_635629136405136041.jpg&id=70786)
Nesnášenlivostí na lepek trpí přibližně 1 % evropské populace. „Přesné číslo nemocných v České republice neznáme, odhaduje se ale, že jí trpí až 50 000 obyvatel. Svou diagnózu zná ale pouze necelých 20 % nemocných,“ uvádí Procházková a upozorňuje, že je nutné odlišovat celiakii od alergie na lepek. „Celiakie je nevyléčitelným chronickým onemocněním sliznice tenkého střeva. Oproti tomu je alergie na lepek způsobena tvorbou alergických protilátek a je tedy totožná s jakoukoli jinou potravinovou alergií, například s alergií na ořechy,“ vysvětluje zjednodušeně odbornice společnosti RACIO. Alergie na lepek také nemusí být nutně celoživotním onemocněním a dá se v mnoha případech vyléčit vakcinací.
„Zmiňované příznaky celiakie mohou mít různou intenzitu a spolu s onemocněním se mohou vyskytovat i další závažné poruchy organismu,“ vysvětluje Procházková, která dodává, že se tato nemoc může vyvinout v průběhu celého života. „U dětí je odhalení nemoci jednoduché, objevuje se často po prvním kontaktu s potravinami obsahujícími lepek. Děti ztrácí chuť k jídlu a trpí zvětšujícími se bolestmi břicha. Odhalit nemoc u dospělých ale není tak jednoduché, nemoc se potvrdí pouze vyšetřením krve a biopsií sliznice tenkého střeva.“
Pokud člověk zjistí, že trpí celiakií, jediným způsobem, jak zabránit dalším zdravotním potížím, které jsou s ní spojeny, je dodržování přísné bezlepkové diety. „Celiakie je neléčitelnou nemocí. Lidé, kterým je diagnostikována, musí tedy bezlepkovou dietu dodržovat celoživotně. Vše spočívá ve stravování. Prakticky všechny potraviny, které obsahují lepek, se ale dají nahradit alternativou bezlepkové stravy,“ upozorňuje Procházková, která zároveň upozorňuje, že pokud celiak bezlepkovou dietu striktně nedodržuje, může u něj docházet k vážným zdravotním komplikacím. „Jak nezodpovědní celiakové, tak lidé, kteří touto nemocí trpí, ale nebyla jim dosud diagnostikována, trpí často záněty ve střevech, které při dlouhodobém neléčení mohou vést až k rakovině střev.“
Lepek se běžně vyskytuje v obilovinách, jako je pšenice, oves, ječmen, žito nebo špalda. Existuje však mnoho potravin, kterými se dají běžné obiloviny nahradit. „Skvělou a plnohodnotnou náhražkou je například pohanka, amarant, quinoa nebo kukuřice, jejichž zrnka se dají konzumovat vařená, některá ale i naklíčená nebo pufovaná,“ říká Procházková. „V běžném pečivu je právě lepek pojícím prvkem, který jej drzí pohromadě. I z toho důvodu je tak složité a drahé vyrobit klasický chléb v bezlepkové variantě. Pufované výrobky se bez těchto pojiv obejdou, a proto je pro celiaka nejen jednodušší, ale i výhodnější sáhnout po pufovaném výrobku. Tato podoba je vhodná i kvůli zachování maximální výživové hodnoty,“ vysvětluje Procházková, která říká, že na českém trhu je k dostání velké množství produktů, které splňují standardy na bezlepkové potraviny. „Ať už se jedná o pufované chlebíčky, které mají za úkol nahradit běžné pečivo, tak o chuťovky, které plně nahradí slanou nebo sladkou svačinku,“ dodává Procházková a zároveň upozorňuje, že bezlepkové výrobky RACIO jsou k dostání i v BIO kvalitě.
„Celiakové by se však měli zamyslet nad celkovou změnou jídelníčku tak, aby byl vyvážený a obsahoval všechny potřebné živiny a látky. Nahrazení mouky s obsahej lepku za bezlepkovou by mělo být pouze jednou části. Stravování bez lepku může být pestré. Celiakové by neměli zapomínat na zeleninu, luštěniny, semínka, protože poskytují cenný zdroj vlákniny, ani na ovoce nebo přírodně upravená či grilovaná masa a ryby,“ uzavírá Procházková.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: MaB
