poslední chvíli (tzv. prokrastinace), zapomíná a nedodržuje termíny, nedokáže si organizovat práci a má kolem sebe stále chaos. Často zapomíná na dohodnuté schůzky anebo ztrácí věci (klíče, mobilní telefon).

I nepozorný člověk se však někdy dokáže velmi dobře soustředit na aktivity, které ho baví (např. práce s počítačem, brouzdání po internetu, počítačové hry, osobní zájmy). Často naopak někdy pro tyto oblíbené aktivity zanedbává své důležitější, ale neatraktivní, povinnosti.

Jak se projevuje hyperaktivita u ADHD
Lidé s hyperaktivitou nedokážou být v klidu a jsou neposední. Jsou stále v napětí, mívají tendenci se stále pohybovat, vrtět se, jsou stále jako „v poklusu“, hodně mluví, skáčou lidem do řeči anebo alespoň mívají pocit vnitřního neklidu, neumí relaxovat.

Tito lidé nejsou vhodní pro sedavou stereotypní práci, ale mohou nalézt vybití své energie v pestré a akční práci anebo ve sportu, který zaměstná jejich neposednost a touhu po stálém pohybu a po změně.

Jak se projevuje impulzivita?
Impulzivní lidé rychleji jednají, než myslí. Jsou netrpěliví, vyhrknou odpověď dříve, než byla vyřčena otázka, skáčou lidem do řeči, bez rozmyšlení udělají rozhodnutí anebo něco udělají, které by jinak, po zralém zvážení, neudělali. Snadno se dostanou do konfliktu. I když následků svých unáhlených činů litují, tak se neumí ovládnout a příště opět jednají stejně. To je opakovaně přivádí do nepříjemných situací – konflikty s partnery anebo v práci, promiskuita, časté partnerské rozchody, nadměrné nakupování, experimentování s drogami, riskování a úrazy (např. v autě anebo ve sportu) anebo impulzivní trestné činy.

I impulzivní lidé mohou nalézt uplatnění v akčních sportech nebo zaměstnáních.

Doplňující informace

Kde ADHD sídlí?
Nejvíce postiženou oblastí mozku je tzv. prefrontální mozková kůra (čelní), v níž je narušena funkce neuropřenašečů dopaminu a noradrenalinu. Na vzniku ADHD se nejvíce podílejí genetické vlivy (proto se ADHD zvýšeně vyskytuje v některých rodinách). Spolupodílet se mohou i různé externí patologické faktory, které negativně ovlivnily vývoj mozku v průběhu nitroděložního vývoje (např. kouření matky anebo intoxikace a infekce prodělané v těhotenství), při porodu anebo v časném poporodním období. ADHD se v dětsví vyskytuje ve zvýšené míře u chlapců. Se zráním mozku dochází u části dětí v průběhu věku k ústupu některých symptomů, zejména hyperaktivity, a poměr mezi pohlavími se vyrovnává. Mezinárodní výzkum v posledních dvou desetiletích však přinesl poznatky, že u 40 až 60 % lidí, kteří touto poruchou trpěli v dětství, přetrvávají příznaky a problémy spojené s ADHD i do dospělosti.

Příznaky ADHD a jejich proměny v čase
Ne každý člověk s ADHD vykazuje všechny výše zmiňované příznaky. Každý člověk je individualita a u každého jsou příznaky ADHD přítomny v určitém poměru. Někdo vykazuje kombinované příznaky nepozornosti a hyperaktivity/impulzivity, někdo vykazuje spíše příznaky nepozornosti, anebo hyperaktivity/impulzivity. U některých lidí jsou příznaky ADHD vidět na první pohled (hyperaktivita, impulzivita, výkyvy nálad, konfliktnost), zatímco jiní jsou zcela nenápadní, zdánlivě klidní a selhávající, a nikdo o nich neví, že v duchu trpí neschopností se soustředit.

Diagnostika ADHD
ADHD se diagnostikuje pohovorem s psychiatrem: při pohovoru se důkladně rozebere pacientova minulost, průběh jeho potíží a příznaků ADHD od dětství (včetně školního prospěchu) do současnosti a zhodnotí se, zda úroveň fungování pacienta odpovídá jeho schopnostem. Neexistuje však žádný speciální objektivní test, laboratorní vyšetření nebo rentgenový snímek, který by toto onemocnění potvrdil. Diagnóza vznikne splněním diagnostických kriterií v psychiatrické klasifikaci, stejně jako je tomu u většiny psychických poruch.

Nejen léky léčí
V úvahu přichází poměrně jednoduché rady, jak si lépe zorganizovat život a jak dostat své příznaky pod kontrolu: strukturovat a zjednodušit si svůj čas a pracovní prostředí, ukládat věci na stále stejné místo, vytvořit si zaběhlé rituály ke zvládání běžných rutinních činností, důsledně používat plánovací záznamníky na plánování schůzek a úkolů, podtrhávat si, používat zvýrazňovače a nalepovací poznámky apod.

Kromě toho se již objevují webové stránky anebo knižní příručky s radami, jak si mohou pacienti anebo jejich blízcí, s některými potížemi poradit sami.

Farmakoterapie
Pro mnohé pacienty je farmakoterapie základem léčby ADHD. Ve světě je farmakoterapie ADHD standardní psychiatrickou léčbou již po mnoho let. Pacienta při tom netlumí a nezpůsobují závislost. V mnohých studiích i v praxi se potvrdilo, že specifické léky určené k léčbě ADHD dokáží velmi účinně zlepšit jádrové příznaky (nesoustředěnost, hyperaktivitu a impulzivitu) a zlepšit fungování i kvalitu života pacientů. Ve švédských observačních studiích se dokonce prokázalo, že specifická léčba snižuje u lidí trpících ADHD riziko dopravních nehod, problémů spojených s návykovými látkami i kriminality.

Psychoterapie
Cílem psychoterapie je také zbavit pacienta pocitu frustrace ze selhávání, zlepšit jeho motivaci k řešení problémů a dosáhnout jeho kvalitního fungování a plné kvality života.

Psychoterapie má své nezastupitelné místo v léčbě ADHD. Existují psychoterapeutické techniky, které slouží k léčbě různých příznaků ADHD, pomáhají zlepšit interpersonální vztahy anebo zlepšit celkové fungování pacienta.

Nejčastěji se používá tzv. kognitivně-behaviorální terapie (KBT), a to buď v individuálních anebo skupinových sezeních. V průběhu KBT pacient spolu s terapeutem hledají alternativní strategie řešení problémů a nacvičují nové způsoby chování.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.