Singer připomíná, že, zatímco pro členy eurozóny bude účast na půjčce bezriziková, státy, které eurem neplatí, „nárok“ na dodávku eur z ECB nemají a mohly by pocítit snížení likvidity svých rezerv. „Považovat takové schéma za férové je v očividném rozporu se zdravým rozumem,” zdůrazňuje guvernér.
Státní dluh neporoste, ale …
Je dobré mít na paměti, že již v roce 2009 Česká republika přislíbila fondu půjčku ve výši 26 miliard korun. MMF si zatím půjčil jen tři a půl miliardy, ale může kdykoliv požádat o celý zbytek půjčky. Navýšení o dalších 89 miliard tedy není bez rizika. Česko má totiž vůči MMF také dluh a to ve výši 21 miliard. O splacení dluhu můžeme být podle Singera požádáni kdykoliv.
„Je třeba připomenout, že půjčky ani kapitálové vklady v MMF neznamenají z hlediska statistiky zvýšení státního dluhu. Půjčka tedy nesníží objem našich rezerv, ale projeví se ve změně jejich měnové struktury a velmi sníží jejich likviditu. Neplatí totiž, že by byla vratná na požádání. U stávající půjčky sice požádat MMF o vrácení lze (jako koneckonců u každého dvoustranného úvěrového vztahu), ale MMF může odmítnout. Ve statutu nové půjčky, který čeká na upřesnění, se objevuje adjektivum „stálá“. S možností požádat o její předčasné splacení to zjevně lepší nebude,“ tvrdí Singer.
Závazky MMF stále rostou
Za zmínku stojí, že, kdyby se ČNB řídila standardními bankovními pravidly jakékoli komerční banky, nesměla by její expozice u jedné instituce přesáhnout jednotky miliard korun. V případě MMF toto pravidlo překračujeme mnohonásobně již dnes.
Je tu však ještě další okolnost, nad kterou stojí za to se pozastavit. Půjčka eurozóně, tak, jak je koncipována dnes, v žádném případě nestačí. Bylo by třeba ji navýšit o dalších miliard eur, což je nemalá zátěž i pro MMF, vezmeme-li v potaz, že poskytl už dnes má nemalé pohledávky v Japonsku, Velké Británii a v USA. Žádné z těchto ekonomik se přitom nijak oslnivě nedaří.
Psali jsme:
.jpg&id=2756)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
